Andrej Linde: Porovnání verzí

(* [[2. března]] [[1948]]) je rusko-americký [[Teoretická fyzika|teoretický]] fyzik a profesor fyziky na [[Stanfordova univerzita|Stanfordově univerzitě]]. Linde je jedním z hlavních autorů teorie inflačního vesmíru, stejně jako teorie věčné inflace a inflačního [[Mnohovesmír|multivesmíru]]. Bakalářský titul získal na [[Lomonosovova univerzita|Lomonosovově univerzitě]]. V roce [[1975]] získal doktorský titul Linde na Lebeděově fyzikálním institutu v [[Moskva|Moskvě]]. Pracoval v [[Evropská organizace pro jaderný výzkum|Evropské organizaci pro jaderný výzkum]]. V roce 1989 se přestěhoval do USA, kde se stal profesorem fyziky na Stanfordově univerzitě. Za práci na [[Inflace (kosmologie)|inflaci]] získal řadu ocenění, v roce 2002 mu byla udělena [[Diracova medaile]], spolu s ním ji získali [[Alan Guth]] z [[Massachusettský technologický institut|MIT]] a [[Paul Steinhardt]] z [[Princetonská univerzita|Princetonu]]. V roce 2004 získal spolu s [[Alan Guth|Alanem Guthem]] [[Gruberova cena|Gruberovu cenu]] za rozvoj inflační kosmologie. Dále obdržel Kavliho cenu "za průkopnickou teorie kosmické inflace" společně s Alanem Guthem a [[Alexej Alexandrovič Starobinskij|Alexejem StarobinskymStarobinským]].

Během let [[1972]] - [[1976]] vyvinuli David Kirzhnits a Andrej Linde teorii kosmologických [[Fázový přechod|fázových přechodů]]. Podle této teorie nebyl velký rozdíl mezi [[Slabá interakce|slabou]], [[Silná interakce|silnou]] a [[Elektromagnetismus|elektromagnetickou interakcí]] ve [[Vznik a vývoj vesmíru|velmi raném vesmíru]]. Tyto interakce od sebe odlišovat až postupně, když došlo ke kosmologickýcm fázovým přechodům, vesmír se začal více rozpínat a ochlazovat. V roce [[1974]] Linde zjistil, že hustota energie [[Skalární pole|skalárního pole]], které narušuje symetrii mezi různými interakcemi, může souviset s [[Energie vakua|vakuovou energií]] hustoty ([[Kosmologická konstanta|kosmologickou konstantou]]) v Einsteinových rovnicích. V letech 1976 - [[1978]] Linde prokázalaprokázal, že uvolňování této energie během kosmologických fázových přechodů může být dostatečné k ohřevu vesmíru.

a bylbyla založena na předpokladu, že vesmír byl zpočátku horký. Poté došlo ke kosmologickým fázovým přechodům a dočasně uvízl v [[Podchlazení (termodynamika)|podchlazeném]] metastabilním vakuovém stavu (falešném vakuu). Vesmír pak exponenciálně expandoval, dokud nedošlo k narušení falešného vakua a vesmír se stal znovu horkým. Tato myšlenka vyvolala velkou pozornost, protože by mohla poskytnout unikátní řešení mnoha složitých problémů standardní [[Velký třesk|teorie Velkéhovelkého Třeskutřesku]]. Zejména by mohla vysvětlit, proč je vesmír tak velký a tak jednotný. Nicméně jak Guth si Guth okamžitě uvědomil, tento scénář nefungoval tak, jak bylo zamýšleno: rozpadRozpad falešného vakua by učinil vesmír velmi nehomogenním.

V roce [[1983]] Linde opustil některé klíčové principy starého a nového inflačního modelu a navrhl obecnější inflační teorie chaotické inflace. Chaotická inflace se vyskytuje v mnohem širší třídě teorií, bez nutnosti předpokladu počáteční [[Tepelná rovnováha|tepelné rovnováhy]]. Základní principy tohoto scénáře se staly součástí většiny v současné době existujících realistických verzí inflační teorie. Chaotická inflace změnila způsob, jakým přemýšlíme o začátku inflace. Později Linde také navrhl možné změny způsobu, jakým může inflace skončit, tím, že vyvíjí hybridní inflační scénář. V tomto modelu inflace končí kvůli "vodopádu" nestability.

Podle inflační teorie se všechny [[elementární částice]] ve vesmíru objevilobjevily po konci inflace, v tztzv. procesu ohřívání. První verze teorie znovu ohřátíznovuohřátí vesmíru, což je v podstatě teorie vzniku hmoty ve vesmíru, byla vyvinutvyvinuta v roce [[1982]] Alexanderem Dolgovem a Lindem, a také L. F. Abbottem, [[Edward Fahri|EdwardEdwardem Farhim]] a [[Mark B. Wise|Markem B. Wise]]m. V roce 1994 byla tato teorie pozměněna L. A. Coffmanem, Lindem a StarobinskymStarobinským. Ukázali, že proces tvorby hmoty po inflaci může být mnohem efektivnější v důsledku účinku [[Parametrická rezonance|parametrické rezonance]].

