Opál: Porovnání verzí

Odebrány 3 bajty ,  před 1 rokem
m
Editace uživatele 94.112.238.25 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Petrbobekp
m (Editace uživatele 94.112.238.25 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Petrbobekp)
značka: rychlé vrácení zpět
| strany = 66
| isbn = 80-85841-15-0
}}</ref> Drahý opál byl znám už dávno ve starověku, v 6. století před n.&nbsp;l. byl opěvován básníkem [[Onomakritos|Onomakritem]] a řecký přírodozpytec [[Pedanius Dioscorides|Dioskorides]] ho v 1.&nbsp;století n.&nbsp;l. označil za skutečný drahokam.<ref>K.Tuček, F. Tvrz – ''Kapesní atlas nerostů a hornin'' 2. vydání, SPN Praha 1982</ref> Až do objevení [[Amerika|Ameriky]] se nejcennější opály nacházely na území východního [[Slovensko|Slovenska]] v okolí obce Červenica. Obsah křemene v slovenském drahém opálu se pohybuje v rozpětí 89,0 – 93,3 % a obsah vody od 6,1 do 10,9 %.<ref name=":0" /> Po dobytí [[Mexiko|Mexika]] se do Evropy dostaly tzv. aztécké opály, které uchvátily tehdejší sběratele. Nejbohatší nálezy drahého opálu pocházejí z australských nalezišť, které byly objeveny ve druhé polovině 19.&nbsp;století. V současnosti se na území [[Austrálie]] nachází a také těží přibližně 95 % všech drahých opálů na světě. O zbývajících 5 % se větší či menší měrou dělí asi 19 státních území. Přičemž ve většině z nich se drahé opály pouze nacházejí a jen v devíti státech probíhá i jejich těžba. Roku 1921 bylo náhodou objeveno umělé barvení opálů. Francouzský nájemce opálových dolů v Dubníku na Slovensku [[Bittner-Belangenay]] totiž několik opálů, které ležely na stole, omylem polil inkoustem. Kusy se obarvily tak dokonale, že i po zaschnutí, opláchnutí i vybroušení měly nevídané barvy. Takto obarvené opály jsou označovány jako chameleo nichameleoni.<ref>{{Citace monografie
| vydání =
| titul = Minerály
| rok vydání = 2003
| strany = 115
}}</ref>
 
== Vznik ==