Verze z 11. 11. 2019, 08:32 editovat 37.48.1.154 (diskuse) Nejedná se o Haugvice z Biskupic !!!!!!!!!!!! značky: možný vandalismus editace z mobilu editace z mobilního webu ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 11. 11. 2019, 08:45 editovat zrušit editaci 89.24.41.43 (diskuse) Nezaměňovat Haugviců z Biskupic z Haugvic z Náměště značky: editace z mobilu editace z mobilního webu Přejít na další porovnání →
Řádek 24: Do [[Čechy\|Čech]], na Kladsko a na [[Morava\|Moravu]] přišli přes Lužici ve 13. a 14. století. Později se usadili i ve [[Slezsko\|Slezsku]] či [[Prusko\|Prusku]]. Z velkého [[rozrod]]u se vytvořilo mnoho linií. Haugvicové z lochotínské větve bojovali v armádě [[Jiří z Poděbrad\|Jiřího z Poděbrad]]. Jan byl [[man (leník)\|manem]] [[Jindřich z Lipé\|Jindřicha z Lipé]], Rudolf působil jako hejtman [[chrudim]]ského kraje, okolo roku [[1376]] Jindřich vlastnil [[Bouzov (hrad)\|hrad Bouzov]]. ~~V [[18. století]] držel Jindřich Vilém [[Náměšť nad Oslavou]] a [[Kojetín]], jeho syn Karel získal i statky v Čechách.~~ Ve Slezsku existovalo 12 odnoží rodu. Mikuláš velel tzv. „černému pluku “ [[žoldnéř]]ského vojska krále [[Matyáš Korvín\|Matyáše]]. V [[18. století]] rovněž povýšili do hraběcího stavu. Hrabě [[Fridrich Vilém Haugwitz\|Fridrich Vilém Haugvic]] (1702–1765) spoluorganizoval [[reforma\|reformy]] [[Marie Terezie]]. Roku [[1742]] vedl nově zřízenou slezskou dvorní kancelář, o rok později navrhoval reformu rakouské správy, kterou nejprve realizoval v [[Korutany\|Korutanech]] a [[Kraňsko\|Kraňsku]] a později v celé monarchii. Jako člen státní rady řídil českou a rakouskou dvorskou kancelář. Hrabě [[Fridrich Vilém Haugwitz\|Fridrich Vilém Haugvic]] (1702–1765) nikdy nebyl příslušníkem rodiny Haugviců z Biskupic. Přináležel k rodu Haugviců z Malé Obiše (tato rodina má na Wikipedii samostatné stránky). Haugvicové se zasadili o rozvoj hudební kultury na Moravě, v rodinných sbírkách by se měl nacházet rukopis [[Ludwig van Beethoven\|Beethovenovy]] 10. [[symfonie]].

Haugvicové z Biskupic: Porovnání verzí