Koupě Louisiany: Porovnání verzí

| název = Louisiana Purchase

| originální název = Vente de la Louisiane

| vlajka =

| článek o vlajce =

| mapa = Louisiana Purchase.png

| mapa poznámka = Moderní Spojené státy s mapou koupeného území Louisiany

| hlavní město = [[St. Louis]] (horní Louisiana), [[New Orleans]] (dolní Louisiana)

 

== Pozadí ==

Louisiana byla původně [[Francie|francouzskou]] kolonií. Po [[Sedmiletá válka v Americe|sedmileté válce]] a porážce Francie získalo [[Španělsko|španělské]] království kontrolu nad územím západně od řeky [[Mississippi (řeka)|Mississippi]]. Území bylo postupně osídlováno osadníky ze Spojených států, a mnoho Američanů, včetně [[Thomas Jefferson|Jeffersona]] předpokládalo, že území bude získáno "kousek po kousku". [[New Orleans]] byl v té době důležitý pro dopravu zemědělských tovarů na místa Spojených států západně od [[Appalačské pohoří|Apalačských hor]]. Smlouva Pinckney's Treaty, kterou podepsaly [[Spojené státy americké|USA]] se [[Španělsko|Španělskem]] 27. října [[1795]], umožňovala americkým obchodníkům "právo uskladnění" v New Orleans, mohli tedy využívat přístav pro uskladnění zboží. Američané toto právo využívali k přepravě výrobků jako mouka, tabák, drůbeží maso, slanina, sádlo, peří, jablečný mošt a sýr. Smlouva též uznávala americké právo na [[Navigace|navigaci]] po celé řece [[Mississippi (řeka)|Mississippi]], která nabírala na důležitosti v souvislosti se stoupajícím objemem obchodu v západních teritoriích tehdejšího USA.<ref>Meinig, D.W. ''The Shaping of America: Volume 2'', Yale University Press, 1993. ISBN 0-300-06290-7</ref>

 

Zatímco postoupení území Španělskem zpátky [[Francie|Francii]] v roce [[1800]] bylo drženo v tajnosti, strach z eventuální francouzské invaze byl všudypřítomný. Když [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]] v roce [[1801]] poslal vojenské síly pro zajištění bezpečnosti přístavu [[New Orleans]], Jižané se obávali, že Napoleon může osvobodit všechny otroky v Louisianě, což by mohlo vyvolat povstání otroků i na jiných územích.<ref name="Herring, George p100">Herring, p. 100.</ref> Ačkoliv se [[Thomas Jefferson|Jefferson]] snažil o zprostředkování sporu, strana [[Federalistická strana|Federalistů]] se snažila využít situace proti Jeffersonovi a žádala aktivnější postup vůči Francii. Jefferson se ale ujal iniciativy a pohrozil Francii spojenectvím s [[Spojené království Velké Británie a Irska|Británii]], ačkoliv tehdejší vzájemné vztahy nebyly bezproblémové.<ref name="Herring, George p100"/> V roce [[1801]] Jefferson podporoval Francii v jejím plánu opětovného převzetí [[Saint-Domingue]] (dnešní [[Haiti]]), tehdy pod kontrolou vůdce povstání otroků [[Toussaint Louverture|Toussainta Louverturea]].

 

Když se Jefferson dozvěděl, že na základě Třetí smlouvy ze San Ildefonso byla Louisiana navrácena Francii, v roce [[1801]] poslal do Paříže [[James Monroe|Jamese Monroea]] a [[Robert R. Livingston|Roberta R. Livingstona]]. Byli zplnomocněni ke koupi přístavu [[New Orleans]].

Jeffersonovi se nelíbila myšlenka koupit Louisianu nebo její část od Francie, protože to mohlo vyvolat dojem, že Francie má právo v Louisianě pobývat. Jefferson věřil, že americký [[prezident]] nemá [[pravomoc]] na to, aby uskutečnil takový obchod: článek, o který by se mohl opřít, neobsahovala ani [[Ústava Spojených států amerických|americká ústava]]. Byl též názoru, že kdyby Louisianu koupil, státy Unie by tím ztratily část svých práv a federální vláda by měla zvýšenou výkonnou moc. Na druhé straně si byl vědom nebezpečí, které potenciální přítomnost [[Francie]] v regionu mohla znamenat a byl připraven jít do války s cílem zabránit silné francouzské přítomnosti v regionu.

 

V tomto období měl Jefferson k dispozici aktualizované špionážní zprávy o Napoleonových vojenských aktivitách a záměrech v [[Severní Amerika|Severní Americe]]. Částí jeho strategie bylo dát Du Pontovi informace, které držel v tajnosti před Livingstonem. Též dával záměrně si odporující příkazy Monroeovi a Livingstonovi. Jefferson byl zoufalý ze skutečnosti, že potenciální válka s Francií může kdykoli nastat a snažil se tomu vyhnout všemi prostředky. V roce 1802 vyslal [[James Monroe|Jamese Monroea]] do Paříže s cílem vyjednat dohodu, kdyby ale jednání ztroskotala, měl za úkol jít do Británie dohodnout spojenectví. Španělsko až dokonce roku [[1802]] odkládalo odevzdání Louisiany Francii, což ale stupňovalo nepřátelské nálady Ameriky. Také odmítnutí Španělska postoupit Francii [[Florida|Floridu]] znamenalo, že Louisiana byla lehce zranitelnou. Monroe byl formálně vyhoštěn z Francie během své poslední diplomatické mise a jeho opětovné vyslání vyvolávalo otázky vážnosti zájmu USA o koupi.

Američané se domnívali, že [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]] může svojí nabídku kdykoliv stáhnout a zabránit tím Spojeným státům získat přístav New Orleans, což bylo dalším důvodem pro přijetí francouzské nabídky.

 

== Podpis smlouvy ==