Česko: Porovnání verzí

| HDIvývoj = růst

| HDIvýše = velmi vysoký

| HDImísto = 27

| jazyk = [[čeština]]<br />[[slovenština]] (částečně úřední na celém území; jazyk uznané tradiční národnostní menšiny),{{#tag:ref|Například správní řád (zákon č. 500/2004 Sb.) stanoví: „V řízení se jedná a písemnosti se vyhotovují v českém jazyce. Účastníci řízení mohou jednat a písemnosti mohou být předkládány i v jazyce slovenském“ (§ 16, odstavec 1).<ref>[http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&fulltext=&nr=500~2F2004&part=&name=&rpp=15#seznam Správní řád, § 16 odstavec 1]</ref>|group="pozn."|name="PoznSlovenstina"}} [[polština]] (částečně úřední na části území; jazyk uznané tradiční národnostní menšiny) a další jazyky uznaných národnostních menšin<br />{{#tag:ref|Občané náležející k menšinám, které tradičně a dlouhodobě žijí na území České republiky, mají právo jednat před správními úřady a soudy ve svém jazyce. Článek&nbsp;25 [[Listina základních práv a svobod|Listiny základních práv a svobod]] stanoví, že občané příslušející k národnostním a etnickým menšinám mají za podmínek stanovených zákonem zaručeno právo na vzdělání v jejich jazyku a právo užívat jejich jazyka v úředním styku. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, v § 16 (''Jednací jazyk''), odstavci 4 stanoví, že ''„Občan České republiky příslušející k národnostní menšině, která tradičně a dlouhodobě žije na území České republiky, má před správním orgánem právo činit podání a jednat v jazyce své národnostní menšiny. Nemá-li správní orgán úřední osobu znalou jazyka národnostní menšiny, obstará si tento občan tlumočníka zapsaného v seznamu tlumočníků. Náklady tlumočení a náklady na pořízení překladu v tomto případě nese správní orgán.“'' Současně zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin, v § 9 (''Právo na užívání jazyka národnostní menšiny v úředním styku a před soudy'') zajišťuje stejné právo i pro jednání před soudy. Oficiálně uznanými tradičními menšinami jsou Bělorusové, Bulhaři, Chorvati, Maďaři, Němci, Poláci, Romové, Rusíni, Rusové, Řekové, Slováci, Srbové, Ukrajinci a Vietnamci.<ref>[http://www.vlada.cz/cz/pracovni-a-poradni-organy-vlady/rnm/historie-a-soucasnost-rady-15074/ Rada vlády pro národnostní menšiny]</ref> Status národnostní menšiny zatím nemají, ale usilují o něj: Mongolové.<ref>{{Citace elektronického periodika| titul = Čeští Vietnamci chtějí status menšiny, pomoci jim může sčítání lidu|periodikum=iDNES.cz|datum_vydání=2010-11-28|url= http://zpravy.idnes.cz/vietnamstina-ve-skolach-a-na-uradech-nebude-komunita-tady-zije-prilis-kratce-1vi-/domaci.asp?c=A101128_124225_domaci_jj|datum_přístupu = 2017-10-18}}</ref>|group="pozn."|name="PoznJineJazyky"}}

| HDP aktuální k = 2018

| Gini = 25

| čas = +1<br /> +2 ([[letní čas]])

| ison = 203

| datum_vydání = 25. března 2019

| url = https://echo24.cz/a/SZfy8/prijmova-chudoba-ohrozuje-desetinu-obyvatel-cr-zivori-ale-vyrazne-vice-lidi

 

ČR je silně exportní ekonomikou, český export překonal v roce 2018 hranici 4,4 bilionu korun, čímž byl vytvořen nový historický rekord. V roce 2018 mířilo 84,1 procenta vývozu z ČR do zemí Evropské unie. Z hlediska států dominoval vývoz do [[Německo|Německa]] (32,4 procenta), s odstupem následovaly [[Slovensko]] (7,6 procenta), [[Polsko]] (6,1) a [[Rakousko]] (4,5). Dominoval dovoz z Německa (25,0 procenta), [[Čína|Číny]] (14,1) a Polska (7,7).<ref>{{Citace elektronického periodika

