Wikipedie

José Antonio Bottiroli: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15)
m Robot: standardizace parametrů infoboxu; kosmetické úpravy
Řádek 4:
| velikost obrázku = 220px
| popisek = Jose Antonio Bottiroli Head Shot
| datum narození = [[1. leden|1. ledna]] [[1920]]
| místo narození = [[Rosario]]<br />{{Vlajka a název|Argentina}}
| datum úmrtí = [[15. březen|15. března]] [[1990]] (70&nbsp;let)
Řádek 14:
* '' [[Ulises]]''
* '' [[Valčík e moll]]''
* '' [[Origami]]''</div>
| podpis = [[Soubor:José Antonio Bottiroli (signature).jpg|150px|Podpis José Antonio Bottiroli]]
}}
'''José Antonio Bottiroli''' ([[1. leden|1. ledna]] [[1920]] – [[15. březen|15. března]] [[1990]]) byl [[Argentina|argentinský]] klasický [[hudební skladatel]] a [[básník]].<ref>{{Citace monografie
Řádek 23:
| vydavatel = SGAE
| rok = 1999
| strany = 661
}}</ref>
== Život ==
Řádek 31:
| titul = Hudební tvorba v Rosario
| vydavatel = UNR Editor akademických sbírka
| místo = Rosario
| rok = 2007
}}</ref> Byl ředitelem ženského vokálního sexteta Juan María Gutiérrez, později vokálního sexteta Loreley, <ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Rotary Club dal ocenění studentů
| datum vydání = 1948-11-08
Řádek 51:
| vydavatel = Ricordi
| rok = 1961
}}</ref> V roce 1960 pochodová píseň Belgrano byla schválena vyhláškou Národní rady pro vzdělávání a generální radou školství v provincii Santa Fe, jako součást hudebního repertoáru na školách v Argentině i v provincii Santa Fe.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Frete
| jméno = Raúl
Řádek 58:
| vydavatel = La Tribuna
| místo = Rosario
}}</ref> <ref>{{Citace monografie
| titul = Pochodova
| datum vydání = 1960-09-07
| vydavatel = La Nación
| místo = Rosario
}}</ref> Také, obecní vyhláškou města Rosaria , pochodová píseň Belgrano byla vyhlášena oficiální písní města, která má být zpívana na obřadech v Národním památníku vlajky na památku vytvoření argentinské vlajky a na památku generála Manuela Belgrana.<ref>{{Citace monografie
| titul = To byl přijat obce pochodu Belgrano
| Rok = 1960
| vydavatel = La Capital
| místo = Rosario
}}</ref> Pochodová píseň Belgrano je jediné hudební dílo věnované generálu Manuelovi Belgranovi , tvůrci argentinské vlajky .<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Cozzi
| jméno = Daniel
| titul = Jediný Pochodová píseň věnovaná hrdina
| vydavatel = Časopis "Rosario" jeho historii a región
| číslo = 82
| místo = Rosario
| datum vydání = 2010-02
| rok = 2010
}}</ref> Ta měla premiéru 11. května 1962 za provedení vojenského ústavního sboru a dechovky pěšího pluku č. 12 generála Arenala pod taktovkou kapitána Antonia Rabuffettiho.<ref>{{Citace monografie
| titul = Včera poprvé zpívala pochodova Belgrano
| vydavatel = El Litoral
| místo = Santa Fe
| datum vydání = 1962-05-12
| rok = 1962
}}</ref>
 
Jako klavírista , Bottiroli přednáší sólové recitály a komorní dueta s violistou Oscarem Costou, <ref>{{Citace monografie
| titul = Viola odůvodnění Oscar Costa
| vydavatel = La Capital
| místo = Rosario
| datum vydání = 1950-07-11
| rok = 1950
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| titul = Bod odůvodnění u Museo Juan B. Castganino
| vydavatel = La Capital
| místo = Rosario
| datum vydání = 1948-07-22
| rok = 1948
}}</ref> violoncellistou Pedrem Farruggiem , sopranistkou Gabrielou Moner,<ref>{{Citace monografie
| titul = Goethova narozeniny bude pamatovat na kulturní akce
| vydavatel = Rotary Club Newsletter
| datum vydání = květen-červen
| místo = Rosario
| rok = 1949
}}</ref> <ref>{{Citace monografie
| titul = Graciela Moner bude zpívat v Muzeu výtvarných umění
| vydavatel = La Capital
| místo = Rosario
| datum vydání = 1949-08-28
| rok = 1949
}}</ref> altistkou Azucenou Racca de Deseta<ref>{{Citace monografie
| titul = Tento večer bude koncert píseň ve Dante Alighieri
| vydavatel = La Capital
| místo = Rosario
| datum vydání = 1950-11-18
| rok = 1950
}}</ref> a klavírní dueta s Jacintem Teranem Fernándezem a Nicolasem Alfredem Alessiem. <ref>{{Citace monografie
| titul = Duo klavírní v Amigos del arte
| vydavatel = La Capital
| místo = Rosario
| datum vydání = 1982-10-05
| rok = 1982
}}</ref>
 
