Brazílie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typografie značka: editace z Vizuálního editoru |
→Politický systém: zahraničí vztahy |
||
Řádek 179:
| datum přístupu = 2019-11-21
}}</ref> Prezident si sám libovolně jmenuje ministry své vlády. V čele jednotlivých států federace stojí demokraticky volený guvernér, v čele okresů prefekt. Hlavním zdrojem práva je dvoukomorový Národní kongres, který se skládá z Poslanecké sněmovny a Federálního senátu. Sněmovna má 513 poslanců, jsou voleni na čtyři roky. Sněmovna je sestavena na základě [[Poměrný volební systém|poměrného zastoupení]]. Senát má 81 členů volených na osm let. Podobně jako v [[Česko|Česku]] se vždy volí třetina senátu, takže se horní komora obměňuje postupně, na rozdíl od komory dolní, sněmovny. Senátoři jsou v Brazílii voleni [[Systém relativní většiny|systémem relativní většiny]]. Zvláštností brazilské volební legislativy je, že hlasování je povinné pro gramotné lidi ve věku od 18 do 70 let a nepovinné pro negramotné osoby od 16 do 18 let nebo po 70. roce věku. Tato ustanovení vznikala během složitého vývoje, v počátcích brazilské demokracie totiž mohli volit pouze lidé [[Gramotnost|gramotní]] (což na konci 19. století a začátku století dvacátého představovalo zhruba 6 procent obyvatel). Prvním prezidentem byl [[Deodoro da Fonseca]], který v roce 1891 svrhl císaře [[Petr II. Brazilský|Pedra II.]] a následně vyhlásil republiku. On ještě nebyl zvolen lidovým hlasováním, prvním přímo zvoleným prezidentem byl až [[Prudente de Morais]] roku 1894. Demokracie (jakkoli jen omezená) skončila převratem v roce 1930 a poté vládl až do roku 1945 diktátor [[Getúlio Vargas]]. Po roce 1945 bylo demokratické hlasování obnoveno, ovšem v roce 1964 byla nastolena vojenská diktatura. Ta padla roku 1985, od té doby je prezident znovu volen demokraticky. Současným prezidentem je [[Jair Bolsonaro]]. Od roku 1985 se prezidenty stali zástupci středového hnutí ''Movimento Democrático Brasileiro'' ([[José Sarney]], [[Itamar Franco]], [[Michel Temer]]), středové ''Partido da Social Democracia Brasileira'' ([[Fernando Henrique Cardoso]]), liberálně-konzervativní ''Partido da Reconstrução Nacional'', dnes ''Partido Trabalhista Cristão'' ([[Fernando Collor de Mello]]), levicové ''Partido dos Trabalhadores'' ([[Luiz Inácio Lula da Silva]], [[Dilma Rousseffová]]) a konzervativní ''Partido Social Liberal'' ([[Jair Bolsonaro]]). Současný prezident Bolsonaro svou stranu roku 2019 opustil a vládne jako nestraník.
=== Zahraniční vztahy ===
[[File:Brasilia-2.jpg|thumb|Ministerstvo zahraničních věcí Brazílie]]
Brazílie je regionální velmocí, silně ovlivňující země jižní a latinské Ameriky. Je rovněž lídrem rozvojového světa a potenciální [[supervelmoc]]í.<ref>https://archiv.ihned.cz/c1-39123160-brazilske-sny-o-supervelmoci</ref> K rozšiřování svého vlivu Brazílie využívá zejména [[Organizace amerických států|Organizaci amerických států]], [[Unie jihoamerických národů|Unii jihoamerických národů]], zónu volného obchodu [[Mercosur]], sdružení [[BRICS]] ([[Rusko]], [[Čína]], [[Indie]], [[Jihoafrická republika|JAR]]) a [[Společenství portugalsky mluvících zemí]] (''Comunidade dos Países de Língua Portuguesa''), někdy zvaného Lusofonie. Jde o sdružení devíti států, ve kterých je úředním nebo jedním z úředních jazyků portugalština. Krom Brazílie a [[Portugalsko|Portugalska]] jsou členy [[Angola]], [[Guinea-Bissau]], [[Kapverdy]], [[Mosambik]], [[Svatý Tomáš a Princův ostrov]], [[Východní Timor]] a [[Rovníková Guinea]]. Levicové vlády [[Luiz Inácio Lula da Silva|Luly]] a [[Dilma Rousseffová|Rousseffové]] položily mimořádný důraz na spolupráci v rámci BRICS, zejména s Ruskem, Indií a Čínou. Prezident [[Jair Bolsonaro|Bolsonaro]] posunul akcent a mnohem více se sblížil se [[Spojené státy americké|Spojenými státy]] a [[Kolumbie|Kolumbií]], s níž sdílí silně kritický postoj k chávezovskému režimu ve [[Venezuela|Venezuele]], zlepšil také vztahy s [[Japonsko|Japonskem]], [[Jižní Korea|Jižní Koreu]], [[Izrael]]em a [[Tchaj-wan]]em. Zaujal silně protičínský postoj a dostal se do sporu s Ruskem kvůli Venezuele, čímž spolupráci v BRICS značně ochladil. Brazílie se vojensky a diplomaticky silně angažuje zvláště ve dvou krizových oblastech – ve Východním Timoru a na [[Haiti]]. Je velmi patrné, že brazilské ministerstvo zahraničních věcí uplatňuje značný vliv na zahraniční obchod, který často nesměřuje tam, kam by velela logika čistě obchodní, ale do oblastí brazilského geopolitického zájmu (rozvojové země v Africe apod.). Brazílie dlouhodobě usiluje o trvalé členství v [[Rada bezpečnosti OSN|Radě bezpečnosti OSN]]. Podle brazilské ústavy má prezident plnou pravomoc v oblasti zahraniční politiky, Kongres má úkoly kontrolní.
=== Administrativní členění ===
| |||