Anorganická chemie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m použití šablony podrobně
Nadvšenec (diskuse | příspěvky)
Řádek 30:
'''Druhým typem''' anorganických sloučenin jsou dvou až tříprvkové sloučeniny, které tvoří především '''molekulové sloučeniny'''. Tyto látky jsou dobře až velmi dobře rozpustné ve vodě a jiných polárních rozpouštědlech, mají nízké teploty tání a varu (plyny nebo kapaliny), nevedou elektrický proud, ale v roztoku ano. Tyto látky se většinou nenachází volně v přírodě, ale když už se v ní vyskytují, tak ve velkém množství. Do této skupiny patří kovalentní [[hydridy]] ([[halogenovodíky]], [[voda]], [[peroxid vodíku]], [[amoniak]], [[fosfan]], [[kyanovodík]] a další) a kyslíkaté [[kyseliny]] a polykyseliny ([[kyselina sírová]], [[kyselina dusičná]], [[kyselina dusitá]], [[kyselina chloristá]], [[kyselina chromová]], [[kyselina manganistá]], [[kyselina fosforečná]], [[kyselina disírová]] a mnoho dalších…).
 
'''Třetím typem''' anorganických sloučenin jsou dvou až tříprvkové sloučeniny, které tvoří především '''iontové sloučeniny'''. Tyto látky jsou obecně dobře až velmi dobře rozpustné ve vodě (ne všechny) a jiných polárních rozpouštědlech, mají vysoké teploty tání a varu (pevné látky), nevedou elektrický proud, ale v roztoku a tavenině ano. Tyto látky se v přírodě jako [[minerál]]y a jsou z velké části rozpuštěny v [[moře|mořích]] a [[oceán]]ech. Do této skupiny patří [[soli]], [[hydrogensoli]], [[zásadité soli]] a [[hydráty solí]] ([[chlorid sodný]], [[dusičnan draselný]], [[hydrogensíran vápenatý]], [[hydrogensíran hořečnatý]], [[síran měďnatý|pentahydrát síranu měďnatého]] a velmi mnoho dalších…).
 
== Tvorba anorganických sloučenin ==