Wikipedista:Martin Kotačka/pískoviště Nro. 3: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: parametr přejmenován dle ÚJČ
Bez shrnutí editace
Řádek 1:
{{Infobox - česká obecspolek
| název = RýmařovAsociace češtinářů
| statusobrázek = město
| popisek =
| kraj = [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezský]]
| datum založení =
| okres = Bruntál
| předseda = Mgr. Josef Soukal
| obec s rozšířenou působností = Rýmařov
| ředitel =
| pověřená obec = Rýmařov
| adresa = Roháčova 145/14, 130 00 Praha
| země = [[Morava]]
| výměraičo = 60,701382233
| web = https://www.ascestinaru.cz/
| počet obyvatel = 8 609
| commons =
| obyvatelé aktuální k = 1.&nbsp;1.&nbsp;2012<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 | url = http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/00002BD91A/$File/13011203.pdf | datum vydání = 31.5.2012 | datum přístupu = | vydavatel = Český statistický úřad}}</ref>
| commonscat =
| zeměpisná šířka = 49.9333333
| zeměpisná délka = 17.2725
| psč = 792&nbsp;01 až 795&nbsp;01
| počet zsj = 21
| počet částí = 7
| počet katastrálních území = 7
| adresa = náměstí&nbsp;Míru&nbsp;230/1<br />79&nbsp;501 Rýmařov
| web = http://www.rymarov.cz
| úřední web =
| e-mail = mesto@rymarov.cz
| starosta = Ing. Petr Klouda
| obrázek = Rýmařov-panorama.JPG
| popisek = Rýmařov od jihu
| znak = Rymarov CZ CoA.gif
| vlajka = Rymarov CZ flag.gif
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Rýmařov |lat_deg=49 |lat_min=56 |lat_sec=00 |lon_deg=17 |lon_min=16 |lon_sec=21 |float=center}}
| nuts5 = 597783
| nuts4 = CZ0801
| nuts3 = CZ080
| nadmořská výška = 555
}}
'''Rýmařov''' (německy ''Römerstadt'')<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Hosák
| jméno = Ladislav
| odkaz na autora = Ladislav Hosák
| titul = Historický místopis země Moravskoslezské
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 2004
| počet stran = 1144
| kapitola =
| strany = 592
| isbn = 80-200-1225-7
| jazyk =
}}</ref> je město v [[Okres Bruntál|okrese Bruntál]]. Žije zde přes 8&nbsp;tisíc obyvatel.
 
'''Asociace češtinářů (ASČ)''' je profesní spolek sdružující praktikující učitele českého jazyka na základních a středních školách.
== Historie ==
První písemná zmínka o obci pochází z roku [[1351]]. V roce [[1406]] se Rýmařov stal městem.
 
== Vznik ==
[[3. duben|3. dubna]] [[1790]] postihl město ničivý [[požár]], při kterém shořely téměř všechny domy. Po této události bylo město znovu postaveno v duchu [[Klasicismus|klasicismu]] a [[empír]]u.
Asociace češtinářů byla založena v roce [[2012]] jako ''Asociace středoškolských češtinářů'';<ref>{{Citace elektronické monografie
 
V roce [[1938]] se stal Rýmařov jako pohraniční město součástí [[Nacistické Německo|Říše]]. Počátkem května [[1945]] bylo město osvobozeno, přičemž došlo k poškození barokní kaple sv. Josefa v historickém středu města (kaple byla později zbourána).
 
Po zrušení [[Země Moravskoslezská|Země moravskoslezské]] v roce [[1949]] se Rýmařov stal součástí Olomouckého kraje. V roce [[1960]] přišel Rýmařov o postavení okresního města a téměř celé území okresu Rýmařov se stalo součástí okresu Bruntál, tehdy jednoho z největších v republice. V roce [[2001]] při tvoření nových krajů měli původně zastupitelé města usilovat o přidružení města k Olomouckému kraji. Pak se ale radní rozhodli jinak, k nevoli nemalé části obyvatel města. Nakonec o tom, že Rýmařov zůstane součástí okresu Bruntál a tím i Moravskoslezského kraje, rozhodla nízká účast voličů v referendu. Rýmařov se pak alespoň stal obcí s rozšířenou působností.
 
