Otevřít hlavní menu

Změny

Odebráno 7 bajtů ,  před 19 dny
→‎V Římě: drobná oprava
Když se družina apoštolů blížila k Římu, čekalo je vřelé uvítání. Ostatky sv. Klimenta dělaly divy. Nevítal je však [[Mikuláš I. Veliký|Mikuláš I.]], ale [[Hadrián II.]], nastoupivší na Petrův stolec místo 3. listopadu 867 náhle zesnulého předchůdce. Korunován byl 14. prosince, neboť čekal na odpověď císaře Ludvíka. Díky ostatkům sv. Klimenta byl Řím vzhůru nohama a apoštolové se těšili posvátné úctě Římanů, kteří v nich poznali muže ctihodné a učené. Svou bystrostí budil Konstantin zaslouženou pozornost. Velmi laskavě a přátelsky byli bratři přijati rodáky z početné řecké mnišské komunity, kteří utekli do Říma z Cařihradu, když tam vypuklo náboženské pronásledování, ať už za patriarchy Jana nebo za Fotia. V tu dobu byl v Římě i cařihradský opat Theognostos, který do Říma přinesl stížnost vyhnaného patriarchy Ignatia. Pro Konstantina s Metodějem se stal stanovištěm klášter [[svatý Ondřej|sv. Ondřeje]] při nynějším kostele [[Řehoř I. Veliký|sv. Řehoře Velikého]], útulek řeckých mnichů. Dalším vhodným útulkem pro věrozvěsty byl klášter [[svatá Praxeda|svaté Praxedy]] u [[Bazilika Panny Marie Sněžné|chrámu Santa Maria Maggiore]], který byl kolem roku [[820]] předán řeckým mnichům.
 
Věrozvěstové si u oblíbeného mezi Římany papeže Hadriána II. získali takovou důvěru, že Hadrián II. zásadně potvrdil jejich učení i jejich neobvyklou misijní metodu zavádění slovanské bohoslužby. Počátkem roku [[868]] potvrdil papež slovanský překlad bohoslužebných knih. Položil je na oltář v [[bazilika Panny Marie Sněžné|bazilice Panny Marie Sněžné]], posvětil je a zároveň posvětil jáhna Metoděje na kněze. Na papežův příkaz posvětil biskup z Porta [[Formosus]] a biskup z [[Velletri]] [[Gauderich]] tři žáky Konstantina a Metoděje na kněze a dva na lektory. Přestože se proti slovanské bohoslužbě stavěli zástupci německých biskupů a franské říše, tak za podpory papežových rádců – knihovníka Anastazia a biskupa Arsenia sloužili věrozvěstové slovanské bohoslužby po hlavních římských kostelích za údivu ohromených Římanů, kteří sice pro slovanskou bohoslužbu neměli důvod mít zvláštní pochopení, pro něž však byl procítěný velebný zpěv ve slovanském jazyce něčím dosud nevídaným.
 
V srpnu roku 868 dorazili do Říma vyslanci císaře Basileia a patriarchy Ignatia. Přinesli s sebou akta Fotiovy synody z léta roku 867, která byla podrobena vyšetřování, které skončilo až v červnu [[869]] demonstrativním spálením Fotiových spisů na schodech kostela sv. Petra.
Anonymní uživatel