Polské království (1916–1918): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Oficiální název a vlajky mateřských zemí.
značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu
m Robot: standardizace parametrů infoboxu; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{Infobox - zaniklý stát
| název = Regentské království Polské
| originální název = Regencyjne Królestwo Polskie, Regentschaftskönigreich Polen
Řádek 17:
| vlajka = Flag of Poland (1919-1928).svg
| článek o vlajce = Vlajka Polského království (1916-1918)
| vlajka velikost vlajky =
| znak = Godło Królestwa Polskiego (1916-1918).svg
| článek o znaku = Státní znak Polského království (1916-1918)
| znak velikost znaku =
| rámeček znak =
| mapa = OkupacjaKP1914-18.PNG
| mapa velikost mapy =
| mapa poznámka = Území neurčité, Generální gouvernement Varšava, Generální gouvernement Lublin
| hlavní město = [[Varšava]]
Řádek 40:
| mateřská země = {{flagicon|Německé císařství}} [[Německé císařství]]<br />{{flagicon|Rakousko-Uhersko}} [[Rakousko-Uhersko]]
| měna =
| vznik = [[5. listopad]]u [[1916]] – Vyhlášením císaři Německa a Rakouska-Uherska na území dobytém na Ruském Impériu
| zánik = [[11. listopad]]u [[1918]] – Vyhlášení [[Druhá Polská republika|Polské republiky]]
}}
 
'''Polské království''' ([[němčina|německy]] ''Regentschaftskönigreich Polen'', [[polština|polsky]] ''Regencyjne Królestwo Polskie'') nebo '''Regentské království polské''' byl satelitní stát vytvořený [[5. listopad]]u [[1916]] na dobytých územích [[Ruské impérium|Ruského impéria]] obývaných převážně polským obyvatelstvem. Protichůdné názory a zájmy rakouských, polských, ukrajinských a litevských stran znemožnily vytvořit fungující stát. Nový polský král nebyl nikdy zvolen, místo něj vládla trojčlenná regentská rada. Stát zanikl [[11. listopad]]u [[1918]], kdy byla vyhlášena [[Druhá Polská republika|druhá polská republika]].
 
== Předcházející události ==
=== Německé zájmy ===
V roce 1914 přišel německý kancléř [[Theobald von Bethmann-Hollweg]] s návrhem, jak bránit východní hranici Německa proti ruské agresi a zamezit zvyšování počtu polského obyvatelstva v říši. Na bývalých ruských územích obývaných převážně Poláky měl být vytvořen nový polský stát, do kterého by byli přesídleni i Poláci žijící na území Německa. Návrh byl schválen na začátku první světové války německým císařem [[Vilém II. Pruský|Vilémem II. Pruským]]. Na bývalých ruských územích tak měl vzniknout loutkový polský stát, ve kterém by byla ekonomika, doprava a armáda plně v rukou Němců.
 
V prvním roce války proti Rusku slavily německé síly velké úspěchy a obsadily celé území bývalého [[Kongresové Polsko|Kongresového Polska]] a v roce [[1915]] si Němci s Rakušany rozdělili správu území. Severní část území s hlavním městem ve [[Varšava|Varšavě]] spadla pod sféru vlivu Německa, jih s centrem v [[Lublin]]u byl pod vlivem [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]]. V následujícím roce generál [[Hans Hartwig von Beseler]] v několika memorandech navrhl vznik nezávislého polského království. Stal se však naprostý opak a začalo docházet k [[anexe|anexi]] jednotlivých polských území k Německu, Rakousku či k loutkovému [[Litevské království (1918)|Litevskému království]]. Dělení bylo ukončeno až na přímý zásah [[Gerhard von Mutius|Gerharda von Mutius]].
 
