Toleranční patent: Porovnání verzí

'''Toleranční [[Patent (diplomatika)|patent]]''' je dokument, který [[13. říjen|13. října]] [[1781]] vydal [[Habsburská monarchie|rakouský]] panovník a [[Svatá říše římská|římskoněmecký]] císař [[Josef II.]] a který vedle [[Římskokatolická církev|římskokatolického]] umožnil existenci dalších tří [[křesťanství|křesťanských]] vyznání. Ve skutečnosti však tato problematika byla upravena celou sérií patentů a nařízení, které upravovaly problematiku tolerance rozdílně pro různé země monarchie. K patentu také vznikla řada prováděcích nařízení. Jisté výjimky umožňující omezený výkon nekatolického náboženství v určitých místech existovaly už předtím (např. ve [[Rakouské Slezsko|Slezsku]]). Toleranční patent se nevztahoval na [[Ašský výběžek|Ašsko]]. Toleranční patent se také netýkal židovského vyznání (více viz [[Židé v Česku#Období dvorských židů (rudolfinské období a třicetiletá válka)|Wikipedie]]).

Do roku [[1787]] se k jiným [[náboženství]]m přihlásilo v [[Čechy|Čechách]] a na [[Morava|Moravě]] 78 000 osob, z toho 19 000 příslušníků [[Augsburské vyznání|augšpurské]] (luterské) církve a 59 000 členů [[Helvetské vyznání|helvetské církve]], což bylo dohromady asi 1,84 % českého obyvatelstva. Kromě toho bylo v Českých zemich a na Moravě 13 647 židovských rodin ([[numerus clausus]]).V roce 1785 bylo v Českých zemích celkem napočítáno 4 250 000 obyvatel ([[Obyvatelstvo Česka|Wikipedie]]).