| datum přístupu = 2017-07-12

}}</ref> V roce 2016 byly v oblasti [[Krušné hory|Krušných hor]] objeveny velké zásoby [[Lithium|lithia]].<ref>{{Citace periodika

| titul = Miliardy pod Cínovcem. Zdejší lithium chce Albrightová i Janeček

| periodikum = TÝDEN.cz

| datum = 2017-03-21

| url = http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/cesko/miliardy-pod-cinovcem-zdejsi-lithium-chce-albrightova-i-janecek_422325.html

| datum přístupu = 2017-07-12

==== Městská hromadná doprava ====

{{viz též|Městská hromadná doprava v Česku}}

[[Soubor:Praha, Malostranská, vlak.jpg|náhled|Klasický design [[A (linka metra v Praze)|trasy A]] Pražského metra, stanice [[Malostranská (stanice metra)|Malostranská]]]]

V České republice existuje velká tradice [[Městská hromadná doprava v Česku|městské hromadné dopravy]]. Systémy MHD se začaly rozvíjet od 60. let 19. století – [[koněspřežná tramvaj v Brně]] byla zavedena již roku 1869, v roce 1875 pak [[Koněspřežná tramvaj v Praze|v Praze]]. První [[parní tramvaj]] mělo také [[parní tramvaj v Brně|Brno]], do provozu zde byla uvedena roku 1884. Prvenství při zavádění [[Elektrická tramvaj|elektrických tramvají]] si zajistily [[Tramvajová doprava v Teplicích|Teplice]], kde elektřinou poháněná tramvaj vyjela na trať roku 1895. Rok poté se přidala [[Tramvajová doprava v Praze|Praha]] (zde již od roku 1891 fungovala převážně předváděcí [[Elektrická dráha na Letné v Praze|Křižíkova elektrická dráha na Letné]]), roku 1897 [[Tramvajová doprava v Liberci|Liberec]], v roce 1899 [[Tramvajová doprava v Olomouci|Olomouc]], [[Tramvajová doprava v Plzni|Plzeň]] a [[Tramvajová doprava v Ústí nad Labem|Ústí nad Labem]], 1900 [[Tramvajová doprava v Brně|Brno]] a [[Tramvajová doprava v Jablonci nad Nisou|Jablonec nad Nisou]], 1901 [[Tramvajová doprava v Mostě a v Litvínově|Most a Litvínov]] a [[Tramvajová doprava v Ostravě|Ostrava]], 1902 [[Tramvajová doprava v Mariánských Lázních|Mariánské Lázně]], 1905 [[Tramvajová doprava v Opavě|Opava]], 1909 [[Tramvajová doprava v Českých Budějovicích|České Budějovice]] a [[Tramvajová doprava v Jihlavě|Jihlava]], 1911 [[Tramvajová doprava v Těšíně|Těšín]] a 1916 [[Tramvajová doprava v Bohumíně|Bohumín]].

=== Cestovní ruch ===

{{Podrobně|Cestovní ruch v Česku|Seznam hradů, tvrzí a zřícenin v Česku}}

[[Soubor:Lednice, zámek (05).jpg|náhled|Novogotický [[Lednice (zámek)|zámek Lednice]]]]

[[Soubor:Zámek hluboká.jpg|náhled|[[Hluboká (zámek)|Zámek Hluboká]] poblíž Českých Budějovic]]

=== Literatura ===

{{Podrobně|Česká literatura|Seznam českých spisovatelů}}

[[Soubor:Jaroslav Seifert 1981 foto Hana Hamplová.jpg|náhled|[[Jaroslav Seifert]], jediný český nositel [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovy ceny za literaturu]]|190x190pixelů]]

[[Soubor:Milan Kundera.jpg|náhled|Český spisovatel a básník [[Milan Kundera]]]]

=== Divadlo ===

{{Podrobně|České divadlo}}

[[Soubor:Václav Havel-Szilágyi.jpg|náhled|[[Václav Havel]], dramatik a esejista, později také prezident České republiky|alt=]]

