Branko Žeželj: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15) |
rozšíření |
||
Řádek 3:
'''Branko Žeželj''' (v [[srbština|srbské]] [[cyrilice|cyrilici]] '''Бранко Жежељ'''; [[15. březen|15. března]] [[1910]], [[Benkovac]], [[Rakousko-Uhersko]] - [[20. únor]]a [[1995]], [[Bělehrad]], [[SRJ|SR Jugoslávie]]) byl stavební [[inženýr]], inovátor, akademik, profesor, účastník [[Jugoslávští partyzáni|jugoslávského partyzánského boje]], a člen [[Srbská akademie věd a umění|Srbské akademie věd a umění]]. Jeho revoluční stavby získaly celou řadu domácích<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Biografie na portálu akademie SANU {{sr}} |url=http://www.sanu.ac.rs/Clanstvo/IstClan.aspx?arg=767, |datum přístupu=2015-03-30 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150402132330/http://www.sanu.ac.rs/Clanstvo/IstClan.aspx?arg=767, |datum archivace=2015-04-02 |nedostupné=ano }}</ref> (jugoslávských) i mezinárodních ocenění.
== Život ==
Žeželj se během své projektantské práce specializoval na problematiku využití [[předpjatý beton|předpjatého]] [[beton|betonu]]. Jeho postupy našly uplatnění v celé řadě oblastí, nicméně nejrychleji se rozšířily ve stavbě mostů. První most, který využíval tohoto typu konstrukce, byl podle Žeželjových plánů vybudován přes Smailskou řeku v blízkosti středosrbského města [[Kraljevo]]; poté následoval most přes řeku [[Tisa|Tisu]] v blízkosti města [[Titel]], [[Dálniční most Beška]] přes [[Dunaj]] a také [[Žeželjův most|most Bratrství a jednoty]] v [[Novi Sad|Novém Sadu]]. ''Hala 1'' bělehradského výstaviště s ohromnou kopulí vznikla v roce [[1957]] podle Žeželjova návrhu. Po své smrti zanechal srbský inženýr celkem 24 patentů, které byly využity jak doma, tak i v zahraničí.<ref>[http://www.novosti.rs/vesti/naslovna/reportaze/aktuelno.293.html:444047-Branko-Zezelj-Covek-koji-je-ukrotio-beton Článek na portálu novosti.rs {{sr}}]</ref>▼
Střední školu vystudoval ve [[Split]]u a později stavební fakultu v [[Bělehrad]]ě na místní univerzitě. Svá studia dokončil v roce [[1932]]. Poté začal působit na Ministerstvu výstavby. Po vypuknutí války se přidal k partyzánům a byl zajat německým vojskem. Po válce pracoval jako ředitel útvaru pro výstavbu mostů v rámci Svazového ministerstva výstavby. V pozdějším věku se stal profesorem na Fakultě stavební [[Bělehradská univerzita|Bělehradské univerzity]] a členem Akademie věd (SANU). Po své smrti zanechal srbský inženýr celkem 24 patentů, které byly využity jak doma, tak i v zahraničí.<ref>[http://www.novosti.rs/vesti/naslovna/reportaze/aktuelno.293.html:444047-Branko-Zezelj-Covek-koji-je-ukrotio-beton Článek na portálu novosti.rs {{sr}}]</ref>
== Práce ==
▲Žeželj se během své projektantské práce specializoval na problematiku využití [[předpjatý beton|předpjatého]] [[beton|betonu]]. Jeho postupy našly uplatnění v celé řadě oblastí, nicméně nejrychleji se rozšířily ve stavbě mostů. První most, který využíval tohoto typu konstrukce, byl podle Žeželjových plánů vybudován přes Smailskou řeku v blízkosti středosrbského města [[Kraljevo]]; poté následoval most přes řeku [[Tisa|Tisu]] v blízkosti města [[Titel]], [[Dálniční most Beška]] přes [[Dunaj]] a také [[Žeželjův most|most Bratrství a jednoty]] v [[Novi Sad|Novém Sadu]].
Kromě systému IMS – Žeželj, který byl navržen pro rychlou výstavbu prefabrikovaných objektů v rámci Srbské akademie věd a umění definoval a propagoval v závěru svého života ještě systém ''Sistem 50'', který byl pokročilejší variantou výše uvedeného.
Realizoval ale i celou řadu dalších staveb. První z nich bylo sídlo společnosti IMS, která pod jeho vedením působila. [[Hala 1 bělehradského výstaviště]] s ohromnou kopulí vznikla v roce [[1957]] podle Žeželjova návrhu (ve spolupráci s [[Milorad Pantović|Miloradem Pantovićem]] a [[Milan Krstić|Milanem Krstićem]], byla první stavbou, na kterou byla na území tehdejší Jugoslávie použito prefabrikovaných dílů.<ref>[https://www.gradnja.rs/branko-zezelj-ukrotitelj-betona/ Článek na portálu gradnja.rs {{sr}}]</ref> Žeželjovy technologie byly později použity v masovém měřítku např. při výstavbě [[Nový Bělehrad|Nového Bělehradu]] a místních panelových domů, především [[Blok 22 (Nový Bělehrad)|Bloku 22]], [[Blok 23 (Nový Bělehrad)|Bloku 23]] a [[Blok 28 (Nový Bělehrad)|Bloku 28]]. Celkem byla cca jedna třetina staveb realizována za pomoci systému IMS–Žeželj.<ref>[http://www.zis.gov.rs/prava-is/patenti/%D1%87%D1%83%D0%B2%D0%B5%D0%BD%D0%B8-%D1%81%D1%80%D0%BF%D1%81%D0%BA%D0%B8-%D0%BF%D1%80%D0%BE%D0%BD%D0%B0%D0%BB%D0%B0%D0%B7%D0%B0%D1%87%D0%B8-%D0%B8-%D0%BD%D0%B0%D1%83%D1%87%D0%BD%D0%B8%D1%86%D0%B8.691.html Článek na portálu zis.gov.rs {{sr}}]</ref>
== Reference ==
| |||