=== Rakousko-uherské zájmy ===
Rakušané měli tři rozdílné plány, jak naložit s Poláky obývaným územím. První tzv. ''rakousko-polské'' řešení počítalo s vytvořením nezávislého Polského království, které by bylo [[Personální unie|personální unií]] spojené s Rakouskem. Avšak Němci a Maďaři rakousko-polské řešení striktně odmítali, protože se báli vytvoření čistě slovanského státního celku v rámci Rakouska-Uherska. Také císař [[František Josef I.]] byl proti, ale jeho nástupce od roku 1916 [[Karel I.]] se stavěl k návrhu mnohem pozitivněji. Druhým a třetím řešením bylo rozdělení polského území buď mezi Rakousko a Německo, či mezi Rakousko a Litevské království. Rakousko ale velmi podcenilo německé plány na vytvoření polského státu. Zamýšlené Polské království vedené Němci by obklopovalo rakouskou [[Halič]], která byla převážně osídlena Poláky. Nově vzniklý stát by mohl znamenat pro Rakušany velké nepokoje v řadách rakouských Poláků nebo dokonce ztrátu celého území. Rakušané tak nakonec dali přednost vytvoření vlastního loutkového Polského království.
== Vznik ==
Vyhlášení polského království začalo dostávat pevnější obrysy až po porážce Němců v [[Bitva u Verdunu|bitvě u Verdunu]] a rakouských neúspěších v bojích s Itálií. Od vytvoření polského státu a posléze nové polské armády podléhající velení [[Centrální mocnosti|Centrálních mocností]] si Němci a Rakušané slibovali zacelení ran, které v uplynulých bojích obě armády utrpěly. Generál Hans Hartwig von Beseler zajistil podporu Poláků v Rakousku a příznivců [[Józef Piłsudski|generála Piłsudského]]. Polští národní demokraté, kteří sídlili v Paříži, ale odmítli s Centrálními mocnostmi spolupracovat. Dne 5.&nbsp;listopadu [[1916]] byla podepsána tzv. ''Listina 5.&nbsp;listopadu'', která zpečetila vznik Polského království. Poprvé od roku [[1831]] byla na [[Královský hrad (Varšava)|královském hradě ve Varšavě]] vyvěšena polská vlajka. Rakouský generál [[Karl Kuk]] podnikl stejné kroky jako jeho kolega ve Varšavě a v Lubinu a Polské království tak vzniklo i v rakouské okupační zóně.
 
Dne 14. ledna 1917 vznikla Národní rada fungující jako prozatímní vláda, složená z patnácti členů vybraných rakouskou a německou správou. Do čela státu se postavil [[Waclaw Niemojowski]] a jeho zástupcem se stal [[Józef Mikułowski-Pomorski]]. Velení polské armády převzali [[Franciszek Pius Radziwiłł]] a [[Józef Piłsudski]]. Rada vyhlásila jako státní zřízení království a dostala plnou kontrolu nad soudy, vzděláváním a propagandou. To se ale zdálo polským studentům málo a 3. dubna 1917 zorganizovali stávku, která vyústila v dočasné uzavření polských vysokých škol.
 
=== Krize přísahy ===
V prosinci [[1917]] vstoupily do Varšavy ''Polské legie'' vedené [[Stanisław Szeptycki|Stanisławem Szeptyckim]], aby vytvořily jádro nově vznikající polské armády. Velitel armády [[Józef Piłsudski|generál Piłsudski]] ale byl zklamaný z vývoje v Polsku, které zdaleka nedosáhlo úplné nezávislosti, a tak začal hledat podporu u [[Trojdohoda|dohodových států]]. Navíc německá okupační správa požadovala od polských legií přísahu poslušnosti a věrnosti německému císaři [[Vilém II. Pruský|Vilému II.]] Inspirovány generálem Piłsudskim odmítla 1. a 3. brigáda složit přísahu. Nastala velká politická krize, která byla zakončena transportem polských vojáků do německých zajateckých táborů. Sám Piłsudski a jeho podřízený [[Kazimierz Sosnkowski (generál)|Kazimierz Sosnkowski]] byli uvězněni v německé pevnosti [[Magdeburg]]. Krize vyústila k [[Rezignace|rezignaci]] hlavy státu Waclawa Niemojowského a nakonec v rozpuštění Národní rady dne 25.&nbsp;srpna [[1917]].
 