České divadelnictví má kořeny již ve středověku. Nejstarším dochovaným dramatickým dílem s využitím češtiny je zlomek česko-latinské hry ze [[14. století]], zvané obvykle ''[[Mastičkář]]''.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Hrabák | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Hrabák | příjmení2 = Havránek | jméno2 = Bohuslav | odkaz na autora2 = Bohuslav Havránek | spoluautoři = a kol. | titul = Výbor z české literatury od počátků po dobu Husovu | url = http://www.ucl.cas.cz/edicee/data/antologie/zliteratury/VZCL3/44.pdf | vydavatel = ČSAV | místo = Praha | rok = 1957 | počet stran = 851 | isbn = | strany = 247}}</ref> Původně šlo o jakousi mezihru v inscenaci evangelijních scén – popisuje situaci, kdy jde Ježíšova matka Marie na trh koupit vonné masti k nabalzamování mrtvého Ježíšova těla. Scéna se však stále více osamostatňovala a popisovala satiricky poměry v měšťanském prostředí.

=== Film ===

{{Podrobně|Česká kinematografie|Seznam českých filmů}}

V éře [[Němý film|němého filmu]] hranice vlasti překročil věhlas odvážných filmových projektů [[Gustav Machatý|Gustava Machatého]] ''Erotikon'' (1929) a ''[[Extase (film)|Extase]]'' (1933).

 

{{Podrobně|Česká hudba}}

[[Soubor:Dvorak.jpg|náhled|Světově známý hudební skladatel [[Antonín Dvořák]]|alt=]]

[[Soubor:Karel Gott 2002-foto13.jpg|náhled|261x261pixelů|Český zpěvák [[Karel Gott]]|alt=]]

Česká [[hudba]] má své kořeny v nejméně 1000 let staré [[Duchovní hudba|duchovní hudbě]]. Nejstarší duchovní píseň v českých zemích byla staroslověnská: ''[[Hospodine, pomiluj ny]]''. Vznikla na konci 10. století, nebo počátku 11. století. Původ je zřetelně staroslověnský, pronikly do ní ovšem i prvky staročeštiny (patrně v průběhu času).

=== Výtvarné umění ===

{{Podrobně|České výtvarné umění}}

[[Soubor:Oltář s Nejsvětější Trojicí, Mistr litoměřického oltáře, Národní galerie v Praze.jpg|náhled|Oltář s Nejsvětější Trojicí od [[Mistr Litoměřického oltáře|Mistra Litoměřického oltáře]]]]

[[Soubor:Mikolas Ales 18. 11. 1852-10. 7. 1913 - Setkani Jiriho z Podebrad s Matyasem Korvinem.jpg|náhled|''Setkání Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem'' od [[Mikoláš Aleš|Mikoláše Alše]] (1878)]]

 

K významným německým malířům narozeným v českých zemích patřili [[Anton Raphael Mengs]], [[Alfred Kubin]], [[Gabriel Max]], [[Josef Führich]] či [[Emil Orlik]].

Za nejcennější výtvarné dílo na českém území odborníci označují obraz benátského malíře [[Tizian]]a ''[[Apollo a Marsyas]]'', jež je vystaven v [[Obrazárna Kroměříž|obrazárně kroměřížského zámku]]. Nejcennější díla českého výtvarného umění se snaží shromažďovat [[Národní galerie v Praze|Národní galerie]]. Z děl zahraničních autorů v jejím vlastnictví patří k nejcennějším ''Růžencová slavnost'' [[Albrecht Dürer|Albrechta Dürera]], ''Adam a Eva'' [[Lucas Cranach starší|Lucase Cranacha staršího]], autoportrét [[Henri Rousseau]]a, [[Rembrandt]]ův ''Učenec v pracovně'', ''Šimon a malý Ježíš'' [[Petr Brandl|Petra Brandla]], ''Milenci'' [[Auguste Renoir|Augusta Renoira]], ''Panny'' [[Gustav Klimt|Gustava Klimta]], ''Zelená pšeničné pole s cypřiši'' [[Vincent van Gogh|Vincenta van Gogha]], autoportrét [[Ilja Repin|Ilji Repina]], ''V Moulin Rouge'' [[Henri de Toulouse-Lautrec]]a či ''Vzpomínka na Le Havre'' [[Pablo Picasso|Pabla Picassa]]. Národní galerie vystavuje ve [[Šternberský palác (Hradčany)|Šternberském paláci]], [[Schwarzenberský palác v Praze|Schwarzenberském paláci]], [[Klášter svatého Jiří (Praha)|klášteře sv. Jiří]], [[Jízdárna Pražského hradu|Jízdárně Pražského hradu]], [[Salmovský palác|Salmovském paláci]], [[Anežský klášter|Anežském klášteře]], [[Palác Kinských|paláci Kinských]], [[Veletržní palác|Veletržním paláci]], v [[Dům U Černé Matky Boží|domě U černé matky Boží]], na [[Zámek Zbraslav|zámku Zbraslav]], v [[Klášter Žďár nad Sázavou|klášteře ve Žďáru nad Sázavou]] a na [[Zámek Fryštát|zámku Fryštát]]. K dalším významným galeriím patří [[Moravská galerie v Brně|Moravská galerie]] (vystavuje v pěti budovách: [[Místodržitelský palác (Brno)|Místodržitelský palác]], [[Pražákův palác]], [[Uměleckoprůmyslové muzeum (Brno)|Uměleckoprůmyslové muzeum]], [[Jurkovičova vila]] v Brně a [[Rodný dům Josefa Hoffmanna]] v [[Brtnice|Brtnici u Jihlavy]]) a [[Galerie hlavního města Prahy]] ([[dům U Zlatého prstenu]], [[dům U Kamenného zvonu]], [[Staroměstská radnice]], [[Bílkova vila (Praha)|Bílkova vila]], Dům Františka Bílka v Chýnově, [[Městská knihovna v Praze|Městská knihovna]] na Mariánském náměstí, [[Troja (zámek)|Trojský zámek]]).

