Džihád: Porovnání verzí

Odebráno 160 bajtů ,  před 1 rokem
bez shrnutí editace
m (Editace uživatele 2A00:1028:9941:CD0A:61F2:D47A:E1E8:5FDF (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je 84.46.100.229)
značka: rychlé vrácení zpět
'''Džihád''' ({{Vjazyce|ar}} {{Cizojazyčně|ar|جهاد}}) je termín označující [[náboženství|náboženskou]] povinnost [[muslim]]ů usilovat o rozšiřování [[islám]]u ve vlastním srdci i ve světě.
 
Slovo ''džihád'' je dle [[Arabština|arabské gramatiky]] tzv. podstatným jménem slovesným vytvořeným od slovesa ''džáhada'' (snaha o důležitou věc), které se dále utváří ze slovesa džuhd (snaha o jakoukoliv věc). Kořen slova je trojkonsonantní ''dž''-''h''-''d'', tento kořen v arabštině obvykle symbolizuje snahu. V arabštině se od kořene slova odvozují i další významy, tedy pokud vezmeme slovo ''džihád'' a změníme jej ve slovo ''mudžáhada,'' získáme slovo vyjadřující obětování se v rámci vyššího dobrého cíle, odsud již vede jen malá cesta ke slovu [[mudžáhid|mudžá]],{{vlastní což znamená bojovník za spravedlivou věc.výzkum|část}}
== Etymologie ==
Slovo ''džihád'' je dle [[Arabština|arabské gramatiky]] tzv. podstatným jménem slovesným vytvořeným od slovesa ''džáhada'' (snaha o důležitou věc), které se dále utváří ze slovesa džuhd (snaha o jakoukoliv věc). Kořen slova je trojkonsonantní ''dž''-''h''-''d'', tento kořen v arabštině obvykle symbolizuje snahu. V arabštině se od kořene slova odvozují i další významy, tedy pokud vezmeme slovo ''džihád'' a změníme jej ve slovo ''mudžáhada,'' získáme slovo vyjadřující obětování se v rámci vyššího dobrého cíle, odsud již vede jen malá cesta ke slovu [[mudžáhid]], což znamená bojovník za spravedlivou věc.
 
== Džihád – nábožensko-právní rozbor ==
{{vlastní výzkum|část}}
Pojem džihád se v historii mnohokrát měnil a přibíral různé významy a funkce. Během raného období [[islám]]ské [[umma|ummy]] (obce) v [[Mekka|Mekce]] byl džihád především osobním rozvojem, zatímco později (jak je zmíněno dále) se měnil a přibíral další funkci – funkci šiřitelskou. Pokud jde o [[korán]]ské verše a džihád, záleží na tom, z jaké doby jsou psány. Starší verše zdůrazňují právě jeho osobní část, zatímco verše pozdější do popředí dávají jeho šiřitelskou (tzn. i válečnou) část.
 
Problémy s výkladem džihádu se tak vedou především v rovině výběru, které z těchto částí pojmu jsou důležité a jak je lze přesně interpretovat. Zmíněna byla škola Hanbalovská, která upřednostňuje 3. uvedenou složku, tedy džihád mečem. Existují však i školy v této věci liberálnější, popřít však zcela džihád mečem nelze. Časté je však zredukování jeho funkce na obranný džihád.
 
== Džihád mečem ==
Základními termíny džihádu mečem jsou ''Dár al-harb'' („dům války“) a ''Dár al-islam'' („dům islámu“). Dár al-islam je v území, kde se smí volně šířit islámská víra, zatímco Dár al-harb je území, kde je potlačována. O přesný význam těchto termínů se samozřejmě vedou spory. Jedním názorem je, že Dár al-islam je jen území ovládané muslimskými vládci, kde je prosazována [[šarí´a|šaría]] (islámské tradiční právo) a kde jinověrci platí daň z hlavy (daň je ''džizja'', plátci této daně jsou označováni jako ''dhimmí''), zatímco Dár al-harb je celý zbylý svět. Umírněnější teorie tvrdí, že Dár al-islam je i území států, kde islám není diskriminován, tedy například i evropské země. Dalším možným názorem je i to, že za Dár al-islam lze považovat i území ovládané nemuslimy, kde je však muslimům dána svoboda v prosazování šaríi. Některé právní školy znají i pojem ''Dár al-ahd'' („území dohody“), tedy území, se kterými má islámský stát diplomatické či obchodní smlouvy, které jsou pro něj významné.
 
Z hlediska válečné strategie existují dva sporné pohledy na mír. Dle umírněnějších škol je možné uzavřít i dlouhodobá příměří a žít v míru. Školy zastávající radikálnější názory pak tvrdí, že mír je možný jen v případě, že vítězství muslimů je nepravděpodobné nebo nemožné, anebo je-li mír dočasně výhodný. Existují i názory, že mír lze uzavřít i dlouhodobě, pokud je pravděpodobné, že druhý smluvní partner v budoucnu přijme islám. Pokud jde o bitvy a boje, převládá názor, že muslimové nesmí z boje utíkat. I když existují i názory, že pokud je pravděpodobná porážka, je možné se stáhnout nebo se bitvě vyhnout. Opět zde záleží hlavně na radikálnosti právní školy.
 
== https://www.xnxx.com/ ==
== Džihád mečem (al-džihád bi´l-sajf) v dějinách ==
Během raného období islámu (zhruba do 9. století) probíhal džihád mečem (al-džihád bi´l-sajf) ve všech formách prakticky nepřetržitě. Postupem času, jak se islámský stát rozpadal, se tento pojem měnil a ztrácel. Dá se říci, že poslední džihády mečem v pravém slova smyslu probíhaly v Indii a proti [[Byzantská říše|Byzantské říši]] (vedla [[Osmanská říše]]). Ve středověku potom byly vyhlašovány hlavně obranné džihády mečem ([[Almorávidé]] ve Španělsku, [[Ajjúbovci]] v Palestině). V pozdější době byly džihády mečem považovány spíše za přežitek nebo starou ideu, která není prakticky uskutečnitelná. Přesto občas došlo v pozdějších dějinách k vyhlášení džihádu mečem. Lze uvést například mahdistické povstání v [[Súdán]]u během [[19. století]], [[První světová válka|I. světovou válku]] a Osmanské vyhlášení džihádu nepřátelům trojspolku.