Moravské markraběcí války: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m if, snad naposledy |
značka: rychlé vrácení zpět |
||
Řádek 12:
| strana2 = [[Soubor:Banner of arms of Moravia.svg|22px|border]] [[Moravské markrabství]]<br />[[Soubor:Flag of Czech Silesia.svg|22px|border]] [[Slezská knížectví]]
| velitel1 = [[Soubor:Banner of arms of Moravia.svg|22px|border]] [[Jošt Moravský|Jošt Lucemburský]] <small>(do [[1402]])</small><br />[[Soubor:Flag of Hungary (15th century, rectangular).svg|20px|border]] [[Zikmund Lucemburský]]<br />[[Soubor:Flag of Austria.svg|22px|border]] [[Albrecht IV. Rakouský|Albrecht IV.]] †
| velitel2 = [[Soubor:Banner of arms of Moravia.svg|22px|border]] [[Prokop Lucemburský]] †<br />[[Soubor:Banner of arms of Moravia.svg|22px|border]] [[Jošt Moravský|Jošt Lucemburský]] <small>(od [[1402]])</small><br />[[Soubor:Banner of arms of Moravia.svg|22px|border]] [[Jan Sokol z Lamberka]]<br />[[Soubor:Banner of arms of Moravia.svg|22px|border]] [[Hynek I. Suchý Čert z Kunštátu a Jevišovic|Hynek Suchý Čert]]
| síla1 =
| síla2 =
Řádek 19:
| poznámky =
}}
'''Moravské markraběcí války''' bylo neklidné období bojů, šarvátek, loupežení a bezpráví, které se odehrávalo zejména na [[Moravské markrabství|Moravě]] na přelomu [[14. století|14.]] a [[15. století]].
==
Po smrti [[Karel IV.|Karla IV.]] se začal postupně hroutit řád jak v [[Země Koruny české|zemích Koruny české]], tak i v [[Svatá říše římská|Říši]]. Na Moravě v té době vládli společně synové významného moravského markraběte [[Jan Jindřich|Jana Jindřicha Lucemburského]], bratři [[Jošt Moravský|Jošt]] a [[Prokop Lucemburský|Prokop]] Lucemburští. Ti se podíleli na společném úsilí [[Lucemburkové|lucemburské dynastie]] na získání polské a uherské koruny. Finančně podpořili svého bratrance [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda Lucemburského]] v získání uherské koruny. O finanční pomoc svých moravských bratranců usiloval i český král [[Václav IV.]]
Po smrti [[Jan Soběslav Lucemburský|Jana Soběslava]] se starší markrabě Jošt vyrovnal s Prokopem i o jeho majetek a vyplácel mu 400 kop grošů ročně. Po období poměrného klidu a spolupráce v letech osmdesátých však začal mocenský boj uvnitř lucemburské dynastie. Na straně jedné docházelo v prosazování cílů ke spolupráci [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda]] a [[Jošt Moravský|Jošta]], na straně druhé [[Václav IV.]] hledal oporu u svého nejmladšího bratra [[Jan Zhořelecký|Jana Zhořeleckého]] a bratrance – mladšího moravského markraběte [[Prokop Lucemburský|Prokopa]]. Na Moravě skončila spolupráce obou moravských bratří a pro neplnění závazků z Joštovy strany se rozhořela lokální válka.
==
Na stranu Jošta se postavila většina moravských pánů, kteří si však za to nechali zaplatit a bojovali fakticky jako [[žoldnéř]]i. Prokop získal spojence zejména na severní Moravě a ve [[Slezsko|Slezsku]]. Boje byly střídány s neúspěšnými mírovými jednáními. Na Moravě začalo bezvládí, při kterém se mnozí šlechtici přeměnili v loupežné rytíře a přepadávali nejen hrady a vesnice svých protivníků, ale i vozy obchodníků nebo věznili rukojmí, od jejichž příbuzných požadovali výkupné. Roku [[1394]] vznikla proti králi Václavovi IV. panská jednota, která krále zajala a uvěznila. Z vězení ho vysvobodil jeho bratr [[Jan Zhořelecký]], na jejich stranu se přidal i Prokop. Ten se stal Václavovým hlavním spojencem i po záhadné smrti Jana Zhořeleckého. Po smrti olomouckého biskupa [[Mikuláš z Riesenburka|Mikuláše z Riesenburka]] v období [[sedisvakance]] pověřil král [[Václav IV.]] Prokopa správou tamních biskupských statků. Prokop nechal všechny biskupské hrady obsadit svou posádkou a ty se staly tak oporou krále Václava. Kapitula se bránila tím, že zábor biskupských statků oznámila [[papež]]i a ten uvalil na Prokopa a jeho příznivce, v jejichž čele stál známý válečník [[Jan Sokol z Lamberka]], klatbu. Boje mezi jednotlivými šlechtici pokračovaly, docházelo k vzájemnému ničení majetku, vypalování vesnic a žalob u zemských soudů v [[Brno|Brně]] či [[Olomouc]]i, přičemž právo bylo v době bojů zcela nevymahatelné.
V březnu roku [[1402]] byl Zikmundem Lucemburským zajat znovu jeho bratr král [[Václav IV.]], v červnu byl společnou akcí Zikmunda a Jošta lstí z Bezdězu vylákán a poté zajat a uvězněn i Prokop. V tomtéž roce však došlo i k zásadnímu obratu v Joštově politice. Rozešel se se Zikmundem a naznačil mu, že sám uvažuje o vládě v [[Čechy|Čechách]]. V zemích koruny české se postavil na stranu Václava IV. a navázal spojení s opozicí v [[Uhersko|Uhrách]] proti Zikmundovi. Ten se spojil s [[Albrecht IV. Rakouský|Albrechtem Rakouským]] a válka nabyla nových rozměrů. Roku [[1403]] však vypuklo v Uhrách povstání, a tak Zikmundova a Albrechtova vojska se stáhla z Moravy a účastnila se jeho potlačování. Koncem roku [[1403]] se podařilo králi Václavovi IV. uprchnout z vězení z [[Vídeň|Vídně]] a sesadit Zikmundem dosazenou vládu. K rozhodujícímu střetnutí došlo v létě roku [[1404]] u [[Znojmo|Znojma]]. Město, které drželi Prokopovi hejtmani [[Jan Sokol z Lamberka]] a [[Hynek I. Suchý Čert z Kunštátu a Jevišovic|Hynek Suchý Čert z
==
Po smrti Prokopa se [[Jošt Lucemburský]] stal jediným pánem na Moravě a postupně se vyrovnal s bratranci Václavem IV. i Zikmundem Lucemburským. Koncem roku [[1410]] se stal nakrátko i římským králem, avšak v lednu roku [[1411]] zemřel. Jelikož zemřel stejně jako jeho bratr Prokop bez potomků, připadla Morava a titul [[Markrabě|markraběte]] českému králi Václavovi IV. Ten natrvalo spojil [[České království]] a [[Moravské markrabství]] osobou jednoho vládce. Potvrdil Moravanům jejich svobody a [[Zemský hejtman|zemským hejtmanem]] jmenoval svého hofmistra [[Lacek z Kravař a Helfštejna|Lacka z Kravař]].
| |||