Analog Science Fiction and Fact: Porovnání verzí

Odebráno 35 bajtů ,  před 10 měsíci
korektura
m (typo, stylistika, formát)
značka: problematické ISBN
(korektura)
| rok vydání =
| strany = 70
}}</ref>. Je pokračovatelem měsíčníku '''Astounding Stories of Super-Science''' založeného v roce 1929. Iniciátorem a prvním vydavatelem byl [[William Clyton]], hlavním editorem v prvních letech [[Harry Bates]], který jebyl také autorem původního názvu. Časopis se na počátku zaměřoval na akční dobrodružství, postupně však přešel až k dnešnímu částečně vědecky zaměřenému obsahu.
 
== 1929–1933 (Harry Bates) ==
[[Soubor:Astounding Stories of Super Science (1930-12).djvu|náhled|236x236pixelů|Astounding 12/1930 obálka Wessolowski]]
První číslo časopisu vyšlo pod vedením editora '''Harryho Batese''' pod názvem '''Astounding Stories of Super-Science''' v prosinci roku 1929, oficiálnějeho editorem byl '''Harry Bates'''. Oficiálně je však jako počátek jeho vydávání uváděn až rok 1930. Magazín se záhy stal největším konkurentem scifi časopisu ''[[Amazing stories|Amazing stories]]'' (zal. [[Hugo Gernsback]] v roce 1926), a to mimo jiné díky tomu, že svým autorům za jejich příspěvky platil. Dokázal tak přilákat některé významné osobnosti, jako byli [[Murray Leinster]] nebo [[Jack Williamson]].<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| titul = Culture : Astounding Science-Fiction : SFE : Science Fiction Encyclopedia
| url = http://www.sf-encyclopedia.com/entry/asf
}}</ref>
 
Časopis se pod vedením editora Harryho Batese na počátku profiloval jako pulpový magazín zaměřený na akční dobrodružné příběhy s fantasy prvky. Obálky tvořené [[Wessolowski|Hansem Waldemarem Wessolowskim]] (nazývaným ''Wesso'') často ukazovaly muže či ženy ohrožované obřím hmyzem nebo opem (a to ještě před objevením [[King Kong]]a). V prvních letech se také stal platformou, na níž vznikl nový subžánr sci-fi, tzv. [[vesmírná odysea]].
 
V roce 1931 byl název zkrácen na '''Astounding stories'''. Na počátku 30. let postihla i tento časopis hospodářská krize, potýkal se s finančními problémy a v roce 1932 začal vycházet nepravidelně.<ref name=":0" />
 
== 1933–1937 (Frederick Orlin Tremaine) ==
V roce 1933 převzalpřevzalo časopis vydavatelství Street&Smith a po půlroční pauze vyšlo v říjnu 1933 další číslo, tentokrát již pod vedením editora [[F. Orlin Tremaine|F. Orlina Tremainea]]. Ten změnil jeho zaměření, Astounding Stories se staly skutečným sci-fi časopisem a opět začaly vycházet pravidelně, a to s měsíční periodicitou. Nový editor preferoval texty obsahující záhadu a její rozluštění, povídky měly být myšlenkovým experimentem.<ref>MENDLESOHN, Farah. Fiction 1926 – 1949. ''The Routledge companion to science fiction''. New York: Routledge, 2009, s. 52–61. ISBN 9780415453783</ref> Soudržnost a jednotnost každého čísla zajišťovalo uvedení klíčového textu, jehož téma se pak prolínalo také ostatními příspěvky. Díky novému přístupu opět vzrostla reputace časopisu a měsíčník přilákal největší autory té doby ([[Donald Wandrei]], Jack Williamson, [[E. E. Smith|E. E. „Doc“ Smith]], budoucí editor časopisu [[John Wood Campbell|John W. Campbell]], [[C. L. Mooreová]], [[Raymond Z. Gallun]], [[Stanley G. Weinbaum]], [[Howard Phillips Lovecraft|H. P. Lovecraft]] a další). <ref name=":0" /><ref name=":1">{{Citace monografie
| vydání = Vydání první
| titul = Kronika sci-fi : obrazové dějiny nejslavějších děl science fiction v celé galaxii
| rok vydání =
| strany = 53
}}</ref> Campbell pokračoval v Tremainově linii, ale mnohem více ovlivňoval obsah časopisu podle vlastních preferencí. Jeho záměrem bylo prosazovat nové mladé autory, a protože byl i nadále časopis schopen svým přispěvatelům platit, zůstal vu čele zájmu čtenářů i autorů mezi dobovými science-fiction magazíny v čele zájmu. Objevovaly se v něm prvotiny mnoha později světově proslulých autorůspisovatelů. Za vrchol tohoto období lze považovat léto 1939, kdy časopis spolu s J. W. Campbellem editoval [[Martin H. Greenberg]] a: svou první povídku ''Black Destroyer'' zde v červenci tohoto roku vydal [[A. E. van Vogt]] (česky 1992 pod názvem ''Zorl,'' čas. Poutník),<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Počátky Zlatého věku 07: Alfred Elton van Vogt (1912-2000) {{!}} sarden.cz
| url = http://www.sarden.cz/2010-03-02-0000/pocatky-zlateho-veku-07-alfred-elton-van-vogt-1912-2000
 