Historické jádro města bylo v roce [[2003]] vyhlášeno [[Městská památková zóna|městskou památkovou zónou]], a to i navzdory tomu, že je narušeno novodobou výstavbou. K největšímu narušení historického rázu města došlo mezi lety 1955-1974, kdy zmizela většina domů na západní straně náměstí, dále původní zástavba v Radniční a Jungmannově ulici, ale především dvě kaple, jedna barokní, druhá novogotická. Několika nevhodných zásahů se ale historický střed města dočkal i po roce [[1989]]. Mezi nejhezčí objekty památkové zóny patří vedle níže vypsaných historických památek dochovaná zástavba na Třídě hrdinů, na severní straně náměstí a v neposlední řadě i dvojice funkcionalistichých domů v Radniční ulici. Z budov stojících mimo památkovou zónu zdobí město např. pivovar a hotel Excelent, budova Komerční banky a několik secesních vilek (např. budova Policie ČR), ale především areál filiálního kostela Navštívení Panny Marie v Lipkách.
 
=== Městský znak ===
Městský znak tvoří na modrém poli zlatá, heraldicky vpravo otočená, vlčice ve skoku shora šikmo prostřelená zlatým šípem. Tento motiv nese nejstarší rýmařovské [[pečeť|pečetidlo]] z roku [[1543]]. Tento znak se rovněž nachází vytesán na pískovcovém kameni s datem [[1844]] zasazeném nad vchodem do radnice. Zde je však vlčice otočená nesprávně heraldicky vlevo.
 
V roce [[1994]] byl předsednictvem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky schválen městský [[vlajka|prapor]], na kterém se opakuje stejný motiv jako na městském znaku.
 
== Pamětihodnosti ==
{{Viz též|Seznam kulturních památek v Rýmařově}}
* Kaple Navštívení Panny Marie, místními také nazývaná kaple V Lipkách, velmi významná barokní stavba místního stavitele Friedricha Höslera z let 1711-15. Uvnitř vymalována malbami [[Ferdinand Naboth|Ferdinanda Nabotha]] a [[Johann Christoph Handke|Johanna Christopha Handkeho]]. Poblíž se nachází socha Panny Marie Vítězné z roku 1774 a skupina Ukřižování, lidová práce z roku 1812. Kaple je od roku 2011 přístupná veřejnosti.
* Radnice - monumentální stavba s prvky gotiky, renesance, baroka a klasicismu
* Hrádek - chráněná archeologická lokalita, dříve se zde nacházela drobná pevnůstka, nyní je zde geologická expozice
* [[Kostel svatého Michaela archanděla (Rýmařov)|Kostel svatého archanděla Michaela]] - původně goticky kostel, později renesančně přestavěn
* Budova fary - cenná renesanční stavba ze šestnáctého století, dříve horní úřad.
* Socha Panny Marie Immaculaty v blízkosti fary (socha původně stávala v areálu parku u chátrajícího zámku v Janovicích u Rýmařova, na své současné místo byla instalována v roce 2010).
* [[Boží muka]] - na levé straně silnice z Rýmařova do [[Bruntál]]u
* [[Mariánský sloup|Sloup se sochou Panny Marie]] - barokní plastika olomouckého sochaře [[Franz Leblos|Franze Leblose]] z roku 1683 nacházející se v západní části náměstí Míru. Sloup byl postaven na náklady [[Marie Elisabetha Richtensteinová|Marie Elisabethy Richtensteinové]] na paměť morové epidemie, která postihla Rýmařov v roce 1680. Socha prošla restaurováním v roce 1993.
* Socha svatého [[Jan Nepomucký|Jana Nepomuckého]] - sochařská práce [[Severin Tischler|Severina Tischlera]] z roku 1736.
 