Dne 4. října 1951 Bottiroli dirigoval Symfonický orchestr Rosario v divadle El Circulo. Při této příležitosti zazněl koncert pro hoboj a orchestr Nicolase A. Alessia jako americká premiéra a slavnostní mše opus 154 Alexandra Gretchaninova.<ref>{{Citace monografie
| titul = Bottiroli bude dirigovat dvě premiéry
| vydavatel = Crónica
| místo = Rosario
| datum vydání = 1951-02-10
| rok = 1951
}}</ref>
 
V roce 1962 byla Bottirolimu udělena cena hudební soutěže Crisol v Rosariu a v roce 1963 složil píseň školy Sv. Antonio Maria Gianelli v Rosariu s texty podle Minerva Marchiori de Bruna. V roce 1970 získal stipendium od Institutu hispánské kultury studovat v Evropě,<ref>{{Citace monografie
| titul = Bottiroli bude dirigovat dvě premiéry
| vydavatel = La Capital
| místo = Rosario
| datum vydání = 1951-02-10
| rok = 1951
}}</ref> nejprve v Madridu , později v Barceloně , ve Španělsku , a nakonec v Římě , v Itálii , kde byly uvedeny dvě z jeho komorních skladeb v premiéře a to trio pro dechové nástroje a smyčcový kvartet.<ref>{{Citace monografie
| titul = Profesor Bottiroli bude cestovat do Evropy
| vydavatel = La Capital
| místo = Rosario
| rok = 1970
}}</ref>
 
José Antonio Bottiroli byl děkanem Normální školy učitelů, č. 3 a Vysoké obchodní školy generála Belgrana v Rosariu. Kromě výuky hudby na Vysoké národní škole č.1, na Vysoké škole Sagrado Corazón v Rosariu, učil vězně hudbě ve věznici ve městě Rosario. José Antonio Bottiroli složil 113 hudebních děl: 70 klavírních děl, 23 komorních děl, 8 sborových děl a 12 symfonických děl. Jeho kompletní práce byly zpracovány a katalogizovány v roce 2011 Fabiem Banegasem Jiříčkem. Kromě jeho hudební produkce dále složil 84 básní a různé poetické spisy.
Řádek 148:
== Hudba ==
Po počátečním období, ve kterém složil práce ovlivněné argentinskou lidovou hudbou, jako je například jeho Pequeña Suite Norteña B-2 pro orchestr a Carnavalito B-4 a Vidalita B-14 pro sbor, Bottiroliho hudba lne k romantismu a pozdnímu romantismu. Pro jeho klavírní kolekce přijal jako hlavní formální struktury romantické mikroformáty, ve kterých vyjádřil svou vlastní subjektivitu v rámci třídílné kompozice. Jeho klavírní repertoár se vyznačuje svým improvizačním charakterem a rozšířením ruky, zatímco jeho orchestrální díla dodržují formu symfonické básně stanvenou Franzem Lisztem. Harmonicky se jeho hudba pouští do textur bohatého pozdního romantismu a atmosférických barev impresionistické hudby. Hudební produkce José Antonia Bottiroliho je třeba vnímat v kontextu jeho úplně shromážděné umělecké tvorby, která zahrnuje rozsáhlou řadu básní a spisů.
== Dílo ==
Seznam hudebních děl.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Cozzi
Řádek 154:
| titul = Hudební tvorba v Rosario
| vydavatel = UNR Editor akademických sbírka
| místo = Rosario
| rok = 2007
}}</ref>
 
=== Klavír ===
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/José_Antonio_Bottiroli“