Verze z 18. 10. 2019, 00:35 editovat Cheltanod (diskuse \| příspěvky) 974 editací Verze 17739007 uživatele 79.98.77.89 (diskuse) zrušena značka: vrácení zpět ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 14. 11. 2019, 09:23 editovat zrušit editaci 2a00:1028:9941:d40e:9d35:7ef:393a:176d (diskuse) Bez shrnutí editace značky: možný vandalismus odstraněna reference editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu Přejít na další porovnání →
Řádek 4: '''Svatí Konstantin (Cyril) a Metoděj''' (označováni někdy jako '''Soluňští bratři''', '''Apoštolové Slovanů''' či '''Slovanští věrozvěstové''') byli bratři ze [[Soluň\|Soluně]], kteří v rámci své misie na [[Velkomoravská říše\|Velké Moravě]] prosadili [[staroslověnština\|staroslověnštinu]] jako [[Slovanská liturgie\|bohoslužebný jazyk]], pro který Konstantin vytvořil také písmo nazývané [[hlaholice]]. V roce 1981 je [[Jan Pavel II.]] prohlásil [[Patron#Světci jako patroni\|spolupatrony]] [[Evropa\|Evropy]].<ref group="p">společně se [[Benedikt z Nursie\|svatým Benediktem]] a posléze i dalšími [[Svatý\|světicemi]]</ref> Jsou také hlavními patrony [[Morava\|Moravy]]. V [[Česko\|Česku]] se slaví [[Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje\|svátek Cyrila a Metoděje]] 5. července. [[Svatý Cyril\|Svatý Konstantin]] (zvaný ''Filozof'') ({{Vjazyce\|el}} {{Cizojazyčně\|el\|''Κωνσταντίνος''}}, ''~~Konstantinos~~stantinos'') ([[827]], [[Soluň]] – [[14. únor]]a [[869]], [[Řím]]) byl mladší z obou bratrů. Patřil k nejvýznamnějším učencům své doby, byl vynikajícím [[teolog]]em, [[Rétorika\|řečníkem]] a [[polyglot]]em. Působil jako profesor [[filosofie]] v [[Konstantinopol]]i a úspěšně vedl několik zahraničních nábožensko-politických misí a mnoho teologických [[Disputace\|disputací]]. Několik let žil v [[Klášter\|klášteře]] společně se svým bratrem. V tomto období začala jejich společná činnost. [[Mnich]]em se stal až krátce před svou smrtí v [[Řím]]ě, kde vstoupil do kláštera a přijal řeholní jméno ''[[Cyril]]'' (místo jména Konstantin) ({{Vjazyce\|el}} {{Cizojazyčně\|el\|''Κύριλλος''}}, ''Kyrillos''; {{Vjazyce\|la}} {{Cizojazyčně\|la\|''Cyrillus''}}), které se stalo v průběhu staletí známějším. [[Svatý Metoděj]] ({{Vjazyce\|el}} {{Cizojazyčně\|el\|''Μεθόδιος''}}, ''Methodios''; {{Vjazyce\|la}} ~~{{Cizojazyčně\|la\|Methodius}}) ([[813]], [[Soluň]] – [[6. duben\|6. dubna]] [[885]], [[Velkomoravská říše]]) byl starším bratrem Konstantina. V mládí pracoval jako byzantský~~<nowiki/>ký státní úředník. Během společného pobytu v klášteře s Konstantinem se stal patrně jeho nejbližším spolupracovníkem, se kterým se pak účastnil zahraničních cest ve službách [[Byzantská říše\|Byzance]]. Po Konstantinově smrti se ujal vedení velkomoravské misie a završil jejich společné dílo, které hájil až do své smrti. Jedním z jeho největších úspěchů bylo zřízení moravsko-[[Panonie\|panonské]] [[Diecéze\|arcidiecéze]], v niž se stal prvním [[arcibiskup]]em. Celý středověk byli oba bratři považováni za [[biskup]]y, nyní nad jejich biskupskou hodností nepanuje shoda.<ref>Poklady arcibiskupské rezidence (2007) [http://www.olomouc.~~eu/administrace/repository/documents/radnicni_listy/2007_09.pdf Radniční listy 9], Olomouc, 26-27.</ref><ref>{{Citace elektronického periodika~~m ~~\| titul = Ambon - pravoslavný weblog~~ ~~\| periodikum = www.ambon.or.cz~~ ~~\| url = http://www.ambon.or.cz/ambon.pl?thread=923~~ \| datum_přístupu = 2013-07-25}}</ref> Až do poloviny 19. století byli svatí Cyril a Metoděj běžně označováni staročeskými jmény ''Crha'' a ''Strachota''. Jméno ''Crha'' vzniklo z Cyrila a ''Strachota'' špatným překladem z řeckého ''Methodios'', které bylo mylně přikloněno k [[latina\|latinskému]] ''metus'' („strach“) a přeloženo.