== Muzea ==
* [[Městské muzeum v Rýmařově]] - Náměstí Míru 6. Muzeum s bohatými sbírkami mapující historii regionu období od nejstaršího pravěkého osídlení až do období první poloviny dvacátého století. Významné jsou též sbírky zachycující vývoj hornictví a tkalcovství, dvou nevýznamnějších odvětví této oblasti. Součástí stálé výstavy je rovněž exposice hornin mapující bohaté geologické složení oblasti. V muzeu také působí [[Galerie Octopus]].
 
== Přírodní zaujímavosti ==
* V parčíku v ulici Lipová vedle Střediska volného času se nachází dominantní lípa [[Jan Amos Komenský|Jana Amose Komenského]] zasazená v roce [[1592]].
* Přírodní památka [[Rešovské vodopády]] asi 10 kilometrů jihozápadně od Rýmařova.
 
== Členění obce ==
[[Soubor:Katastr-Rýmařov.jpg|náhled|300px|Vyznačené katastrální území města Rýmařova]]
=== Části obce ===
* '''Rýmařov'''
* [[Edrovice]]
* [[Harrachov (Rýmařov)|Harrachov]]
* [[Jamartice]]
* [[Janovice (Rýmařov)|Janovice]]
* [[Ondřejov (Rýmařov)|Ondřejov]]
* [[Stránské]]
 
=== Katastrální území ===
* Edrovice
* Jamartice
* Janovice u Rýmařova
* Janušov
* Ondřejov u Rýmařova
* Rýmařov
* Stránské
 
Rýmařov se skládá, mimo samotné město, z dalších celkem šesti místních částí. Ty však netvoří ve všech případech jedno katastrální území. Místní část Janovice je rozdělena na dva historické katastry a to Janovice u Rýmařova (dříve ''Janowitz'') a Janušov (''Johnsdorf''). Naopak osada Harrachov, ležící přibližně dva kilometry severně od Rýmařova, svůj vlastní katastr nemá a s Rýmařovem tvoří jednu součást.
 
== Představitelé města ==
=== Předváleční (němečtí) představitelé města ===
* 1896 - 1899 Hermann Franke
* 1899 - 1903 Adolf Steffan
* 1903 - 1907 Leopold Rösner
* 1907 - 1907 Alois Kutschker
* 1907 - 1910 Josef Rücker
* 1910 - 1919 Max Springer
* 1919 - 1922 Albin Oppler
* 1922 - 1938 Viktor Habermann
* 1938 - 1942 Gröger
* 1942 - 1945 Karl Klos
 
=== Pováleční (čeští) představitelé města ===
* 1946 - 1947 Ladislav Dragoun
* 1947 - 1948 Antonín Malínek
* 1948 - 1949 Josef Študent
* 1949 - Richard Plesník
* 1949 - 1951 Jaroslav Vávra
* 1951 - 1952 Jaroslav Crhonek
* 1952 - 1954 Ondřej Rozbroj
* 1954 - 1957 Vladimír Liebars
* 1957 - 1960 Jaroslav Crhonek
* 1960 - 1970 Karel Sklenář
* 1970 - 1985 Jiří Toman
* 1985 - 1989 Oldřich Vaníček
* 1989 - 1994 Miroslav Slováček
* 1994 - 2002 Pavel Kolář
* 2002 - doposud Petr Klouda
 
