Kaple Zjevení Páně (Smiřice): Porovnání verzí

Smiřickým pánům bylo vyčítáno, že okolo Smiřic je mnoho nevěřících, což dokazovala i nepřítomnost hřbitova. Základní kámen kaple byl položen roku 1699. Stavebník kaple, hrabě [[Jan Josef ze Šternberka]] (1671-17001671–1700) zvolil patrocinium Zjevení Páně či Klanění Tří králů. Stavba však byla roku 1700 přerušena tragickou smrtí tehdejších majitelů panství, mladého šlechtického páru Jana Josefa a Marie Violanty ze Šternberku, kteří utonuli v řece Inn v Bavorsku. Na smiřickém panství tak osiřela jejich tehdy roční dcera Marie Terezie Violanta. Zásluhou jejího poručníka, dědečka [[Václav Vojtěch ze Šternberka|Václava Vojtěcha ze Šternberka]] bylo ve stavbě kostela téměř po roce opět pokračováno. Roku 1711 se v kostele už křtilo.

Autorství projektu a stavba kaple bývají přisuzovány [[Kryštof Dientzenhofer|Kryštofu Dientzenhoferovi]] (1655-17221655–1722) nebo [[Jan Blažej Santini-Aichel|Janu Blažeji Santinimu]] (1677-17231677–1723)<ref>Jaromír Neumann, Český barok. Praha 1974, s. 156-157156–157</ref>. Nejde spolehlivě určit, neboť ve stavbě jsou prvky typické pro oba stavitele a stavební plány a písemnosti ke stavbě se nedochovaly, zřejmě byly zničeny při některém požáru, kterým Smiřice od té doby několikrát podlehly. Kostel [[Orientace kostela|není orientovaný]], směřuje oltářem na sever, nikoli na východ, jak bývá zvykem u většiny sakrálních staveb.

Ke kostelu přiléhá čtyřboká věž vysoká 49 metrů. Byla dostavěna v roce 1705, na vrcholku je ozdobena osmicípou hvězdou, symbolem Šternberků. Ve věži je zavěšen zvon Egidius (sv. Jiljí) o hmotnosti 1400 kg, který byl ulit kutnohorským zvonařem [[Ondřej Ptáček|Jakubem Ptáčkem]] v roce 1519. Vedle kostela je umístěno sousoší [[Jan Nepomucký|sv. Jana Nepomuckého]] z doby kolem roku 1730, které původně stálo v prostoru před zámkem. Vysochal ho pravděpodobně některý z žáků [[Matyáš Bernard Braun|Matyáše Brauna]].