 

{{Podrobně|Česká architektura|Románská architektura v Česku|Gotická architektura v Česku|Barokní architektura v&nbsp;Česku}}

[[Soubor:KUTNA HORA (js) 11.jpg|náhled|vpravo|Česká gotika: [[chrám svaté Barbory v&nbsp;Kutné Hoře]]]]

[[Soubor:Dům U černé Matky Boží 02.JPG|náhled|vpravo|Český kubismus: [[dům U Černé Matky Boží]] v Praze]]

[[Soubor:OD Kotva 1.jpg|náhled|vpravo|Český brutalismus: [[obchodní dům Kotva]] v Praze]]

První fázi vývoje [[architektura|architektury]] na českém území s dochovanými stavbami tvoří [[Románský sloh|románská]] architektura. Z&nbsp;předchozí, [[Velkomoravská říše|velkomoravské]] fáze, se dochovaly pouze [[Archeologie|archeologické]] nálezy. V období románského slohu vznikly v&nbsp;Česku první kamenné stavby, a to především [[kostel]]y a budovy [[klášter]]ů, ke konci období také první [[hrad]]y a městské stavby ([[Hradba|opevnění]], domy). Stavby [[Románská architektura|románské architektury]] vznikaly na českém území od sklonku [[9.&nbsp;století]] do poloviny [[13.&nbsp;století]], kdy se začal zvolna prosazovat [[Gotická architektura v Česku|sloh gotický]].

 

| periodikum = Český rozhlas

| datum = 2017-05-15

| jazyk = cs

| url = http://www.rozhlas.cz/digital/televize/_zprava/hudebni-televize-ocko-slavi-patnact-let-divaci-vyberou-nejoblibenejsi-tuzemsky-klip--1725977

| datum přístupu = 2017-07-12

}}</ref> Od září 2000 doplnily nabídku také satelitní televize.<ref>{{Citace periodika

| titul = Satelitní televize v České republice

| periodikum = DigiZone.cz

| jazyk = cs

| url = http://www.digizone.cz/specialy/satelit/

Nejčtenějšími deníky jsou [[Blesk (noviny)|''Blesk'']], ''[[Mladá fronta DNES]]'', [[Právo (deník)|''Právo'']], [[Deník (Vltava Labe Media)|''Deník'']], ''[[Aha!]]'' a ''[[Lidové noviny]]''.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Čechy nejvíce zajímá bulvár. Nejčtenější v zemi je deník Blesk | vydavatel = ČTK | datum_vydání = 2015-07-15 | url = http://ekonomika.eurozpravy.cz/ceska-republika/93351-cechy-nejvice-zajima-bulvar-nejctenejsi-v-zemi-je-denik-blesk/}}</ref><ref>http://www.unievydavatelu.cz/cs/deniky/fakta_cisla_denicich/prodany_naklad_deniku/314-deniky_celostatni</ref> Nejčtenějším zdarma rozdávaným deníkem je [[Metro (deník)|''Metro'']].<ref>http://www.unievydavatelu.cz/cs/deniky/fakta_cisla_denicich/prodany_naklad_deniku/315-deniky_zdarma</ref> Nejprodávanější zpravodajské časopisy jsou [[Téma (časopis)|''Téma'']], [[Reflex (časopis)|''Reflex'']], [[Týden (časopis)|''Týden'']], [[Květy (časopis)|''Květy'']] a [[Respekt (časopis)|''Respekt'']],<ref>{{Citace elektronického periodika