== Demografie ==
Počet obyvatel celého města Rýmařova podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:<ref name="Obyvatele">{{Citace monografie
| korporace = Český statistický úřad
| odkaz na korporaci = Český statistický úřad
| titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005
| editoři = Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef
| vydavatel = Český statistický úřad
| místo = Praha
| rok = 2006
| počet stran = 760
| počet svazků = 2
| svazek = 1
| strany = 708-709
| isbn = 80-250-1311-1
}}
{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Vzniklo občanské sdružení Asociace středoškolských češtinářů.
| titul = Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské
| url = http://denikreferendum.cz/clanek/14374-vzniklo-obcanske-sdruzeni-asociace-stredoskolskych-cestinaru
| vydavatel = Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický
| datum vydání = 2012-11-19
| místo = Praha
| rokdatum aktualizace = 1935
| datum přístupu = 2019-11-17
| isbn =
| vydavatel = Deník Referendum
| kapitola =
| strany = 97-98
| jazyk =
}}</ref> ke změně názvu a podmínek členství došlo roku [[2015]], od téže doby platí její nové stanovy.<ref>{{Citace elektronické monografie
}}
| příjmení =
{{Citace elektronické monografie|korporace=Český statistický úřad|odkaz na korporaci= Český statistický úřad |titul=Sčítání lidu, domů a bytů 2001|url=
| jméno =
http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce/597783?OpenDocument|datum vydání=2010-03-16|datum přístupu=2010-03-16|jazyk=}}
| odkaz na autora =
{{Citace monografie
| titul = Stanovy Asociace češtinářů, z. s.
| korporace = Český statistický úřad
| url = http://www.ascestinaru.cz/wp-content/uploads/2016/01/Stanovy-Asociace-%C4%8De%C5%A1tin%C3%A1%C5%99%C5%AF-2015.pdf
| odkaz na korporaci = Český statistický úřad
| datum vydání = 2015-11-21
| korporace2 = Ministerstvo vnitra České republiky
| datum aktualizace =
| odkaz na korporaci2 = Ministerstvo vnitra České republiky
| datum přístupu = 2019-11-17
| titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2005
| vydavatel =
| editoři = Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie
| jazyk =
| vydavatel = Ottovo nakladatelství s.r.o.
}}</ref> Nyní sdružuje učitele češtiny na základních a středních školách; část z nich souběžně působí i na školách vysokých nebo v zahraničí. Prvním předsedou ASČ se stal [[Jiří Kostečka]], který dnes zastává funkci čestného předsedy. Od roku [[2014]] sdružení předsedá Josef Soukal, místopředsedou je Vladimír Stanzel.
| místo = Praha
| rok = 2005
| počet stran = 1360
| počet svazků = 1
| svazek = 1
| strany = 1080-1081
| isbn = 80-7360-287-3
}}</ref>
{|class="wikitable"
! Rok !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001
|-
! Počet obyvatel
| 9864 || 9624 || 9101 || 8978 || 9062 || 8339 || 9886<ref group="p ">z toho: 191 Čechoslováků, 9510 Němců; 9287 řím. kat., 137 evang., 15 čsl., 330 starokatol., 26 izrael., 83 bez vyzn.</ref> || 6697 || 6992 || 7586 || 9174 || 9405 || 9167<ref group="p ">z toho: 8 506 Čechů, Moravanů a Slezanů, 407 Slováků, 75 Němců, 20 Poláků; 2 451 řím. kat., 47 čsl. hus., 63 evang., 9 pravosl., 5 652 bez vyzn.</ref>
|}
<references group="p " />
V celém městě Rýmařov je evidováno 1&nbsp;643 adres: 1&nbsp;608 [[označování domů|čísel popisných]] (trvalé objekty) a 35 [[označování domů|čísel evidenčních]] (dočasné či rekreační objekty).<ref>{{Citace elektronické monografie|korporace=Ministerstvo vnitra ČR|odkaz na korporaci=Ministerstvo vnitra České republiky|titul=Adresy v České republice|url=
http://aplikace.mvcr.cz/adresa/t/rymar/index.html|datum vydání=2010-03-19|datum přístupu=2010-03-19|jazyk=}}</ref> Při [[sčítání lidu]] roku 2001 zde bylo napočteno 1&nbsp;323 domů, z toho 1&nbsp;190 trvale obydlených.
 
