Ohlášky: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Typografie |
|||
Řádek 5:
Specifický význam mají '''ohlášky snoubenců''' neboli '''[[svatba|svatební]] ohlášky'''. V obecném povědomí se pod pojmem ohlášky rozumějí právě ohlášky snoubenců, které jsou oficiální [[informace|informací]] o zamýšleném [[svatba|sňatku]] pro místní společenství [[víra|věřících]] a představují jeden ze způsobů zjišťování, zda neexistují překážky uzavření [[svatba|sňatku]]. Ohlášky byly zavedeny [[Čtvrtý lateránský koncil|4. lateránským koncilem]], praktikovali je i [[anglikánství|anglikáni]] a [[protestantismus|evangelíci]].
Ohlášky snoubenců se zapisovaly do knihy ohlášek; předepsány byly troje ohlášky (při třech [[neděle|nedělních]] nebo svátečních [[mše|mších]] či [[bohoslužba|bohoslužbách]] před [[svatba|svatbou]]), v některých případech však bylo možné požádat na příslušné biskupské konzistoři o [[dispens]] a provést všechny tři ohlášky najednou (tzv. ''"jednou za třikrát"''). Ohlášky snoubenců byly předepsány i státním právem (§ 70–82 [[Všeobecný zákoník občanský|ABGB]]). V období [[komunistický režim v Československu|komunistického režimu]] byly ohlášky [[státní moc]]í zakázány. Směrnice [[Česká biskupská konference|České biskupské konference]] z roku [[1993]] předepisuje jedny ohlášky ústně 14 dnů před [[svatba|svatbou]] nebo na vývěsce [[kostel]]a s tím, že v případě vážných [[důvod|důvodů]] lze od konání svatebních ohlášek [[dispens]]ovat.
Nekatolické církve v ČR, které před komunistickým režimem ohlášky praktikovaly, již jejich právní závaznost po [[sametová revoluce|sametové revoluci]] ve svých vnitřních církevních předpisech neobnovily.
| |||