František Parolek: Porovnání verzí

| datum úmrtí = {{Datum úmrtí a věk|1926|7|6|1882|7|28}}

| místo úmrtí = [[Praha]] <br /> {{Vlajka a název| Československo }}

| citát =

}}

'''František Parolek''' ([[28. červenec|28. července]] [[1882]] [[Staré Hutě]]<ref name=“matrika“>[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/9805/?strana=167 Matriční záznam o narození a křtu Františka Parolka] farnost Stupava </ref> u [[Uherské Hradiště|Uherského Hradiště]] – [[6. červenec|6. července]] [[1926]] [[Praha]]) byl český malíř, archivář, básník, esejista a legionář. Používal také [[pseudonym]]y '''Satyr-Féz''' nebo '''Boleslav Volyňský'''.

 

== Život ==

 

V roce [[1914]] pobýval v [[Rusko|Rusku]] a zde jej také zastihl začátek [[První světová válka|první světové války]]. V srpnu tohoto roku se přihlásil<ref>[http://www.vuapraha.cz/soldier/14093427 Vojenský ústřední archiv, Záznam vojáka – kpt. Fratišek Parolek *1882]</ref> do [[Česká družina|České družiny]] a podobně jako jiní výtvarníci působil i on v Ruské armádě jako průzkumník a jeho úkolem bylo zakreslování pozic, panoramat a také vojenských map. V roce [[1917]] se zasloužil o založení a vybavení fotografické laboratoře při Československé střelecké brigádě. V červenci [[1917]] se účastnil bitvy u [[Bitva u Zborova|Zborova]], jejíž průběh podrobně popsal ve svém deníku a místa bitvy důkladně se svojí skupinou fotograficky zachytil. Po bolševickém [[Říjnová revoluce|převratu]] v Rusku se dostal s ostatními [[Československé legie|legionáři]] na [[Sibiř]]. Zde se mimo jiné věnoval umělecké činnosti, fotografii a malbě. Podle vzpomínek syna [[Radegast Parolek|Radegasta]] měl i kapitán Parolek v [[Irkutsk]]u svůj výtvarný ateliér v jednom z československých „těplušek“ (zateplených vagónů). V Irkutsku se František Parolek také seznámil se svou budoucí ženou Dagmar Salmiņšovou, která pocházela z [[Riga|Rigy]]. Ještě tam se s ní v roce [[1919]] oženil a o rok později přijeli manželé Parolkovi do [[Československo|Československa]]. Usadili se v legionářské kolonii v pražské čtvrti [[Podolí (Praha)|Podolí]] a postupně se jim narodili tři děti: synové [[Radegast Parolek|Radegast]] a Mojmír a dcera Dagmar. Po válce zůstal dál ve službách [[Československá armáda|československé armády]] a patřil zakladatelům pražského [[Národní památník na Vítkově|Památníku odboje]]. Zde zřídil a vedl fotoarchiv a měl hlavní zásluhu na prvotním zpracování a roztřídění fotografického materiálu z československých legií. V roce [[1926]] však zemřel na [[Tuberkulóza|tuberkulózu]] a o tři roky později zemřela i jeho manželka. Jejich osiřelých potomků se ujal Parolkův přítel z legií, štábní kapitán Otakar Vaněk<ref>[https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-b&local_base=AUT&find_code=WRD&request=otakar+van%C4%9Bk Vaněk Otakar, legionář na ruské frontě, autor pamětí]</ref>.

 

== Zastoupení v galeriích ==

* Depozitář zámku [[Buchlovice (zámek)|Buchlovice]]

 

<references />

=== Literatura ===

* Radegast Parolek, Mé krásné i kruté 20. století, Academia, Praha 2013

 

* {{Commonscat}}

* {{NK ČR|jk01091772}}

* [http://docplayer.cz/3075263-Frantisek-parolek-uroven-a-i-paradoxy-ceske-ucasti-v-prvni-svetove-valce.html František Parolek, Paradoxy české účasti v první světové válce]

* [http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2315089 Osudy (záznam rozhlasového pořadu) - Radegast Parolek, vysokoškolský pedagog, překladatel z litevštiny a lotyštiny vzpomíná na svého otce malíře Františka Parolka]

 

{{Autoritní data}}