Otakar Čížek: Porovnání verzí

Přidáno 1 182 bajtů ,  před 2 měsíci
aktualizace, strukturra, porada s mentorem
(Důvod, uveřejnění zdroje - citace, pak struktura článku.)
(aktualizace, strukturra, porada s mentorem)
{{Kategorizovat}}
{{Významnost|20191109002019}}
[[Soubor:Fotografie Otakara Čížka .jpg|náhled|Fotografie Otakara Čížka z dob působení na libereckém berním úřadě, použito z informační brožury české besedy města Liberce z roku 1993]]
[[Soubor:Pomník Kobyliská střelnice.jpg|náhled|Jmenný seznam popravených na Kobyliské střelnici v Praze]]
'''Otakar Čížek''' ([[23. srpna]] [[1883]] [[Broumov]]<ref>{{Citace elektronického periodika
'''Otakar Čížek''' ( [[23. srpna]] [[1883]] [[Broumov]] – [[13. června]] [[1942]] [[Kobylisy|Praha - Kobylisy]]) byl vysoce postavený státní úředník, předválečný čestný radní v Liberci, hájil zájmy českého národa, prosazoval český jazyk, před tehdy používaným jazykem německým, nejen na úřadech.
| příjmení =
| jméno2jméno =
| titul = Matriční záznam o narození a křtu
| periodikum =
| vydavatel =
| url = https://vychodoceskearchivy.cz/zamrsk/files/2019/09/8700_Sbrika-matrik-Vychodoceskeho-kraje-1587-1949_NAD_190-stav-2019-08-29_oprava.pdf
| datum vydání = 1
| url archivu =
| datum přístupu = 2019-11-10
'''Otakar Čížek''' ( [[23. srpna]] [[1883]] [[Broumov]]}}</ref> – [[13. června]] [[1942]] [[Kobylisy|Praha - Kobylisy]]) byl vysoce postavený státní úředník, předválečný čestný radní v Liberci, hájil zájmy českého národa, prosazoval český jazyk, před tehdy používaným jazykem německým, nejen na úřadech.
 
== Život ==
Pocházel z rodu berních úředníků. Po studiích na gymnáziu nastoupil do státní služby finančního odboru. Působil v úřadech po celé České republice. Třetím jeho služebním působištěm byl berní úřad v Libereci, jehož se stal ředitelem. Otakar Čížek se účastnil nejen veřejného a společenského českého života v Liberci, ale ujal se odpovědného úkolu hájit v tehdejší liberecké radnici práva a požadavky českého člověka.
Pocházel z rodu berních úředníků. Narodil se jako nejstarší z šesti dětí Ottokara Čížka (*10. září 1847) a Marie Rosiny roz. Meder (*13. března 1855). Po studiích na gymnáziu nastoupil do státní služby finančního odboru. V roce 1914 si vzal za manželku Marii roz. Krupkovou (30. srpna 1894 - 26.prosince 1971 Liberec)<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = LIDICE Třicetpět dnů poprav na Kobyliské střelnici v Praze VIII
| url = http://www.lidice.cz/obec/historie/kobyliska/26.html
| periodikum = www.lidice.cz
| datum přístupu = 2019-11-10
}}</ref>. Působil v úřadech po celé České republice. Třetím jeho služebním působištěm byl berní úřad v Libereci, jehož se stal ředitelem. Měl dvě děti, syna plk. Otakara (1. června 1915 Pelhřimov - 9. října 1997 Praha) a dceru Marii (*1917), která až do své smrti žila v Liberci. Místem jeho posledního odpočinku je (kolumbárium) na libereckém hřbitově.
[[Soubor:CZEC0004D 13-4024 M 00073 matrika cizek otakar 1883.jpg|náhled|Matriční záznam o křtu, východočeské matriky, město Broumov]]
Jako ředitel libereckého berního úřadu se účastnil nejen veřejného a společenského českého života v Liberci, ale ujal se odpovědného úkolu hájit v tehdejší liberecké radnici práva a požadavky českého člověka. Před vypuknutím druhé světové války, byla čeština v radničních jednáních slyšet jen velmi sporadicky. Byla to práce odpovědná a vyčerpávající, vedl usilovný boj o prosazování všeho českého. Po okupaci Liberce byl ředitelem berního úřadu v Praze - Holešovicích. Nacisté jej vedli v patrnost. Dne 10. června 1942 byl ve svém pražském bytě zatčen a tři dny, nato dne 13. června 1942, popraven na pražské [[Kobyliská střelnice|Kobyliské střelnici]], v rámci stanného práva odvety za [[Atentát na Heydricha|atentát na Reinharda Heydricha]]. Jeho jméno se nachází na [[Seznam popravených na Kobyliské střelnici|seznamu popravených na památníku na střelnici v Kobylisích.]]<ref>{{Citace Památníkelektronického je věnovaný obětem heydrichiády.periodika
| titul = Praha 8 {{!}} Spolek pro vojenská pietní místa
| url = https://www.vets.cz/vpm/mista/obec/1616-praha-8/%C5%BDernoseck%C3%A1/
| periodikum = www.vets.cz
| datum přístupu = 2019-11-10
}}</ref> Památník je věnovaný obětem heydrichiády.
 
== Zajímavost ==
Před vypuknutím druhé světové války, byla čeština v radničních jednáních slyšet jen velmi sporadicky. Byla to práce odpovědná a vyčerpávající, vedl usilovný boj o prosazování všeho českého. Po okupaci Liberce byl ředitelem berního úřadu v Praze - Holešovicích. Nacisté jej vedli v patrnost. Dne 10. června 1942 byl ve svém pražském bytě zatčen a tři dny, nato dne 13. června 1942, popraven na pražské [[Kobyliská střelnice|Kobyliské střelnici]], v rámci stanného práva odvety za [[Atentát na Heydricha|atentát na Reinharda Heydricha]]. Jeho jméno se nachází na [[Seznam popravených na Kobyliské střelnici|seznamu popravených na památníku na střelnici v Kobylisích.]] Památník je věnovaný obětem heydrichiády.
V [[Liberec|Liberci]] je po Otakaru Čížkovi pojmenována nenápadná ulice - Čížkova, Liberec I. Měl dvě děti, syna plk. Otakara a dceru Marii, která až do své smrti žila v Liberci.
 
V [[Liberec|Liberci]] je po Otakaru Čížkovi pojmenována nenápadná ulice - Čížkova, Liberec I. Měl dvě děti, syna plk. Otakara a dceru Marii, která až do své smrti žila v Liberci.
 
 
<ref>{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno = Sborník krajského sdružení rodáků a přátel liberecka
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Liberečtí občané v názvech ulic města Liberce
| vydání = 1
| vydavatel = Česká beseda v Liberci, sdružení přátel Liberecka
| místo = Liberec
| rok vydání = 1993
| počet stran = 14
| strany = 14
| isbn = 908.437.1-17
}}</ref>Zprávy české besedy, sborník'': Liberečtí občané v názvech ulic města Liberce''. 1. vyd. č.74, Liberec: Sdružení rodáků a přátel Liberecka, 1993. 14 s.
 
== Reference ==
<br />
<references />
[[Kategorie:Oběti druhé světové války]]
[[Kategorie:Popravení na Kobyliské střelnici]]