Wikipedie

Wikipedista:Khamul1/Pískoviště/8: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Řádek 658:
 
== Odraz v literatuře a umění ==
[[Zbraslavská kronika]] Přemysla ukazuje jako statečného a ctnostného muže, přičítá mu zároveň kultivaci českých poměrů.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Antonín | jméno = Robert | odkaz na autora = | titul = Epilog slavného věku. Svědectví Zbraslavské kroniky o přemyslovské dynastii | periodikum = Dějiny a současnost | odkaz na periodikum = Dějiny a současnost | rok = 2006 | měsíc = | ročník = 28 | číslo = 2 | strany = 40–43 | url = http://dejiny.nln.cz/archiv/2006/2/epilog-slavneho-veku- | issn = 0418-5129}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení1 = Antonín
| jméno1 = Robert
Řádek 670:
| isbn = 978-80-7422-239-9
| poznámka = [dále jen Ideální panovník]
}}</ref> [[Otakar Štýrský]] ve své ''[[Štýrská rýmovaná kronika|Štýrské veršované kronice]]'' českého krále naopak vykresluje jako tyranského vládce.<ref>Přemysl Otakar II., s. 15</ref> V ''[[Dalimilova kronika|Dalimilově kronice]]'' se Přemyslova postava postupně proměňuje ze skvělého a nadějného mladíka na hubitele české šlechty.<ref>Ideální panovník, s. 246</ref> Přemyslův život ve své kronice dále vylíčili například [[František Pražský]], [[Přibík Pulkava z Radenína]], [[Jan Marginola]] nebo [[Pokračovatelé Kosmovi]].<ref>Ideální panovník, s. 247−248</ref><ref>Přemysl Otakar II., s. 27−35</ref> O sklonku jeho života pojednává rovněž ''Kronika pražského kostela'' [[Beneš Krabice z Veitmile|Beneše Krabice z Veitmile]], [[Jindřich Heimburský]] či [[Kolmarská kronika]]. Velkou historickou,výpovědní literárníhodnotu imá jazykovědnou hodnotuo máPřemyslovi a jeho vládě formulářová sbírka [[Jindřich z Isernie|Jindřicha z Isernie]] z období Přemyslovy vlády. OPojednává Přemyslovio aleněm pojednávávšak i mnoho dalších kronik z celé střední Evropy.<ref>Přemysl Otakar II., s. 29</ref> [[Dante Alighieri|DantehoDante]] Přemysla ve své ''[[Božská komedie|Božské komedii]]'' zařadil do očistce.
 
{{citát|Otakar jako dítě v plenkách byl mnohem větším hrdinou a statečnějším než jeho syn Václav, jenž hověl si v zahálce a rozkoších v mužném věku.|''Božská komedie''<ref>{{Citace monografie | příjmení = Dante | jméno = Alighieri | odkaz na autora = Dante Alighieri | titul = Božská komedie | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2009 | isbn = 978-80-200-1762-8 | kapitola = Očistec | strany = 212}}</ref>|200}}
 
Španělský dramatik a básník [[Lope de Vega]] českému králi věnoval hru ''Císařská koruna Otakarova''.<ref name=Kžaz>Král železný a zlatý, s. 7</ref> V roce 1825 se na vídeňské scéně objevilo drama [[Franz Grillparzer|Franze Grillparzera]] ''Krále Otakara štěstí a konec'' (''Konig Ottokars Glück und Ende''), kde byl Přemysl líčen jako pyšný a tyranský vládce.<ref name=Kžaz /><ref>Přemysl Otakar II., s. 12−13</ref>
 
V české literatuře je např. [[Sofie Podlipská]] autorkou románu ''Přemysl Otakar II.'' Přemysl Otakar II. je hlavní postavou knihy [[Ludmila Vaňková|Ludmily Vaňkové]] ''[[Král železný, král zlatý]]''. Obdobím po jeho smrti se pak zabývá její další kniha ''Zlá léta''.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedista:Khamul1/Pískoviště/8“