== Činnost ==
Počet obyvatel samotného Rýmařova podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:<ref name="Obyvatele">{{Citace monografie
Asociace se věnuje všem aspektům výuky češtiny, zejména na základní a střední škole,<ref>{{Citace elektronické monografie
| korporace = Český statistický úřad
| odkaz na korporaci = Český statistický úřad
| titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005
| editoři = Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef
| vydavatel = Český statistický úřad
| místo = Praha
| rok = 2006
| počet stran = 760
| počet svazků = 2
| svazek = 1
| strany = 710-711
| isbn = 80-250-1311-1
}}
{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = StatistickýJak lexikonučit obcíčeský v zemi Moravskoslezskéjazyk
| url = https://dvojka.rozhlas.cz/jak-ucit-cesky-jazyk-8110374
| vydavatel = Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický
| datum vydání = 2019-11-14
| místo = Praha
| rokdatum aktualizace = 1935
| datum přístupu = 2019-11-17
| isbn =
| vydavatel = Český rozhlas Dvojka
| kapitola =
| strany = 98
| jazyk =
}}</ref> na svých webových stránkách a facebookových stránkách přetiskuje odborné a popularizační materiály, popř. takové materiály sama vytváří. Má také twitterový účet. Věnuje se jazyku, slohu a komunikaci i literatuře, spolupracuje s bohemisty ze specializovaných odborných pracovišť i s některými časopisy, zejména s časopisem [[Časopis Český jazyk a literatura|Český jazyk a literatura]].
}}
{{Citace monografie
| korporace = Český statistický úřad
| odkaz na korporaci = Český statistický úřad
| korporace2 = Ministerstvo vnitra České republiky
| odkaz na korporaci2 = Ministerstvo vnitra České republiky
| titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2005
| editoři = Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie
| vydavatel = Ottovo nakladatelství s.r.o.
| místo = Praha
| rok = 2005
| počet stran = 1360
| počet svazků = 1
| svazek = 1
| strany = 1080-1081
| isbn = 80-7360-287-3
}}</ref>
{|class="wikitable"
! Rok !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001
|-
! Počet obyvatel
| 4589 || 4650 || 4403 || 4423 || 4744 || 4588 || 5837<ref group="p ">z toho: 175 Čechoslováků, 5522 Němců; 5431 řím. kat., 109 evang., 15 čsl., 183 starokatol., 26 izrael., 70 bez vyzn.</ref> || 4571 || 4940 || 5741 || 7630 || 7980 || 7785
|}
<references group="p " />
V samotném Rýmařově je evidováno 1&nbsp;041 adres : 1&nbsp;039 [[označování domů|čísel popisných]] a 2 [[označování domů|čísla evidenční]].<ref>{{Citace elektronické monografie|korporace=Ministerstvo vnitra ČR|odkaz na korporaci=Ministerstvo vnitra České republiky|titul=Adresy v České republice|url=
http://aplikace.mvcr.cz/adresa/t/rymar/rymar.html|datum vydání=2010-03-19|datum přístupu=2010-03-19|jazyk=}}</ref> Při [[sčítání lidu]] roku 2001 zde bylo napočteno 870 domů, z toho 842 trvale obydlených.
 
Vyhledávanou rubrikou na jejích webových stránkách je Poradna ASČ, vedená Jiřím Kostečkou. Byla otevřena na základě dohody Asociace s [[Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky|Ústavem pro jazyk český Akademie věd České republiky]]; je primárně orientovaná na dotazy k výuce češtiny, ovšem řeší běžně i dotazy týkající se širšího okruhu jazykových problémů. Populární je také rubrika ''Z prací žáků a studentů'' přinášející inspirativní školní práce, mj. na maturitní témata, či práce z literárních a publicistických soutěží apod. Asociace se rovněž snaží upozorňovat na kvalitní díla současné české a světové literatury, popř. díla literatury pro děti a mládež.
== Školství ==
 
Asociace vypracovala i koncepční vzdělávací materiály, zejména k maturitní zkoušce, a publikovala vyjádření k vzdělávacím opatřením. K maturitě se představitelé ASČ dlouhodobě vyjadřují ve sdělovacích prostředcích, současně pro učitele připravují volně dostupné pracovní listy apod.
== Doprava ==
Městem prochází silnice první třídy č. 11 spojující [[Hradec Králové]] s [[Ostrava|Ostravou]]. Rýmařov je rovněž konečnou stanicí na [[Železniční trať Valšov - Rýmařov|trati č. 311]].
 
