Lichtenštejnové: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Významné osobnosti: uvedení na pravou míru.
drobné opravy + požadavek na zdroj
Řádek 41:
Mezi významné členy rodu patřili:
* baron Hartmann II. z Lichtenštejna (1844-1585), sběratel knih, umění a kuriozit
* [[Karel I. z Lichtenštejna|Karel z Lichtenštejna]], který roku [[1599]] konvertoval ke [[římskokatolická církev|katolictví]], o devět let později dosáhl knížecího titulu a roku 1614 mu bylo uděleno [[Opavské knížectví|Opavské vévodství]]. Patřil k nejvýznamnějším oporám trůnu a v době [[České stavovské povstání|českého stavovského povstání]] stál pevně na straně císaře [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinanda II.]] Po bitvě na Bílé hoře se z pověření císaře stal zemským místodržícím v Čechách a získal [[Krnovské knížectví]]. Velice aktivně organizoval císařskou odplatu na českých stavech a stál také v čele mimořádného soudu, který měl potrestat stavovské povstalce, údajně pak byl sám císař Ferdinand II,. překvapen rozsahem a na evropské poměry mimořádnou tvrdostí celého procesu vedeného Lichtenštejnem.{{Doplňte zdroj}} Díky tomuto bezprecedentnímu procesu pak Lichtenštejnové získalyzískali obrovské množství zkonfiskovaných majetků a panství. Karel byl také členem finančního konsorcia (společně s [[Albrecht z Valdštejna|Albrechtem z Valdštejna]], [[Pavel Michna z Vacínova|Pavlem Michnou z Vacínova]], [[Jan de Witte|Janem de Witte]] a [[Jakub Baševi z Treuenburka|Jakubem Baševim]]), které znehodnotilo českou minci (razili znehodnocenou tzv. „dlouhou minci“), za níž pak členové konsorcia nakupovali levně konfiskované statky v českých zemích. Důsledkem ražby dlouhé mince pak byl také státní bankrot v roce [[1623]].
* [[Johann I. z Lichtenštejna|Jan Josef I.]] ([[1760]]–[[1836]]), poslední kníže Svatzé mříše římské, proslul jako polní maršal v napoleonských válkách