Protesty proti nacistické okupaci v Protektorátu Čechy a Morava 28. října 1939: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Průběh: bylo uvedeno že je jeden zastřelený, ale zastřeleni byli minimálně 2 a to Jan Opletal a ještě Václav Sedláček značka: editace z Vizuálního editoru |
m →Přípravy: Překlep značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 11:
Jednotlivé odbojové organizace se však nedokázaly shodnout na společném postupu. [[Politické ústředí]] se zasazovalo o „tichou slavnost“. Naproti tomu ilegální KSČ plánovala masivní stávky a demonstrace. Ve snaze sjednotit postup, byla na 22. října svolána porada zástupců hlavních odbojových organizací do [[Národní dům na Vinohradech|vinohradského Národního domu]] v Praze. Zde se soustředily na konkrétní přípravy akcí k 28. říjnu.<ref name=":1">{{Citace monografie|příjmení=Gebhart|jméno=Jan|příjmení2=Hájková|jméno2=Alena|titul=2245 dnů odporu. Podíl spojů a spojařů na národně osvobozeneckém zápasy českého lidu v letech 1939 - 1945.|vydání=|vydavatel=|místo=Praha|rok=1980.|počet stran=|strany=248|isbn=}}</ref>
První série letáků se objevila mezi 10. a 15. říjnem a vyzývala obyvatelstvo k tomu, aby se oblékli do svátečního, aby nikdo nenakupoval a nepoužíval veřejnou dopravu. Lidé měli omezit práci na nejmenší míru a připnout si [[Státní barvy České republiky|českou trikoloru]] či jiný
Letáky se mezi obyvatelstvem šířily, ale působily často protichůdným dojmem. Pokyny byly často na poslední chvíli měněny či odvolávány. Například 27. října přišla zpráva, že je prozrazen pokyn týkající se černých vázanek. Pokyn byl proto odvolán. Přesto část obyvatelstva s černými vázankami vyšla.<ref name=":2">{{Citace monografie|příjmení=Brandes|jméno=Detlef|příjmení2=|jméno2=|titul=Češi pod německým protektorátem. Okupační politika, kolaborace a odboj 1939 – 1945|vydání=|vydavatel=|místo=Praha|rok=2000|počet stran=657|strany=|isbn=80-7260-028-1}}</ref>
| |||