Členové Asociace češtinářů se věnují i dalším aktivitám v rámci daného oboru a v oborech souvisejících: působí např. v kabinetech českého jazyka a literatury zřizovaných [[Národní institut pro další vzdělávání|Národním institutem pro další vzdělávání]], spoluorganizují soutěže pro žáky, spolupracují při vytváření vzdělávacích programů, při přípravě společné části maturitní zkoušky aj.
== Významní rodáci a osobnosti města ==
* [[Adam Gilg]], ([[1651]] – [[1710]]?), jezuita, misionář v Mexiku
* [[Johann Christoph Handke]], ([[1694]] – [[1774]]), významný barokní [[malíř]]
* [[Ferdinand Schnitzler]] ([[1857]] – [[1933]]), vládní rada, profesor na Německé technice v [[Brno|Brně]] a poslední německý starosta Brna ([[1916]] - [[1918]])
* [[Karl Schinzel]] ([[1886]] – [[1951]]), inženýr a chemik, vynálezce [[Barevná fotografie|barevné fotografie]]
* Mons. ThDr. [[František Vaňák]] ([[1916]] – [[1991]]), teolog, olomoucký arcibiskup
* Mgr. [[Jiří Karel]] (* [[1936]]), archeolog a historik
* [[Jiří Meitner]] (* [[1958]]), [[malíř]]
* [[Hana Marvanová]] (* [[1962]]), právnička a politička
* [[Tomáš Ujfaluši]] (* [[1978]]), fotbalista
* [[Ladislav Velebný]] (* [[1957]]), politik, [[poslanec]] za [[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]]
* [[Pavel Verner (novinář)|Pavel Verner]] ([[1947]] – [[2009]]), český novinář, spisovatel a dramatik
 
== Partnerská města ==
* {{flagicon|Litva}} [[Alytus]], [[Litva]]
* {{flagicon|Itálie}} [[Arco]], [[Itálie]]
* {{flagicon|Belgie}} [[Belœil]], [[Belgie]]
* {{flagicon|Francie}} [[Crosne (Essonne)|Crosne]], [[Francie]]
* {{flagicon|Slovensko}} [[Krompachy]], [[Slovensko]]
* {{flagicon|Skotsko}} [[Maybole]], [[Skotsko]]
* {{flagicon|Polsko}} [[Ozimek]], [[Polsko]]
* {{flagicon|Německo}} [[Schotten]], [[Německo]]
 
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
 
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| příjmení = Pinkava
| jméno = Viktor
| odkaz na autora =
| titul = Vlastivěda moravská. II. Místopis. Unčovský a rýmařovský okres.
| vydavatel = Musejní spolek v Brně
| místo = Brno
| rok = 1922
| počet stran = 393
| kapitola =
| strany =
| isbn =
| jazyk =
}}
* {{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| autor = Kolektiv autorů
| odkaz na autora =
| titul = Rýmařov
| vydavatel = Město Rýmařov
| místo =
| rok = 1999
| počet stran = 90
| kapitola =
| strany =
| isbn =
| jazyk =
}}
 
=== Externí odkazy ===
* [https://www.ascestinaru.cz/ Oficiální stránky]
* {{Commonscat}}
* [https://www.facebook.com/groups/ascestinaru/ Facebookové stránky]
* [http://czech.rymarov.cz/ Rýmařov – oficiální webové stránky města]
* [http://www.rymarovsko.cz/ Mikroregion Rýmařovsko]
* [http://www.muzeumrymarov.cz/ Městské muzeum v Rýmařově]
* [http://www.gymnaziumrymarov.cz/ Stránky gymnázia v Rýmařově]
* [http://www.zusrymarov.org/ Základní umělecká škola Rýmařov]
 
<!--[[Kategorie:Spolky v Česku]]-->
{{Pahýl}}
{{Části české obce}}
{{Okres Bruntál}}
{{Správní obvod obce s rozšířenou působností Rýmařov}}
<!--
[[Kategorie:Rýmařov| ]]
[[Kategorie:Města na Moravě]]
[[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]]
[[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]]
[[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]]
[[Kategorie:Bývalá okresní města v Česku]]
[[Kategorie:Obce v okrese Bruntál]]
[[Kategorie:Sídla v Nízkém Jeseníku]]
[[Kategorie:Sdružení obcí Rýmařovska]]
-->