Dněperská kaskáda: Porovnání verzí

Na území [[Ukrajina|Ukrajiny]] protéká řeka [[Dněpr]] v délce 980 km, z toho v přirozeném korytu pouze v délce 100 km. Celková plocha přehradních nádrží je 6 976 km². Narovnáním vodní cesty vybudováním umělých jezer se zkrátila celková délka řeky z přírodních 2 285 na 2 201 km. Většina přítoku pochází z plochy povodí horního Dněpru, úsek středního Dněpru ([[Kyjev]] - [[Záporoží|Záporož]]<nowiki/>í) a dolního Dněpru (Záporoží - ústí) přijímá již málo větších přítoků. Průměrný průtok 1370 m³/s v [[Kyjev|Kyjevě]] se v ústí navýší pouze na hodnotu kolem 1600 m³/s. Kaskáda vodních děl pokrývá právě střední a dolní tok, kde lze určit průměrný průtok na hodnotě 1500 m³/s. Spád od hladiny nejvyšší (Kyjevské nádrže) po hladinu řeky pod pod posledním stupněm (Kachovská elektrárna) je 102 m. Maximální teoretická roční výroba je tak 13,5 miliardy kWh. Tuto hodnotu je třeba snížit zohledněním účinnosti a nezpracovatelných průtokových maxim.

V časovém sledu byly dále budovány vodní elektrárny [[Kremenčucká vodní elektrárna|Kremenčucká]], Střednědněperská[[Střednědněprovská vodní elektrárna|Střednědněprovská]] a [[Kyjevská vodní elektrárna|Kyjevská]]. Jako poslední byla v roce 1980 dostavěna [[Kanivská vodní elektrárna]].

Ve výstavbě i ve fázích projektu jsou přečerpávací elektrárny využívající hladinu přehradních nádrží Dněpru, jejichž příspěvek k celkové výrobě elektrické energie je k roku 2019 nevýznamný. [[Kyjevská přečerpávací elektrárna]] byla postavena jako první vodní dílo svého druhu v Sovětském svazu.