=== 40. léta ===
Během druhé světové války přišel boom science-fiction časopisů a s ním vyvrcholilavyvrcholil i tzv. [[Zlatý věk science fiction]] (někdy bývá jeho počátek datován už do roku 1937, tedy v souladu s nástupem J. W. Campbella na pozici editora Astounding).<ref>{{Citace monografie
| titul = Encyklopedie literatury science fiction
| url = https://www.worldcat.org/oclc/35743678
| počet stran = 555 pages
| oclc = 35743678
}}</ref> I přes tuto konkurenci Astounding Science-Fiction nadále na poli žánru dominoval. Klíčovými autory zůstalzůstali Asimov (první povídky o robotech a o [[Nadace (knižní série)|''Nadaci'']]), Heinlein (romány ''Šestá kolona, Metuzalémovy děti'', ''Za tímto horizontem''; autor v roce 1942 odešel do války) a van Vogt (povídky z cyklů ''Slan'', ''Svět non-A'', ''Obchod se zbraněmi''). Vedle nich se objevilyobjevila další jména, jako [[Anthony Boucher]], [[Fritz Leiber]], manželská dvojice [[Henry Kuttner]] a C. L. Mooreová. Pokračovala také spolupráce s Murraym Leinsterem, Jackem Williamsonem, E. E. „Doc“ Smithem (série ''Lensman'') a [[E. F. Russel]]em.<ref name=":0" /> K Hubertu Rogersovi se přidal ilustrátor [[William Timmins]], který se také věnoval i dalším časopisům vydavatelství Street&Smith<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Catalog
| url = https://www.pulpartists.com/Timmins.html
| jméno = Christopher Benjamin
| příjmení = Menadue
}}</ref>''„This was symptomatic of Campbell's growing wish to see the ideas of sf made real...“''<ref name=":0" /> Campbell dianetiku vehementně propagoval, (a nebyl však zdaleka jediným editorem science-fiction časopisu, který propadl představě o nekonečných možnostech této metody). Nekritický přístup k dianetice odradil některé autory a časopis načas ztratil své vedoucí postavení.
 
Tento nekritický přístup k dianetice odradil některé autory a časopis načas ztratil své vedoucí postavení.
 
=== 60. léta ===
Konec padesátých let byl úsvitem vesmírného věku (4. 10. 1957 [[Sputnik 1]] – první družice světa, 12. 4. 1961 – [[Jurij Gagarin]] – první člověk ve vesmíru) a pro science-fiction se otevíraly nové obzory, což se stalo jedním z motivačních faktorů vedoucích ke změně názvu časopisu. V roce 1960 se John W. Campbell rozhodl, že je nutné přiblížit název době, a přejmenoval magazín na '''Analog Science Fiction and Fact'''. Chtěl tím naznačit blízkost (analogičnost) nových objevů a vynálezů tomu, co popisovala science fiction, a považoval tento název za serióznější než původní (příliš expresivní) název Astounding (česky ''ohromující''). Záhy poté, v roce 1961, byl časopis prodán společnosti [[Condé Nast Publications|Condé Nast]], Campbell však zůstávázůstal hlavním editorem. I v tomto období získávázískal četná ocenění udělovaná v rámci žánru science fiction (viz níže seznam ocenění)''.''<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Awards {{!}} Analog Science Fiction
| url = https://www.analogsf.com/about-analog/awards
== 1972–1978 ([[Ben Bova|Benjamin William Bova]]) ==
[[Soubor:Ben Bova at Minicon 8(1974).jpg|vlevo|náhled|192x192pixelů|Ben Bova 1974]]
Po smrti Johna W. Campbella (1971) přebírá editorské křeslo '''BenajminBenjamin William „Ben“ Bova''', americký spisovatel sf, a tvář časopisu se opět změnila. Bova byl podobně jako Campbell nadšený do technologií inspirovaných nápady autorů science-fiction, narozdíl od předchozího editora byl ale ochotný publikovat texty obsahující sexuální scény či vulgárnosti. Ačkoliv tento krok vyvolal vlnu nevole u některých čtenářů, pro obnovení předního postavení časopisu se ukázal jako velmi důležitý. Bova přijal a publikoval například Campbellem odmítnuté autory [[Frederik Pohl|Fredericka Pohla]] (''The Gold at the Starbow's End'') a [[Joe Haldeman|JoeJoea Haldemana]] (''Hero''), oba pozdější držitele cen Hugo a [[Cena Nebula|Nebula]]. Vysoká úroveň jeho práce vedla k zisku šesti cen Hugo pro nejlepšího profesionálního editora v letech 1973–1977 a 1979.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Ben Bova Online – Most of a century in tech and Science Fiction!
| url = http://benbova.com/
 
== 1978–2012 (Stanley Schmidt) ==
'''Stanley Schmidt''' byl editorem, autorem [[Hard science fiction|hard sci fi]] a také držitelem doktorátu z fyziku, kterou několik let sám učil. Bez velkých změn pokračoval ve vydávání Analogu, jehož náklad pro předplatitele překročil v roce 1980 počet výtisků zakoupených ve volném prodeji. V témže roce také nakladatelství rozhodlo o prodeji časopisu a novým majitelem se stává vydavatelství Davis Publications. V této době publikoval [[Orson Scott Card]] v Analogu svůj román [[Enderova hra (román)|Enderova hra]] (1985) a později i jeho pokračování Mluvčí za mrtvé (1986). V roce 1992 přešel časopis do rukou Dell Magazines, jejichž nástupcem se roku 1996 stalo vydavatelství Crosstown Publications. V čele časopisu však stále zůstal Schmidt a mezi přispěvateli mnoho autorů publikujících už v době Campbellova vedení: [[Poul Anderson]], [[Gordon R. Dickson]], [[George O. Smith]] a další.
 
Ačkoliv byl Schmidtův přístup kritizován jako neoriginální, pouze pokračující v zavedeném stylu, došlo během jeho vedení (patrně i zásluhou úsilí vloženého do propagace) k výraznému navýšení počtu předplatitelů časopisu. Během svého působení Schmidt nikdy nezískal cenu Hugo pro nejlepšího editora, této pocty se dočkal až po své rezignaci, cenu obdržel v roce 2013.
134

editací