<ref>{{Citace monografie ~~\| příjmení1 = Kopečný~~ ~~\| jméno1 = František~~ ~~\| titul = Pruvodce našimi jmény - hesla Cyril a Metoděj~~ ~~\| vydavatel = Academia~~ ~~\| místo = Praha~~ ~~\| rok = 1991~~ ~~\| isbn = 80-200-0016-X}}</ref>~~ == Období před misiemi (do roku 855) == Řádek 27 ⟶ 16: Metoděj se původně věnoval, jako jeho otec, [[Jednání\|činnosti]] ve státní správě. Brzy po ukončení studia práv v Byzanci byl v roce 835 jmenován archontem, vojenským úředníkem a správcem ([[Místodržitelství\|místodržitelem]]) v byzantské provincii na řece [[Struma]], obývané [[Slované\|Slovany]]. Své povolání kolem roku 845 ukončil a úřad archonta opustil.{{Refn\|Jiný zdroj uvádí, že Metoděj úřad archonta zastával v letech 843-856.<ref name=":0">{{Citace monografie\|příjmení=Zlesák\|jméno=Ondřej\|příjmení2=\|jméno2=\|titul=Křesťanská misie na Velké Moravě\|url=http://is.muni.cz/th/146766/ff_b/bakalarska_prace.doc\|vydání=\|vydavatel=Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav religionistiky\|místo=Brno\|rok=2008\|počet stran=\|strany=\|isbn=\|poznámka=Bakalářská diplomová práce}}</ref>\|group=p\|name=":3"}} Rozhodl se ukončit světský život a uchýlil se do oblasti maloasijského Olympu v [[Bithýnie\|bithýnském]] kraji do střediska řeckého mnišstva s množstvím klášterů jižně od Konstantinopole (Cařihradu). V jednom z mnoha klášterů na úbočí tohoto asijského Olympu (turecky Kešiš-Dag, mnišská hora), asi 2500 metrů vysokého masívu jižně od města [[Bursa]] se stal mnichem a [[Jáhen\|diákonem]], při té příležitosti přijal mnišské jméno Metoděj.{{Refn\|Také to ale mohlo být opačně. Metoděj bylo jeho křestní jméno a jako druhé v klášteře přijal jméno Michael nebo také Manuel.<ref name=":0" /><ref name=":0" group="p" />\|group=p\|name=":1"}} Konstantin po studiu na školách v Soluni vystudoval [[teologie\|teologii]], [[Filosofie\|filozofii]] a [[literatura\|literaturu]] na [[Konstantinopolská univerzita\|císařské univerzitě]] v [[Konstantinopol]]i. Studia dokončil kolem roku 847. Kancléř císařovny [[Theodora II.\|Theodory II.]] Theoktistos dal Konstantina vysvětit na kněze{{Refn\|Existuje však i názor, že byl pouze [[Jáhen\|diakonem]]. Funkce patriarchova chartofylaxe, kvůli které byl po ukončení studií vysvěcen, byla totiž údajně podmíněna tím, že kandidát nesmí mít kněžské svěcení.<ref name=":0" /> Navíc podle kanonických předpisů platných v Byzanci mohl uchazeč získat kněžské svěcení teprve po dosažení věku třiceti let. Jeho mimořádné vzdělání mu ale možná dopomohlo k výjimce. <ref name="SK">{{Citace monografie \| příjmení = Jarošová\| jméno = Jindra\| titul = Svatí kacíři aneb reportáž nejen z Velké Moravy \| vydavatel = Radioservis, a. s. \| odkaz na vydavatele = Radioservis \| místo = Praha \| rok = 2000 \| počet stran = 357 \| isbn = 80-86212-09-2 \| strany = }}</ref>\|group=p\|name=":4"}} a jmenoval jej chartofylaxem (knihovníkem a archivářem) nového patriarchy Ignatia. Konstantina tato služba nenaplňovala a jeho vztah s patriarchou byl vypjatý. Časem se proto tajně uchýlil do samoty jednoho z mnoha klášterů na zalesněném mořském pobřeží. Když byl asi po půl roce vypátrán a přemluven k návratu do [[Konstantinopol]]e, odmítl bývalou funkci a přijal raději nabízené místo profesora filozofie na univerzitě, kde předtím studoval. Před nástupem na toto místo prokázal svoji způsobilost a schopnosti veřejnou zkouškou v podobě náboženské disputace s dříve sesazeným patriarchou [[Jan Grammatik\|Ioannem Grammatikem]]. V roce 851 ve svých dvaceti čtyřech letech byl císařovnou Theodorou požádán, aby obhajoval křesťanské učení u [[Saracén]]ů. Poté se s tajemníkem Georgiem odebral do hlavního města Saracénů, [[Samarra\|Samarry]] severně od [[Bagdád]]u, kde svou moudrostí vyprovokoval Araby k neúspěšnému pokusu jej otrávit. Ze Samarry se vrátil do Cařihradu a v roce 855, pravděpodobně v souvislosti s politickými zvraty, z Cařihradu odešel a uchýlil se do stejného kláštera jako Metoděj. [[Řeholní sliby]] však nesložil. Soluňští bratři se v klášteře oddávali studiu a pravděpodobně již tady začal vznikat teoretický základ [[Staroslověnské písemnictví\|slovanského písemnictví]], pro které zde získali první žáky, mezi nimiž byl i [[Kliment Ochridský]].je === Období politických a náboženských zvratů v Byzanci (od roku 855 do roku 860) ===

Cyril a Metoděj: Porovnání verzí