Vladimir Iljič Lenin: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 62.204.237.222 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Mercy značka: rychlé vrácení zpět |
m typografie značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 36:
== Životopis ==
=== Dětství a dospívání ===
[[Soubor:Lenin-circa-1887.jpg|náhled|vlevo|upright|Vladimir Uljanov (Lenin)
Lenin se narodil v [[Rusko|ruském]] [[Simbirsk]]u jako syn [[Ilja Nikolajevič Uljanov|Ilji Nikolajeviče Uljanova]] ([[1831]]–[[1886]]), zámožného [[Gymnázium|gymnaziálního]] ředitele [[Čuvaši|čuvašského]] původu<ref>[http://www.istpravda.com.ua/blogs/2011/04/22/36859/ Origin of Lenin: Kalmyks, Chuvashi, Jews, Germans, Swedes... (''Походження Леніна: калмики, чуваші, євреї, німці, шведи...'')] [[Ukrayinska Pravda]], April 22, 2012</ref> a později státního rady (byl i povýšen na [[Šlechta|šlechtice]]), jenž usiloval o demokratizaci a vzdělání pro veškeré obyvatelstvo Ruska a vykonal mnohé pro vzdělání neruských etnik v oblasti Povolží, a jeho liberální ženy [[Maria Alexandrovna Blank|Marie Alexandrovny Blankové]] ([[1835]]–[[1916]]).
Řádek 136:
Nyní konečně mohl začít organizovat to, bez čeho podle něj nemohla žádná revoluce dospět k pozitivnímu výsledku: teror jakobínského stylu. Za tímto účelem nechal již dříve zřídit [[ČEKA|Čeku]], znovu zavedl krátce před tím{{Kdy?}} zrušený [[trest smrti]] a prosadil popravy „nepřátelských elementů“ bez [[soud]]u jako standard. Obhajoval to takto: ''„Jestliže nemůžeme zastřelit bělogvardějského sabotéra, jaká je to potom velká revoluce?“''<ref>[[Vladislav Moulis]]: ''Běsové ruské revoluce'', Dokořán 2002; ISBN 80-86569-07-1 (str. 44)</ref> Tímto způsobem bylo naloženo také s celou [[car]]skou rodinou – „popraven“ bez soudu byl car, jeho manželka a všech pět dětí, dále osobní lékař rodiny a služebnictvo, které jim zbylo. Neexistuje důkaz, že by se tak stalo na základě Leninova přímého rozkazu, ovšem jisté je, že toto řešení podporoval (opakovaně v minulosti navrhoval vyhlazení celého rodu Romanovců) a že bylo v souladu s jeho instrukcemi. Někteří historici{{Kdo?}} poukazují na to, že je nanejvýš nepravděpodobné, že by se někdo opovážil popravit cara a jeho rodinu bez jeho vědomí nebo alespoň předběžného souhlasu.
Téhož roku, dne [[30. srpen|30. srpna]] byl zastřelen náčelník Petrohradské Čeky [[Mojsej Urickij]]. Lenin se o této události dozvěděl v Michelsonově továrně, kde měl proslov (jak je důležité bojovat proti československým legionářům). Poté došel k autu, kde ho obklopil hlouček žen. V tu chvíli třeskly tři výstřely. Lenin byl zasažen do [[klíční kost]]i a zčásti do [[plíce|plic]]. Atentátnicí byla členka strany Eserů [[Fanny Kaplanová]].<ref name="pacner43" /> Ta byla [[3. září]] popravena. Pokus o atentát se stal zámínkou k rozpoutání [[Rudý teror|rudého teroru]], při kterém bylo popraveno 60
| titul = Fanny Kaplanová: Revolucionářka spáchala v roce 1918 atentát na Lenina. Odpovědí byl rudý teror
| periodikum = Reflex
Řádek 203:
=== Literatura ===
* Alexandr Jakovlev, '''Rusko plné křížů'''/[překlad Jana Červenková, Milan Jungmann]. – 1. vyd., nakl. Doplněk, edice Knihy dokumenty, 2008. – 226 s.ISBN 978-80-7239-211-7
* Arnošt Kolman, "Zaslepená generace", Host, 2005, str.
* [[Naděžda Krupská|Naděžda K. Krupská]]: ''Vzpomínky na Lenina'', Státní nakladatelství krásné literatury a umění, Praha, 1964
* Vladimír Liberda, '''Otec totalitarizmu'''/[překlad Luďka Kratochvílová]. – 3. vyd., slov. verze 1. – Opava : Optys, 1993. – 106 s.ISBN 80-85819-02-3
| |||