Verze z 14. 11. 2019, 10:47 editovat BobM (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 85 145 editací m →‎Císařství: fixlink ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 14. 11. 2019, 13:29 editovat zrušit editaci BobM (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 85 145 editací m →‎Císařství: fixlink Přejít na další porovnání →
Řádek 205: Krátce po císařově smrti došlo k povstání rolníků, jež vyústilo v občanskou válku. Z ní vzešla vítězně nová dynastie [[Dynastie Chan\|Chan]], která se přiklonila k filozofii konfucianismu. Postavení [[Kao-cu]], prvního císaře Chan, bylo velmi nejisté, k čemuž přispívaly také vpády barbarských kmenů [[Hsiung-nu]] ze severozápadu. Kao-cu proto nechal snížit dosavadní enormní daně, uvolnil centralizovanou správu státu a přerozdělil půdu. Tyto reformy přivodily hospodářský, kulturní a vojenský rozmach Číny. Na konci [[2. století př. n. l.]] podnikl „vojácký císař“ [[Wu-ti]] velkou vojenskou expedici proti Hsiung-nu, které rozdrtil a zahnal do dnešního [[Vnitřní Mongolsko\|Vnitřního Mongolska]]. Wu-ti si podrobil kmeny v současné jižní Číně a jeho vojáci pronikli do střední Asie a [[Mandžusko\|Mandžuska]]. Císař následně konsolidoval dobytá území, načež začala takřka celé [[1. století př. n. l.]] trvající éra míru a blahobytu. K tomu přispívalo i obchodní spojení s římskou říší, zajišťované [[Hedvábná stezka\|hedvábnou stezkou]]. Období [[~~Dynastie Západní Chan\|~~Západní Chan]] ukončila v roce [[9\|9 n. l.]] uzurpace [[Wang Mang]]a. Ten se prohlásil za císaře dynastie [[Dynastie Hsin\|Hsin]] a chtěl provést zásadní pozemkové a hospodářské reformy, jimiž chtěl omezit velké vlastníky půdy. V roce [[23]] byl však svržen a zavražděn. Nedlouho nato císař [[Kuang-wu]] nastolil vládu dynastie [[Dynastie Východní Chan\|Východní Chan]], jež do konce [[1. století]] obnovila někdejší hranice říše. Nicméně ve [[2. století]] započal úpadek Chanů zapříčiněný slabostí a nevýkonností státní správy, rozbroji různých mocných klanů a intrikami [[eunuch]]ů v císařském paláci. V době pozdní Chan zesílil v Číně vliv [[Buddhismus\|buddhismu]] šířeného z Indie. Koncem století již říši zcela pohltily politické zmatky a opakovaná povstání. Vojenská vzpoura ukončila v roce [[189]] vládu eunuchů na dvoře. Boje poté pokračovaly další dvě desetiletí a vedly k naprostému rozkladu panství dynastie Chan, přičemž skutečnou moc drželi ve svých rukou válečníci, kteří kontrolovali provincie na úkor centrální vlády. Abdikací posledního císaře Chan v roce [[220]] započalo [[období tří říší]]. Sever země ovládlo království [[Království Východní Wu\|Wu]], na západě se prosadilo království [[Království Šu-chan\|Šu-chan]] a jihu dominovalo království [[Království Cchao Wej\|Wej]]. Všechny tyto útvary se musely potýkat se zásadními vnitřními problémy, což jim ale nebránilo ve vedení vzájemných rozhořčených válek. Konec této neklidné éry nastal po roce [[260]], kdy se vlády ujala dynastie [[Dynastie Ťin (265-420)\|Ťin]], která krátkodobě znovu sjednotila zemi. Záhy však vypukly spory mezi jednotlivými jejími princi. Této slabosti říše využili Hsiung-nu na počátku [[4. století]] ke vpádu do severní Číny, kde zajali a popravili poslední dva císaře [[Dynastie Západní Ťin\|Západní Ťin]]. Zbývající členové dynastie uprchli do dnešního [[Nanking]]u, kde založili dynastii [[Dynastie Východní Ťin\|Východní Ťin]]. Jádro říše na sever od řeky Jang-c' ovšem zůstalo pod kontrolou nomádských kmenů až do roku [[589]]. Jelikož nedokázaly vytvořit stabilní vládu, vystřídalo se zde v rychlém sledu celkem šestnáct království v čele s panovníky nečínského původu. Dynastie Ťin na jihu byla definitivně svržena v roce [[420]].

Starověk: Porovnání verzí