Litevské království (1918): Porovnání verzí

{{Infobox - zaniklý stát

| název = Litevské království

| originální název = Lietuvos Karalystė ([[litevština|li]])

| rok vzniku = [[1918]]

| rok zániku = [[1918]]

| před 1 = Ober Ost

| před 1 vlajka = Flag of the German Empire.svg

| před 2 = Ruská republika

| před 2 vlajka = Flag of Russia.svg

| po 1 = Litevská republika

| po 1 vlajka = Flag of Lithuania 1918-1940.svg

| po 2 =

| po 2 vlajka =

| vlajka = Flag of Lithuania 1918-1940.svg

| vlajka velikost vlajky = 110px

| znak =

| znak velikost znaku = =

| mapa = Lithuania territory 1939-1940.svg

| mapa velikost mapy =

| mapa poznámka = Litevské království v roce 1918

| hlavní město = [[Vilnius]]

| rozloha =

| rozloha poznámka =

| počet obyvatel =

| jazyky = [[litevština]], [[němčina]]

| národnostní složení = [[Litevci]], [[Němci]]

| náboženství = [[římskokatolická církev|římskokatolické]]

| měna =

| státní zřízení = [[konstituční monarchie]],<br/>německý [[protektorát]]

| mateřská země =
| vznik =

Třetí a nejkratší období Litvy jako [[království]] nastalo v roce [[1918]]. Od začátku [[první světová válka|první světové války]] se území Litvy stalo rusko-německým bojištěm. Němci pronikli z Pruska na podzim roku [[1915]] a celou Litvu obsadili. Litva byla administrativně zařazena do skupiny [[Ober Ost]] (Horní východ). Podle plánů německého velení se měla spolu s ostatními zeměmi tzv. Mitteleuropy stát loutkovým německým státem. Německo přišlo s několika návrhy na připojení Litvy ke svému území, například formou personální unie s Německým císařstvím resp. Pruským královstvím, ale Litevci tyto návrhy zásadně odmítali. A tak [[16. únor|16. února]]a [[1918]] vyhlásila Litevská rada (Lietuvos taryba) obnovení nezávislosti Litvy s hlavním městem [[Vilnius]]em. Jako nejlepší prostředek k uhájení nově vzniklé nezávislosti se rada rozhodla k obnovení domácí [[monarchie]].

Jelikož jakákoliv forma personální unie Litvy s [[Pruské království|Pruskem]] nebyla v zájmu Litevců, kteří hodlali uhájit novou nezávislost, odmítali také aby se novým panovníkem stal nejmladší syn [[Vilém II. Pruský|císaře Viléma II.]] princ [[Jáchym Pruský|Joachim]].

Když nicméně na sklonku roku [[1918]] bylo zřejmé, nejenže Německo prohraje válku, ale také že v kurzu se vlivem Francie a USA ocitnou republiky, snažila se Litevská rada rychle se zbavit všech svých vazeb na Německo a také na monarchistickou vládu, a tak král Mindaugas II. do Litvy nikdy nepřijel. [[2. listopad|2. listopadu]]u [[1918]] vzala litevská rada formálně zpět svou nabídku trůnu a navrhla novou provizorní ústavu, která nechala rozhodnutí mezi monarchií a republikou na ústavodárném shromáždění. Ústavodárné shromáždění však už se myšlenkou monarchie vůbec nezabývalo a rovnou přijalo novou ústavu Litvy jako republiky.<ref>Litva - stručná historie států - Halina Beresnevičiūte-Nosálová, Nakladatelství Lidové noviny, edice: Dějiny států, 2006, ISBN 80-7277-300-3</ref>