Władysław Reymont: Porovnání verzí

Władysław Stanisław Reymont, vlastním jménem Władysław Stanisław Rejment<ref>{{Citace elektronického periodika|jméno=|titul=Władysław Stanisław Reymont (właściwie Stanisław Władysław Rejment)|periodikum=www.ipsb.nina.gov.pl|vydavatel=|url=http://www.ipsb.nina.gov.pl/a/biografia/wladyslaw-stanislaw-reymont-wlasciwie-stanislaw-wladyslaw-rejment|datum vydání=|jazyk=pl|datum přístupu=2017-02-19|url archivu=https://web.archive.org/web/20170220012435/http://www.ipsb.nina.gov.pl/a/biografia/wladyslaw-stanislaw-reymont-wlasciwie-stanislaw-wladyslaw-rejment|datum archivace=2017-02-20|nedostupné=ano}}</ref>, se narodil roku [[1867]] (jméno si změnil na Reymont při svém literárním debutu, aby byl chráněn před problémy s [[Rusko|ruskou]] cenzurou). Pocházel ze skrovných poměrů, byl jedním ze sedmi dětí venkovského varhaníka.<ref>{{Citace periodika|titul=Władysław Reymont {{!}} Twórca {{!}} Culture.pl|periodikum=Culture.pl|jazyk=pl|url=http://culture.pl/pl/tworca/wladyslaw-reymont|datum přístupu=2017-02-19}}</ref> Pokoušel se studovat na gymnáziu v [[Čenstochová|Čenstochové]], v letech [[1880]]-[[1884]] se vyučil krejčím ve [[Varšava|Varšavě]], odkud byl nakonec policejně vykázán. Po krátkém pobytu u otce odešel z domova a živil se jako železničář, dělník a herec kočovné společnosti, byl i novicem v klášteře. Ze své rodné oblasti, spravované tehdy [[Ruské impérium|carským Ruskem]], odešel roku [[1893]] opět do [[Varšava|Varšavy]] a v neustálém boji o udržení holé existence se pokoušel o literární zpracování svých bohatých, často velice neutěšených životních zkušeností. Podmínky, ve kterých psal svá první díla, byly strašné. Jak sám píše: ''„Noci jsem trávil v místnosti tak chladné, že jsem psal zabalený do kožešiny s kalamářem pod lampou, aby inkoust nezamrzl“''. Ve [[Varšava|Varšavě]] psal například v kostele, protože tam bylo teplo. Jeho těžkou hmotnou situaci postupně zlepšily výtěžky z literární a reportérské činnosti, takže roku [[1894]] mohl navštívit [[Londýn]]. Brzy se v literatuře prosadil svou houževnatou prací, silou barvitého vidění a svým pozorovacím talentem a stal se společně se [[Stefan Żeromski|Stefanem Żeromskim]] a [[Gabriela Zapolska|Gabrielou Zapolskou]] nejvýznamnějším představitelem uměleckého hnutí ''Mladé Polsko (Młoda Polska)''. Roku [[1899]] byl zraněn při železničním neštěstí, obdržel odškodnění a stálá renta, vyplácená železniční společností, mu umožnila léčení v [[Itálie|Itálii]] a cestu do [[Francie]]. Po [[první světová válka|první světové válce]] se usadil na vlastním statečku v obci [[Kołaczkowo]] u [[Września|Wrześni]] ([[Poznaň]]sko). Roku [[1920]] navštívil [[Polsko|polské]] kolonie v [[Spojené státy americké|USA]].