Sovětský svaz: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Gramatika :) značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 324:
Podle vojenského zákona ze září [[1925]] se sovětské ozbrojené síly skládaly ze tří složek: [[sovětská armáda|pozemních síl]], [[sovětské letectvo|letectva]], [[sovětské námořnictvo|námořnictva]], sjednocené státní politické správy (OGPU) a vnitřních vojsk.<ref>Scott and Scott, The Armed Forces of the Soviet Union, Westview Press, 1979, p.13</ref> OGPU se později stala nezávislou a v roce 1934 se součila s [[NKVD]], a tak byla její vnitřní vojska pod společným vedením obranných a vnitřních komisariátů. Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] vznikla strategická raketová vojska (1959), [[Vojska protivzdušné obrany SSSR|vojska protivzdušné obrany]] (1948) a jednotky všenárodní [[Civilní obrana|civilní obrany]] (1970), které stály na prvním, třetím a šestém místě v oficiálním sovětském systému důležitosti (pozemní síly byly druhé, letectvo čtvrté a námořnictvo páté).
Armáda měla největší politický vliv a v roce 1989 čítala dva milióny vojáků rozdělených mezi 150 motorizovaných a 52 obrněných divizí. Sovětské námořnictvo bylo až do počátku 60. let spíše méně početnou vojenskou větví, ale po [[Karibská krize|karibské krizi]] se pod vedením Sergeje Gorškova dočkalo výrazného rozšíření. Známé se stalo díky raketovým křižníkům a ponorkám a sloužilo v něm 500 000 mužů (1989). Sovětské letectvo se soustřeďovalo na flotilu strategických bombardérů a ve válečné situaci mělo vymýtit nepřátelskou infrastrukturu a jadernou kapacitu. Vzdušná síla měla také množství stíhaček a taktických bombardérů, které by armádu ve válce podporovaly. Strategická raketová vojska disponovala více než 1400 mezikontinentálními balistickými raketami (ICBM), rozmístěných
V poválečné době se Sovětská armáda přímo podílela na několika vojenských operacích v zahraničí. Mezi ně patřilo potlačení [[Východoněmecké povstání|povstání ve východním Německu]] (1953), [[Maďarské povstání|v Maďarsku]] (1956) a [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|vpád do Československa]] (1968). Sovětský svaz se také účastnil [[Sovětská válka v Afghánistánu|války v Afghánistánu]] mezi lety 1979 až 1989.
| |||