Viktorín z Poděbrad: Porovnání verzí

'''Viktorín z&nbsp;Poděbrad''', nebo též '''Viktorín Opavský''' či '''Viktorín Minsterberský''', také '''Viktorín z Kunštátu'''<ref name="Polná"/> ([[29. květen|29. května]] [[1443]] [[Poděbrady]] – [[30. srpen|30. srpna]] [[1500]] [[Těšín]]) byl [[česko|český]], [[Svatá říše římská|římskoněmecký]], [[Minstrberské knížectví|minsterberský]] a [[Opavské knížectví|opavský]] [[kníže]], [[hrabě]] [[Kladské hrabství|kladský]], syn krále [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z&nbsp;Poděbrad]].

Viktorín z&nbsp;Poděbrad se narodil jako druhorozený syn [[Kunhuta ze Šternberka|Kunhutě ze Šternberka]] (Kuňce), první manželce Jiřího z&nbsp;Poděbrad. V&nbsp;roce [[1463]] se oženil s Markétou († [[1472]]), dcerou [[Hynce Ptáček z Pirkštejna|Hynka Ptáčka z&nbsp;Pirkštejna]];, ta v&nbsp;roce [[1472]] zemřela,a díky této svatbě získal panství [[Polná]]-[[Přibyslav]]. ViktorínovouO dalšídva ženouroky později se stalajeho o&nbsp;dvadruhou rokyženou pozdějistala Žofie († [[1479]]), dcera knížete [[Boleslav II. Těšínský|Boleslava II. Těšínského]];. iI onapo zemřelajejí předčasněpředčasné rokusmrti [[1479]].se Viktorín se oženil do třeticepotřetí, tentokrát s&nbsp;Markétou z&nbsp;rodu [[Palaiologové|Palailogos]] z&nbsp;Montferratu. Z&nbsp;jeho potomstva lze uvést syna [[Bartoloměj Minsterberský|Bartoloměje]], [[diplomat]]a, který utonul roku [[1515]] v&nbsp;[[Dunaj]]i.<ref>[http://www.libri.cz/databaze/kdo18/list.php?od=m&start=41&count=20 Augusta, l. c.]</ref>.

V&nbsp;roce [[1459]] ho císař [[Fridrich III. Habsburský]] povýšil na knížete Svaté[[Svatá říše římskéřímská|Svaté národaříše německéhořímské]] a téhož roku se stal [[Moravský zemský hejtman|moravským zemským hejtmanem]]. Roku [[1462]] císař jeho povýšení znovu potvrdil a současně za říšská knížata prohlásil též Viktorínovy bratry [[Jindřich I. starší z Minsterberka|Jindřicha]] a [[Hynek z Poděbrad|Jindřicha mladšíhoHynka]]. Svým synům již předtím král Jiří svěřil panství nad Kladskem a Minstrberskem; těm bratři společně vládli až do Jiříkovy smrti roku [[1471]], poté byl jeho majetek roku [[1472]] mezi jeho syny rozdělen. Viktorín získal [[Kolín]] a [[Opavské knížectví|Knížectví opavské]]. Knížeti, Jindřichovi [[Minstrberské knížectví|knížectví minstrberské]] a [[Kladské hrabství|Hrabstvíhrabství kladské]] s&nbsp;panstvím [[Náchodsko|náchodským]], knížeti Jindřichu mladšímu Hynkovi Poděbrady a [[Kostomlaty nad Labem|Kostomlaty]] a Bočkovi pak panství [[Litice nad Orlicí|litické]] a hrad [[Veliš (hrad)|Veliš]].<ref>Dorazil, l. c. 91.</ref>.