== Regentství ==
Moci ve státu se následně ujal tzv. ''Dočasný výbor prozatímní rady státu''. Byla vytvořena dočasná ústava, která určila Polsko jako [[Monarchie|monarchii]] s [[Dvoukomorový parlament|dvoukomorovým parlamentem]]. Před volbou krále byla utvořena ''[[Regentská rada]]'', která měla vykonávat roli [[Parlament|parlamentuparlament]]u. Členy rady neboli regenty byly tyto osoby:
* [[Aleksander Kakowski]], arcibiskup varšavský
Řádek 70 ⟶ 69:
* [[Józef Ostrowski]], statkář, bývalý polský politik v ruské [[Duma|Dumě]]
[[Soubor:Polish Regents 1916.jpg|náhled|Trojice regentů v roce 1916]]
Regentská rada začala oficiálně fungovat od 15.&nbsp;října 1917, ale faktická moc i tak zůstala v německých rukou, a to především generála [[Otto von Steinmeister|Otty von Steinmeister]]. V březnu [[1918]] rozhodl německý parlament, že v německých loutkových státech musí přejít správa území z armády na místní obyvatelstvo. Nařízení se týkalo Polského království, [[Litevské království|Litevského království]] a baltského [[Vévodství Kuronsko a Zemgalsko]]. Německá správa v Polsku se ale odmítla podřídit nařízení a k předání moci do polských rukou nikdy nedošlo. Po ''Krizi přísahy'' neměly odvody do polské armády žádnou podporu, a tak výsledky byly mizivé. Armádu tvořilo necelých 5&nbsp;000 mužů. K posílení došlo až v květnu 1918 s příchodem jednotek [[Józef Dowbor-Muśnicki|generála Dowbór-Muśnického]], které sloužily v carské armádě. V srpnu 1918 byli ze zajateckých táborů propuštěni vojáci uvěznění během Krize přísahy.
 
Největší událostí regentství byl příjezd vatikánského velvyslance [[Achille Ratti]] v srpnu 1918. Později se stal Ratti arcibiskupem naupaktským a apoštolským nunciem pro celé Polsko. Achille Ratti byl spolu s britským velvyslancem jedinými zahraničními diplomaty, kteří při obležení Varšavy [[Rudá armáda|Rudou armádou]] v roce [[1920]] neopustili město (více [[Bitva u Varšavy (1920)|Bitva u Varšavy]]). Po odvolání z Polska v roce 1921 byl jmenován arcibiskupem milánským. V roce [[1922]] byl zvolen papežem a přijal jméno [[Pius XI.]]
 
=== Konec regentství ===
Řádek 81 ⟶ 80:
== Vláda ==
=== Kandidáti na trůn ===
[[Soubor:Karl Stephan Austria 1860 1933 family1896.jpg|thumbnáhled|rightvpravo|Arcivévoda Karel Štěpán s rodinou.]]
Potenciální kandidát na trůn byl rakouský arcivévoda [[Karel Štěpán Habsbursko-Lotrinský|Karel Štěpán]] (popř. jeho syn [[Karel Albrecht Habsbursko-Lotrinský|Karel Albrecht]]), který žil v [[Żywiec]]i v rakouské [[Halič]]i a mluvil plynně [[polština|polsky]]. Navíc dvě z jeho dcer byly provdány za polské šlechtice. Jeho mladší syn [[Vilém Habsbursko-Lotrinský|Vilém]] byl možný kandidát jako král Ukrajiny.
Nevýhodou pro Karla Štěpána bylo, že jako člen rakouského císařského rodu potřeboval svolení císaře [[Karel I.|Karla I.]], aby se mohl ucházet o cizí trůn a nepřišel o své členství v dynastii. To se nelíbilo jak německému velení tak samotnému císaři Karlovi I., který plánoval obsadit trůn pro sebe. Zmíněné ''rakousko-polské řešení'' by tak nakonec dopadlo tak, že by se císař Karel I. stal polským králem a k Polskému království by bylo připojeno území Haliče obývané Poláky. Však i toto řešení se nelíbilo německé straně a navíc také maďarským představitelům.
 
Řádek 101 ⟶ 100:
Z původních administrativních jednotek [[Gubernie|gubernií]] byl odvozen a použit název Gouvernement/Gubernatorstwo. Během polského království během 1. světové války byly vyhlášeny dva generální gouvernementy, protože byly pod faktickou vládou německých a rakousko-uherských generálů. Název „generální gouvernement“ převzal později, zřejmě z důvodu domnělé kontinuity, [[Adolf Hitler]], když po začátku [[Druhá světová válka|druhé světové války]] vyhlásil na dobytých polských územích [[Generální gouvernement|Generalgouvernement für die besetzten polnischen Gebiete]] (v platnosti od 12. 10. 1939).
 
== Odkazy ==
=== Reference ===
{{Překlad|en|Kingdom of Poland (1916–1918)|524894893}}