Haugvicové z Biskupic: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Verze 17837499 uživatele 37.48.1.154 (diskuse) zrušena značky: vrácení zpět editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení |
Vrácení na revizi uživatele MrJaroslavik značky: možné subjektivní formulace editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení |
||
Řádek 20:
[[Soubor:Friedrich Wilhelm von Haugwitz.jpg|thumb|[[Fridrich Vilém Haugwitz|Fridrich Vilém Haugvic]]]]
'''Haugvicové z Biskupic''' (též ''Haugwitzové'' či ''Haužvicové'') jsou [[hrabě]]cí [[Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů|rodina]] pocházející z [[Míšeň|Míšně]], na českém území se rozvětvili a žili například v [[Lužice|Lužici]] či [[Kladské hrabství|Hrabství kladském]].
== Historie ==
Do [[Čechy|Čech]], na Kladsko a na [[Morava|Moravu]] přišli přes Lužici ve 13. a 14. století. Později se usadili i ve [[Slezsko|Slezsku]] či [[Prusko|Prusku]]. Z velkého [[rozrod]]u se vytvořilo mnoho linií. Haugvicové z lochotínské větve bojovali v armádě [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]]. Jan byl [[man (leník)|manem]] [[Jindřich z Lipé|Jindřicha z Lipé]], Rudolf působil jako hejtman [[chrudim]]ského kraje, okolo roku [[1376]] Jindřich vlastnil [[Bouzov (hrad)|hrad Bouzov]].
V [[18. století]] držel Jindřich Vilém [[Náměšť nad Oslavou]] a [[Kojetín]], jeho syn Karel získal i statky v Čechách. Ve Slezsku existovalo 12 odnoží rodu. Mikuláš velel tzv. „černému pluku “ [[žoldnéř]]ského vojska krále [[Matyáš Korvín|Matyáše]]. V [[18. století]] rovněž povýšili do hraběcího stavu. Hrabě [[Fridrich Vilém Haugwitz|Fridrich Vilém Haugvic]] (1702–1765) spoluorganizoval [[reforma|reformy]] [[Marie Terezie]]. Roku [[1742]] vedl nově zřízenou slezskou dvorní kancelář, o rok později navrhoval reformu rakouské správy, kterou nejprve realizoval v [[Korutany|Korutanech]] a [[Kraňsko|Kraňsku]] a později v celé monarchii. Jako člen státní rady řídil českou a rakouskou dvorskou kancelář.
Hudební skladatel Jindřich Vilém (1770–1842) podporoval umění v Náměšti nad Oslavou, založil zde zámeckou kapelu a hostil tu například [[Antonio Salieri|Antonia Salieriho]]. S manželkou a zároveň vynikající [[harfa|harfenistkou]] Žofií zplodil syna Karla Viléma, který rovněž komponoval.
Karel Vilém (1797-1874) byl ženatý s Bertou Daunovou a náměšťské panství po něm zdědil syn Jindřich Vilém IV. (1839-1907). Jindřich se oženil Annou z [[Trauttmansdorffové|Trauttmansdorff]]-Weinsbergu a narodili se jim dva synové Jindřich (1870–1927) a Karel (1874-1948). Po smrti Jindřicha Viléma IV. roku 1907 se majetek rozdělil mezi oba bratry, Jindřicha a Karla. Starší Jindřich zdědil panství [[Náměšť nad Oslavou|Náměšť]], mladší Karl sousední panství Osová. Jindřich roku [[1927]] zemřel bezdětný a náměšťské panství po něm zdědil nejstarší syn jeho bratra Karla, [[Jindřich Haugwitz|Jindřich]] (1901-1966). Protože se rodina pod hrozbou sankcí roku [[1940]] přihlásila k [[Němci|německé]] [[národnost]]i, museli po roce [[1945]] [[Československo]] opustit. Dnes žijí ve [[Vídeň|Vídni]], [[Bonn]]u a [[Kanada|Kanadě]].
Haugvicové se zasadili o rozvoj hudební kultury na Moravě, v rodinných sbírkách by se měl nacházet rukopis [[Ludwig van Beethoven|Beethovenovy]] 10. [[symfonie]].
== Erb ==
[[Soubor:Coat of Arms - Haugwitz (Meissen).jpg|vlevo|náhled|Erb Haugviců]]
Na červeném podkladu se nachází černá beraní hlava se zlatými rohy. Tento znak je společný pro všechny větve.
K beraní hlavě se váže příběh, ve kterém předek rodu v rámci hájení královského hradu dal ve chvíli, kdy obležené baště docházely zásoby, zabít posledního berana, jehož krví pomazal staré volské kůže a nechal je pověsit na hradbách, z čehož nepřítel usoudil, že obléhaní mají potravin dostatek a další boj by byl zbytečný a s nepořízenou odtáhl. Příslušník rodu jako odměnu za dobrou taktiku získal právo nosit ve znaku právě beraní hlavu.
== Literatura ==
* {{Citace monografie | příjmení = Halada | jméno = Jan | odkaz na autora = Jan Halada | titul = Lexikon české šlechty | vydavatel = Akropolis | místo = Praha | rok = 1992 | kapitola = Haugvicové z Biskupic| strany = 55-56| isbn = 80-901020-3-4}}
== Související články ==
* [[Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů]]
{{Pahýl}}
[[Kategorie:Haugvicové z Biskupic| ]]
[[Kategorie:České šlechtické rody]]
== Historie ==
| |||