Extáze (stav): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
narovnání linku značka: editace z Vizuálního editoru |
mBez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
{{Celkově zpochybněno}}
'''Extáze''' (z řeckého {{Cizojazyčně|he|εκστασις}}) je označení stavu, ve kterém člověk nevnímá své okolí a prožívá pouze psychické blaho, většinou na úkor fyzického. Extatický stav byl od pradávna součástí či vrcholem náboženských [[rituál]]ů a představ.
Dotyčný jedinec překročí své obyčejné myšlení a poddává se výjimečným myšlenkám a zážitkům jako například ''hluboké citové cítění, intenzivní soustředění na zadaný úkol, neobyčejné fyzické schopnosti'' a hlavně ''neobyčejné duševní cítění'', které může být vnímáno jako duchovní ([[Náboženství|náboženské]]) vnímání – častá forma extáze především u silně nábožensky založených zemí jako je [[Indie]] či [[Filipíny]].
Řádek 14:
Extáze v křesťanství není chápána jako důsledek nějaké techniky, ale spíše jako důsledek intimního vztahu dvou osob – člověka a Boha, kdy člověk je tak „zaujat“ druhým, že zapomíná na sebe, „vychází ze sebe“ (tj. význam slova „ekstasis“) ke druhému a spočívá v Milovaném, jenž toto učinil jako první (až k oběti kříže). Tak by se dalo říci, že extáze je důsledkem modlitby, chápeme-li dle sv. [[Terezie od Ježíše|Terezie z Avily]] modlitbu jako „důvěrný rozhovor s přítelem“, nebo spíše důsledkem pozvání člověka Bohem k intimnímu vztahu.
V tomto ohledu je otázkou, zdali lze v nekřesťanských náboženstvích hovořit u podobných mimořádných projevů o extázi nebo raději spíše o tranzu, který oproti extázi není „vyjitím k někomu“, ale spíše pouhým „vyprázdněním se ode všeho“. <br />O extázi coby důsledku modlitby a vztahu člověka s Bohem vypovídá ve svém díle např. sv. [[Bernard z Clairvaux|Bernard z Clairvaux]], sv. [[Terezie od Ježíše|Terezie z Avily]], sv. [[Jan od Kříže]], sv. [[František Saleský]], sv. [[Tomáš Akvinský]], sv. [[Bonaventura]], svatoviktorínská škola a mnozí další. <br />Pomineme-li svědectví prvních křesťanských poustevníků (''Apofthegmata'', ''Historia Lausiaca'' ad.), jedním z prvních křesťanských autorů, kteří mluví o extázi (''ekstαsis''), je křesťanský novoplatónik Pseudo-Dionýsios Areopagita (5. stol.), který dokonce vypovídá o „extázi“ Boha, jenž
== Odkazy ==
| |||