Když se proti Viktorínovu otci ustavila [[Jednota zelenohorská|Zelenohorská jednota]] vedená [[Zdeněk Konopišťský ze Šternberka|Zdeňkem ze Šternberka]], byl jmenován vrchním velitelem královského vojska. Dosáhl několika vítězství v&nbsp;Čechách i ve Slezsku. Při svém tažení do [[Rakousko|Rakous]] však narazil na vojska [[Matyáš Korvín|Matyáše Korvína]], který přitáhl císaři Fridrichovi na pomoc. Obě vojska se několikrát na moravské půdě střetla;. bojovaloBoje se vedly především o&nbsp;[[Třebíč]] (ta byla celá zničena a tamější velký [[Třebíč (zámek)|opevněný klášter]] značně poškozen), kde Viktorína obklíčila uherská vojska a jehoútěk otecse jejmu muselzdařil zachraňovat,díky vojenskému tažení vedenému jeho bratrem Jindřichem. potéOdtud se přesunuli na polenský hrad, odkud král Jiří z&nbsp;Poděbrad od května téhož roku řídil vojenské operace.<ref name="Polná">{{Citace monografie| příjmení = Prchal | jméno = Jan | odkaz na autora = | titul = Biografický slovník Polenska | vydavatel = Linda | místo = Polná | rok = 2002 | isbn = 80-238-8985-0 | kapitola = z&nbsp;Kunštátu Viktorin | strany = 85-86 | jazyk = }}</ref> [[8. říjen|8. října]] 1468<ref name="Polná"/> se polenského hradu zmocnili [[Šternberkové|páni ze Šternberka]] a jako přívrženci Matyáše drželi panství až do roku [[1479]], kdy po uzavření míru v Olomouci dostal majetek zpět a v Polné nechal vystavět architektonicky zajímavý dům U&nbsp;Rytířů. Dále pakViktorín se účastnil bitev o&nbsp;[[Brno]], o&nbsp;[[Olomouc]] nebo, [[Tovačov]] či [[Veselí nad Moravou]], kde byl [[27. červen|27. června]] [[1469]] Viktorin Korvínovými vojsky zajat. Následovalo dvouleté věznění na hraděhradech v&nbsp;[[Trenčín]]ě a [[Visegrád]]u.

PřešelKonvertoval ke [[katolická církev|katolické]] víře a posléze svému přemožiteli i pomáhal. Po uzavření [[olomoucká smlouva|olomoucké smlouvy]] dostal zpět polenské panství a dále je rozšiřoval, nechal opravit [[Polná (zámek)|hrad]], vystavět rybník Peklo i městské opevnění, roku [[1482]] na jeho pokyn vznikl rybník [[Velké Dářko]].<ref name="Polná"/> Po návratu z&nbsp;vězení žil převážně v&nbsp;Opavě. Roku [[1483]] poskytl v době [[mor]]ové epidemie polenský hrad k&nbsp;užívání králi [[Vladislav II.|Vladislavu II.]] a jeho dvoru.<ref name="Polná"/> Dohodou z&nbsp;12. května 1485 odstoupil [[Opavské knížectví]] uherskému a českému králi Matyáši Korvínovi.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Fukala | jméno = Radek | odkaz na autora = Radek Fukala | titul = Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740 | vydavatel = Veduta | místo = České Budějovice | rok = 2007 | počet stran = 344 | isbn = 978-80-86829-23-4 | stránky = 138}}</ref> [[7. říjen|7. října]] [[1486]] musel zadlužený Viktorín polenské panství prodat za 18 000 uherských zlatých svému vzdálenému příbuznému Janu Bočkovi z&nbsp;Kunštátu.<ref name="Polná"/> Zemřel na Těšínsku, když se předtím opět vzepřel Matyášově moci a byl za to potrestán.{{Doplňte zdroj}} Pochován je v&nbsp;[[kostel svatého Ducha (Opava)|kostele svatého Ducha]] v&nbsp;[[Opava|Opavě]]. Podle Genealogie [[Minstrberské knížectví|knížat z&nbsp;Minstrberka]] od [[Štefana Glogowski|Štefana Glogowského]], který čerpá z&nbsp;Aeluriovy [[Glaciographia|Glaciographie]], str(s. 442 a 468), zemřel Viktorín v&nbsp;neděli 30. srpna 1500 na [[Těšín (zámek)|zámku v&nbsp;Těšíně]], pochován však byl do rodinné hrobky v&nbsp;kostele Panny Marie Růžencové u&nbsp;františkánů v&nbsp;[[Kladsko|Kladsku]] vedle své poslední ženy [[Markéta Palaiologovna|Markéty]] [[Palaiologové|Palaiologovny]].

V&nbsp;roce 1558 byly tělesné pozůstatky všech 8osmi členů rodiny přeneseny do knížecí hrobky v&nbsp;hlavním farním<ref>[http://www.hrady.cz/?OID=7311]</ref> [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Kladsko)|kostele Nanebevzetí Panny Marie]] v&nbsp;Kladsku.

{{Portály|Česko|Historie|Lidé|PolitikaSlezsko|Středověk}}

[[Kategorie:ČeštíMinsterberská válečníciknížata]]

[[Kategorie:PániČeští z Kunštátu a Poděbradválečníci]]

[[Kategorie:ÚmrtíPohřbení 30.v srpnaKladsku]]