Soustružení: Porovnání verzí

Hlavním řezným pohybem při soustružení je '''rotace''' obrobku kolem své osy s obvodovou (tak zvanou řeznou) rychlostí <math>v_c=\frac{ \pi D n}{ 1000 }</math> [m/min], kde ''D'' je průměr obrobku v milimetrech [mm] a ''n'' počet otáček za minutu [ot/min] . ProŘeznou rychlost doporučuje výrobce řezných nástrojů (VBD- vyměnitelných břitových destiček), nebo je praxí stanovena v technických normativech (Strojnické tabulky a pod.) pro různé druhy řezných nástrojů z nástrojové oceli, rychlořezné oceli (HSS), slinutých karbidů (SK) nebo keramiky. Skutečná řezná rychlost se může také měnit podle nároků na produktivitu, opotřebení nástroje, pevnost upnutí obrobku, vyložení řezného nástroje, oddělování třísky, drsnost povrchu, odvod tepla - chlazení, tuhost soustavy stroj-nástroj-obrobek a podobně. Dále pak podle způsobu práce, velikosti úběru - "hrubování" (velké úběry) nebo "na čisto" (poslední finální úběr materiálu). Například pro nástroje z rychlořezné oceli a obrobek z běžné konstrukční oceli se používá rychlost okolo 15-35 m/min zeu [[Slinutý karbid|slinutých karbidů]] a ocelový obrobek sez používákonstrukční rychlostoceli okolokolem 20035-250 m/min . Vedlejšími pohyby jsou posuvy, které vykonává nástroj. 'Podélný posuv posouvá nástroj ve směru osy otáčení obrobku,. jehoRychlost rychlostposuvu se udává v milimetrech na otáčku [mm/ot] a označuje se <math>v_f</math>. Výsledná trajektorie břitu vůči obrobku je šroubovice. Příčný posuv se děje kolmo k ose otáčení obrobku, takže břit nástroje se pohybuje vůči obrobku po [[Archimédova spirála|Archimédově spirále]].

Obrobek musí být upnut na vřeteno, které mu dodává otáčivý pohyb. Upíná se buďto mezi hroty, kdy se otáčivý pohyb přenáší na obrobek unášecí deskou a unášečem ("srdíčko"); upínání je velmi přesné, obrobek musí být opatřen středicími důlky. MenšíDále se obrobky se upínají do soustružnického kleštinového upínače pomocí kleštin nebo do soustružnické hlavy (univerzální hlava, [[sklíčidlo]]) nebo na upínací (lícní) desku, nasazenénasazenou (našroubovanépřišroubovanou) na vřetenopřírubu vřetena. Hlavy (sklíčidla) mohou být tří-, i čtyřčelisťovéčtyř a více čelisťové. Tříčelisťové většinou automaticky zajišťují vystředění obrobku, vícečelisťové mohou mít i samostatné nastavování každé upínací čelisti. ČelistiTaké čelisti upínací desky se pohybují nezávisle na sobě a dovolují tak upnout obrobek, který nemá válcový tvar. Upínací pohyb může být ruční, pneumatický nebo hydraulický. Obrobek lze upnout za vnitřní nebo vnější plochu. Delší obrobky je vhodné na opačném konci podepřít hrotem, zasazeným do pinoly koníku. K tomu je třeba vyvrtat na čele obrobku středicí důlek. Tyto důlky jsou standardizovány a doporučeny Českou státnípříslušnou normou.

Pro malé průměry a dlouhé materiály například ve šroubárenském průmyslu se k upínání používají kleštiny. Vřeteno soustruhu je obvykle provrtané, průchozí a soustružnické hlavy mívají uprostřed otvor, takže lze obrábět i dlouhou tyč, která je vedena středem hlavy a vřetenem. Toto uspořádání je typické pro [[Soustružnický automat|soustružnické automaty]] i CNC stroje. Delší nebo tenký obrobek nebo obrobek který nelze podepřít koníkem (dutý - trubka) zhruba o délce větší než šestinásobek průměru) je třeba podepřít [[luneta (strojírenství)|lunetou]], aby nekmital a neprohýbal se tlakem řezného nástroje. Luneta také dovoluje například i vrtání dlouhého obrobku, kdy také obrobek není možné obrobek opřítpodepřít hrotem v koníku.

Velikost soustruhu se udává buď velikostí točného průměru nebo výškou hrotů nad ložem a největší délkou mezi hroty. Klasické soustruhy rozdělujeme na stolní (hodinářské, modelářské, přesné - pro jemnou mechaniku a pod.), menší či větší dílenské a velké průmyslové.

* '''[[Revolverový soustruh]]''' (revolver) se používá v hromadné výrobě menších součástek. Místo koníka má otočnou hlavici, do níž lze upnout několik různých nástrojů, takže umožňuje dělat řadu operací na jedno upnutí. BýváMůže většinoubýt, stejně jako soustruh klasické koncepce, vybaven číslicovým řízením a dalšími automatizačními prvky.