Jimmy Carter: Porovnání verzí

Přidáno 1 020 bajtů ,  před 6 měsíci
doplnění
m (překlep)
(doplnění)
Za jeho největší úspěchy je považováno vytvoření národní energetické politiky a reforma vlády, která vedla k vytvoření dvou ministerstev, Ministerstva energetiky a Ministerstva školství. Carter také úspěšně dereguloval některá průmyslová odvětví a zároveň prosadil silnější legislativu pro ochranu životního prostředí a rozšiřování národních parků na [[Aljaška|Aljašce]]. V mezinárodní politice se mezi jeho největší úspěchy řadí zprostředkování uzavření mírové [[Dohody z Camp David|dohody v Camp Davidu]] mezi [[Egypt]]em a [[Izrael]]em [[26. březen|26. března]] [[1979]], dohody o [[Panamský průplav|Panamském průplavu]], vytvoření plných diplomatických styků s [[Čína|Čínou]] a pokračování v druhé řadě rozhovorů o omezení strategických zbraní ([[SALT]]), jejichž první část byla uzavřena již v roce [[1972]].
 
Během jeho vlády USA nevedly žádnou válku. Carter pokračoval v podpoře indonéského prezidenta [[Suharto|Suharta]] jako spojence během [[studená válka|studené války]] a to navzdory masivnímu porušování lidských práv na [[Východní Timor|Východním Timoru]], který byl roku 1975 okupován a protiprávně [[Anexe|anektován]] Indonésií.<ref>{{Cite book| last=Dumbrell| first=John| title=The Carter Presidency: A Re-evaluation| year=1995|edition=2nd| publisher=Manchester University Press| location=Manchester, England, UK| url=https://books.google.com/books?id=2GK7AAAAIAAJ&pg=PA187&lpg=PA187&dq=%22Indonesia%22&hl=en#v=onepage&q=Indonesia&f=false| pages=187, 191| isbn=978-0-7190-4693-3}}</ref>
Během jeho vlády USA nevedly žádnou válku.
 
V roce [[1979]] byl Carter nucen čelit následkům druhého [[ropný šok|ropného šoku]]. V listopadu téhož roku začala jeho obliba u obyvatel klesat. V [[Írán]]u proběhla [[Dějiny Íránu#Islámská revoluce a íránsko-irácká válka|islámská revoluce]] a nabyl svržen proamerický íránský šáh [[Muhammad Rezá Pahlaví]]. Na americkém velvyslanectví v [[Teherán]]u bylo zadržováno několik desítek amerických občanů jako rukojmí a Íránci za jejich propuštění požadovali vydání bývalého šáha do Íránu.
 
Když o měsíc později došlo k útoku [[SovětskýSovětská svazválka v Afghánistánu|SSSRsovětské invazi do Afghánistánu]] na [[Afghánistán]]podporu ([[Sovětskávládnoucího invazemarxistického do Afghánistánu]])režimu, Carter se začal jevit jako slabý prezident, za kterého vliv Spojených států ve světě začal klesat. Další vlna zklamání se objevila, když v dubnu [[1980]] zcela selhala operace na osvobození [[Americká rukojmí v Íránu|amerických rukojmí v Teheránu]]. Pokud by proběhla úspěšně, měl by Carter lepší pozici pro obhájení prezidentského úřadu. V listopadu téhož roku jej ale zcela podle očekávání porazil [[Ronald Reagan]]. O deset let později se přišlo na to, že vydání rukojmích bylo záměrně pozdrženo, aby se odehrálo až po volbách.<ref>Honegger, Barbara.: ''October Surprise'', New York: Tudor, 1989. 323 stran.</ref><ref>Parry, Robert.: ''Trick or Treason: The October Surprise Mystery'', New York: Sheridan Square Press, 1993. 350 stran.</ref><ref>Sick, Gary.: ''October Surprise: America's Hostages in Iran and the Election of Ronald Reagan'', New York: Times Books – Random House, 1991. 278 stran</ref> Událost byla nazvána ''Říjnové překvapení'' (''October Surprise''). V souvislosti s vojenskou účastí SSSR v AfganistanuAfghánistánu začal podporovat afghánské [[mudžahedín]]y a přiměl olympijský výbor USA, že tento rozhodl 12. dubna 1980 o neúčasti amerických sportovců na XXII. LOH v Moskvě.<ref name="DTV2">{{Citace monografie
| příjmení = Kössl
| příjmení2 = Krátký
| kapitola = Mezinárodní sportovní hnutí
| strany = 209
}}</ref>
 
== Po opuštění prezidentského úřadu ==
 
Poté, co opustil úřad, začal se Carter věnovat především charitě a podílel se na mírovém řešení některých konfliktů. V roce [[2002]] obdržel za svou práci [[Nobelova cena za mír|Nobelovu cenu za mír]]. Ještě dnes se nevyhýbá veřejnosti, přijímá účast v komentovaných zpravodajských událostech a publicistických pořadech – například nepodpořil [[Válka v Iráku|americkou invazi do Iráku]] a kritizuje praktiky [[mučení]] válečných zajatců v rámci [[Operace Trvalá svoboda]]. Mimoto publikoval knihu ''Beyond the White House''. V srpnu 2015 mu byla diagnostikována rakovina.
 
== Citáty ==