| titul = Zpravodajské týdeníky - celostátní

| periodikum = www.unievydavatelu.cz

| datum přístupu = 2017-07-12

}}</ref> mezi společenskými časopisy to v únoru 2017 byly ''[[Rytmus života]]'', ''[[Blesk (noviny)|Nedělní Blesk]]'', ''[[Pestrý svět]]'' či ''Sedmička''.<ref>{{Citace elektronického periodika

| titul = Společenské časopisy

| periodikum = www.unievydavatelu.cz

| datum přístupu = 2017-07-12

}}</ref><ref>{{Citace periodika

| autor = mil

| autor2 = ČTK

| periodikum = Hospodářské noviny

| datum = 2011-07-07

| jazyk = cs

| url = https://tech.ihned.cz/c1-52253190-ceska-wikipedie-ma-uz-200-tisic-clanku-prekonala-ottuv-slovnik-naucny

| titul = České a slovenské loutkářství se dostalo na seznam UNESCO

| periodikum = iDNES.cz

| url = http://zpravy.idnes.cz/ceske-a-slovenske-loutkarstvi-unesco-d8c-/domaci.aspx?c=A161201_172857_domaci_jj

| datum vydání = 2016-12-01

 

V 60. letech 20. století zájem světa budil neortodoxní marxismus, který byl hlavním ideovým zázemím [[Pražské jaro 1968|pražského jara 1968]], a který reprezentovali zejména [[Karel Kosík]] (spis ''Dialektika konkrétního'') či [[Eduard Goldstücker]]. V 70. letech to byly spíše myšlenky filozofa [[Jan Patočka|Jana Patočky]], které se staly ideovou základnou [[Charta 77|Charty 77]], či filozofa undergroundu [[Egon Bondy|Egona Bondyho]]. Vysokou úroveň měla po celou dobu socialistického režimu [[egyptologie]], která se prezentovala mj. vykopávkami v [[Abúsír|Abusíru]] (zejm. [[Miroslav Verner]]).<ref>{{Citace periodika

| titul = Objevy, které změnily dějiny. Česká egyptologie je malá, ale extrémně úspěšná

| periodikum = ČT24

| jazyk = cs

| url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/veda/2058474-objevy-ktere-zmenily-dejiny-ceska-egyptologie-je-mala-ale-extremne-uspesna

| datum přístupu = 2017-07-08

}}</ref> Zvláštní kapitolou dějin vědy v socialistickém Československu byl státní psychologický výzkum účinků [[Diethylamid kyseliny lysergové|LSD]], podílel se na něm i [[Stanislav Grof]], který později v USA vytvořil metodu [[Holotropní dýchání|holotropního dýchání]].<ref>{{Citace elektronického periodika

| titul = V Československu zkusili LSD vědci, umělci i mladý Miloš Zeman

| periodikum = iDNES.cz

| url = http://kultura.zpravy.idnes.cz/dokument-lsd-made-in-cssr-0hc-/filmvideo.aspx?c=A151006_183119_televize_vha

| datum vydání = 2015-10-06

| datum přístupu = 2017-07-08

}}</ref> Světový zájem vzbudily i archeologické experimenty [[Pavel Pavel|Pavla Pavla]].<ref>{{Citace periodika

| titul = Pavel Pavel, muž, který rozhýbal tajemné sochy na Velikonočním ostrově

| periodikum = Český rozhlas

| jazyk = cs

| url = http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/vecernihost/_zprava/pavel-pavel-muz-ktery-rozhybal-tajemne-sochy-na-velikonocnim-ostrove--1332118