Žatecko-lounský svaz: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
→‎Rok 1420: Oprava pravopisnych chyb
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 14:
Křížové tažení do [[Čechy|Čech]] vyhlásil v březnu 1420 ve [[Slezsko|slezské]] [[Vratislav (město)|Vratislavi]] papežský nuncius Fernand. Do čela výpravy se postavil římský a uherský král Zikmund, který si po smrti svého nevlastního bratra činil legitimní nárok na českou korunu. Zikmund vtáhnul v čele křižáckých vojsk koncem dubna přes [[Kladsko]] do východních Čech. Obsadil [[Hradec Králové]], vtáhnul do [[Kutná Hora|Kutné Hory]] a zamířil k [[Praha|Praze]].
 
Husité z Žatce, Loun i Slaného tehdy vyslyšeli volání [[Pražský svaz|Pražanů]] o pomoc a do hlavního města vyslali své vojenské kontingenty vedené [[hejtman (vojenství)|hejtmany]] [[Petr Obrovec|Petrem Obrovcem]] a [[Záviš Bradatý|Závišem Bradatým]] a knězem [[Petr Špička|Petrem Špičkou]]. Severočeské oddíly posílily Prahu před jejím rozhodujícím střetem, podobně jako síly z východních a jižních Čech. Díky tomuto oslabení městských posádek však bylibyly husitské síly v severozápadních Čechách zatlačeny do hluboké defenzívy. V Lounech došlo k převratu, moci na radnici se opět chopili katolíci a vpustili do města ZikmundoviZikmundovy oddíly. Slaný byl v květnu dobyt vojskem katolického pána [[Vilém Zajíc z Házmburka|Viléma Zajíce z Házmburka]] a Žatec se musel až do konce října bránit útokům místní katolické šlechty.<ref name="Jurok, s. 53" />
 
Po odražení křižáckého [[Bitva na Vítkově|pokusu o obsazení]] [[Vítkov]]ského vrchu, se Zikmundovo tažení zcela rozklížilo a katolická vojska se v červenci sama začala rozcházet. Zklamaný Zikmund Lucemburský se [[28. červenec|28. července]] nechal na [[Pražský hrad|Pražském hradě]] korunovat českým králem, [[30. červenec|30. července]] výpravu oficiálně ukončil, opustil Prahu a zamířil se zbytkem vojska do Kutné Hory.