Snad nejvíce dalekosáhlénejdalekosáhlejší předpovědi provedené Lindem souvisely s tím, co se nyní nazývá teorie inflačního [[Mnohovesmír|multivesmíru]], nebo krajina teorie strun. V letech [[1982]]-[[1983]] si Steinhardt, Linde a [[Alexander Vilenkin]] uvědomiluvědomili, že pokud exponenciální expanze v novém inflačním scénáři začne, pokračuje v některých částech vesmíru bez konce. Na základě tohoto scénáře navrhl Linde model sebereprodukujícísebereprodukujícího se vesmírvesmíru skládajícískládajícího se z různých částí. Tyto části jsou exponenciálně velké a jednotné, a to kvůli inflaci. Proto pro všechny praktické účely každá z těchto součástí vypadá jako samostatný mini-vesmírminivesmír nebo kapsa vesmíru, nezávisle na tom, co se děje v jiných částech vesmíru.

Obyvatelé každé z těchto částí by si mohli myslet, že vesmír vypadá všude stejně a hmotnosti elementárních částic, stejně jako [[Přírodní zákon|zákony]] jejich interakcí, musí být stejné po celém světě. Nicméně v souvislosti s inflační kosmologií se zdá, že různé kapesní vesmíry mohou mít různé zákony nízkoenergetické fyzika působí v každém z nich. Tedy náš svět, místo toho, aby byl jediný sférickysférický, symetrickésymetricky se rozšiřující balón, je obrovský [[fraktál]]ní inflační multivesmír, skládající se z mnoha různých kapesních vesmírů s různými vlastnostmi. To předpokládá jednoduchý vědecký výklad kosmologického [[Antropický princip|antropického principu]]. Náš svět se může skládat z různých částí, ale můžeme žít pouze v těch částech multivesmíru, které mohou podporovat život, tak jak ho známe.

Ne všechny tyto myšlenky přitahovaly velkou pozornost v té době, z částizčásti proto, že antropický princip je velmi nepopulární, zčásti i proto, že nový inflační scénář nefungoval zcela uspokojivě a byl nahrazen chaotickým inflačním scénářem. Nicméně v roce [[1986]] Linde zjistil, že v mnoha verzích chaotického inflačního scénáře proces exponenciálního rozpínání vesmíru také pokračuje v některých částech vesmíru navždy. Linde nazývá tento proces [[věčná inflace|věčnou inflací]]. Kvantové fluktuace vytvořené během věčné chaotické inflace jsou tak velké, že mohou snadno tlačit různé částíčásti vesmíru z jednoho vakuového stavu do druhého, a dokonce i měnit efektivní počet dimenzí [[časoprostor]]u.

VýznamnýVýznamného pokrokpokroku v této oblasti bylbylo dosažendosaženo, když byla teorie inflačníinflačního multivesmíru realizována v rámci [[teorie strun]]. V roce [[2000]] [[Raphael Bousso]] a [[Joseph Polchinski]] navrhli pomocí režimu věčné inflace a přechodů mezi mnoha různými typy vakua v teorii strun řešení problému [[Kosmologická konstanta|kosmologické konstanty]]. V té době byly již známy nestabilní nebo metastabilní vakua teorie strun. Možný mechanismus vakuové stabilizace teorie strun byl navrženanavržen v roce [[2003]] ShamitShamitem KachruKachruem, [[Renata Kalloshová|RenataRenatou Kalloshovou]], Lindem a SandipSandipem TrivediTrivedim, který také zjistil, že všechnyvšechna tytotato vakua popisující rozpínání vesmíru jsou metastabilní, tedy že se musí nakonec rozpadat. Poté Michael R. Douglas a jeho spolupracovníci odhadli, že celkový počet různých vláknitých typů vakua může být 10⁵⁰⁰ nebo i více, a [[Leonard Susskind]] vyvinul krajinu teorie strun - scénář založený na vyšetřování kosmologických fázových přechodů mezi různými vakui teorie strun.

V červenci [[2012]] získal Linde jako první spolu s dalšími fyziky [[Fundamental Physics Prize]], vytvořenou fyzikfyzikem a podnikatelem Jurijem Milnerem.<ref>[http://fundamentalphysicsprize.org/news New annual US$3 million Fundamental Physics Prize recognizes transformative advances in the field] {{Wayback|url=http://fundamentalphysicsprize.org/news |date=20140424090620 }}, FPP, accessed 1 August 2012.</ref> V roce [[2014]] získal spolu s [[Alan Guth|Alanem Guthem]] a [[Alexej Alexandrovič Starobijskij|Alexejem StarobinskymStarobinským]] [[Kavliho cena|Kavliho cenu]], kterou uděluje Norská akademie věd.<ref name="AAAS"><cite class="citation web">[http://news.sciencemag.org/people-events/2014/05/nine-scientists-share-three-kavli-prizes "Nine Scientists Share Three Kavli Prizes"].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rfr_id=info%3Asid%2Fen.wikipedia.org%3AAndrei+Linde&rft.btitle=Nine+Scientists+Share+Three+Kavli+Prizes&rft.genre=unknown&rft_id=http%3A%2F%2Fnews.sciencemag.org%2Fpeople-events%2F2014%2F05%2Fnine-scientists-share-three-kavli-prizes&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook">&nbsp;</span></ref>