Vědomí: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Nevědomí: - pár zpřesnění |
→Vědomí v psychiatrii a filosofii: - doplnění o názor C. G. Junga |
||
Řádek 12:
=== Vědomí v psychiatrii a filosofii ===
Psychologové a psychiatři často používají pojmu "plné vědomí" ve smyslu vědomí sebe, uvědomování si své vlastní existence a identity. Bytost, která dosáhla stavu plného vědomí, se nazývá osoba. [[Carl Gustav Jung|C. G. Jung]] definoval vědomí jako funkci či aktivitu, která udržuje psychické obsahy ve vztahu k „já“.<ref>C. G. Jung, ''Collected Works of C.G. Jung, Volume 6: Psychological Types'', § 700.</ref>
Vědomí je jeden z ústředních pojmů novověké filosofie od Descarta přes [[Georg Wilhelm Friedrich Hegel|Hegela]] a [[Arthur Schopenhauer|Schopenhauera]] až po [[Edmund Husserl|Husserlovu]] [[fenomenologie|fenomenologii]] a [[existencialismus]]. Jak ukázal [[Immanuel Kant]], podílejí se na každé naší zkušenosti „apriorní formy“ vědomí, jako je prostor a čas, bez nichž by se ani smyslové vjemy nemohly stát zkušenostmi. Někteří filosofové a teologové však používají starší pojem „duše“, aby připomněli i ty stránky lidské osoby, které nemají povahu vědění a poznávání.
| |||