Verze z 12. 11. 2019, 22:26 editovat 93.78.16.67 (diskuse) Bez shrnutí editace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 13. 11. 2019, 04:53 editovat zrušit editaci Dirillo (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 46 870 editací doplnění a úprava popisků, oprava pravopisu značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Well near Sviato-Mykolaivs'ka temple - Dnipro, Ukraine.jpg\|200px\|náhled\|~~vpravo~~alt=\|Studna poblíž chrámu sv. Mikuláše na Monastirském ostrově v [[Ukrajina\|ukrajinském]] městě [[Dnipro]]]] '''Studna''' je většinou svislé zařízení sloužící k [[Jímání vody\|jímání]] a odběru [[podzemní voda\|podzemní vody]]. Často se tímto termínem označují nejen kopané studny, ale i studny vrtané. Jedná se o druh podzemní stavby ve smyslu Vodního a Stavebního zákona. Rozlišujeme ''[[Hladina podzemní vody\|studny s volnou hladinou]]'' a [[Hladina podzemní vody\|studny s napjatou hladinou]]. Pojem '''[[Studánka (vodní dílo)\|studánka]]''' se naproti tomu používá pro [[Pramen\|pramenný vývěr]], tedy místo, kde voda sama přirozeným způsobem vyvěrá na zemský povrch. Řádek 7: == Význam v hydrogeologii == Studna představuje: [[Soubor:Studena na staveništi.JPG\|náhled\|alt=\|Studna uprostřed staveniště]] === Vertikální jímadlo podzemní vody === * a) podle délky otevření kolektoru na úplné a neúplné Řádek 17: === V hydraulických výpočtech === Přijaté zevšeobecňující označení pro umělý vertikální objekt umožňující přítok nebo doplňování podzemní vody (t.j.pro studnu, vrt nebo šachtu). [[Soubor:Geran-01.jpg\|upright=0.6\|vlevo\|náhled\|Studna v Bulharsku\|alt=]] == Druhy studní == Řádek 37: ==== Fiktivní studna ==== Fiktivní studna (image ~~vell~~well) je zrcadlový obraz reálné studny v teorii zrcadlového zobrazení fiktivních studní, popisující hydraulický vliv boční hranice zvodně při odběru vody ze studny (vrtu) v blízkosti této hranice. Vliv nepropustné boční hranice (nepropustného zlomu, linie faciálního přechodu) na snížení hladiny vyvolané odběrem vydatnosti Q ze studny je totožný s vlivem fiktivní studny se stejnou odebíranou vydatností, která je situována jako zrcadlový obraz reálné studny tak, že hranice představuje osu symetrie mezi reálnou a fiktivní studnou. Vliv ~~napájací~~napájecí hranice (napájecí povrchový tok, napájecí zlom) se projevuje obdobně s tím rozdílem, jako kdyby fiktivní studna fungovala jako nalévací studna s konstantním přítokem Q do studny z povrchu. === Druh technického provedení === Řádek 64: * '''Nejširší studna''' v ČR se nachází v městě [[Mělník]] (průměr 4,54 m, hloubka 54 /56/ m).<ref>{{Citace elektronického periodika \|titul=Archivovaná kopie \|url=http://www.melnik.cz/kultura-skolstvi-veda/studna-a-podzemi/2008-04-02.html \|datum přístupu=2008-09-08 \|url archivu=https://web.archive.org/web/20080912124900/http://www.melnik.cz/kultura-skolstvi-veda/studna-a-podzemi/2008-04-02.html \|datum archivace=2008-09-12 \|nedostupné=ano }}</ref> [[Soubor:MLS Kouřim, studna s vodním vahadlem.jpg\|náhled\|~~vpravo\|MLS~~Muzeum lidových staveb Kouřim, studna s vodním vahadlem\|alt=]] * '''Vahadlová studna''' – Na podpěře bylo upevněné břevno, které sloužilo jako protizávaží při vytahování plného vědra s vodou. Na konci břevna nad studní byl provaz s uvázaným vědrem (dřevěným džberem, putnou), které se spouštělo do studny pro vodu. Prázdné vědro, přivázané na konci provazu, bylo asi 50 – 80 cm nad zemí a tahem za provaz směrem dolů bylo spuštěno do studny a plné samovolně vyjelo nahoru.V ~~Dnes~~Česku jsou tato zařízení u studní k vidění například v [[Muzeum lidových staveb v Kouřimi\|Muzeu lidových staveb v Kouřimi]] nebo ve [[Fryšava pod Žákovou horou\|Fryšavě pod Žákovou horou]]. == Odkazy ==

Studna: Porovnání verzí