Maďarské království: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typografie, lf značka: editace z Vizuálního editoru |
m Robot: standardizace parametrů infoboxu; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{možná hledáte|[[Uhersko|Uherské království]], státní útvar existující v letech 1000–1918}}
{{Infobox - zaniklý stát
| název = Maďarské království
| originální název = Magyar Királyság
Řádek 25:
| po 4 = Socialistická federativní republika Jugoslávie
| po 4 vlajka = Flag of SFR Yugoslavia.svg
| šířka 1. sloupce =
| vlajka = Flag of Hungary (1920–1946).svg
|
| článek o vlajce = Maďarská vlajka
| znak = Coat of arms of Hungary (1915-1918, 1919-1946; angels).svg
|
| článek o znaku = Státní znak Maďarska
| hymna = Himnusz
Řádek 36:
| motto = Regnum Mariae Patrona Hungariae
| mapa = Hungary map 1941.png
|
| mapa poznámka =
| hlavní město = [[Budapešť]]
| rozloha =
| rozloha poznámka =
| nejvyšší bod =
| nejvyšší bod poznámka =
| nejdelší řeka =
| nejdelší řeka poznámka =
| počet obyvatel =
| počet obyvatel poznámka =
| jazyky = [[maďarština]]
| národnostní složení = [[Maďaři]], [[Rumuni]], [[Slováci]], [[Rusíni]]
| náboženství =
| měna = [[maďarské pengő]]
| státní zřízení = [[konstituční monarchie]] (bez panovníka)
Řádek 89:
| kapitola = Pokusy o návrat
| strany = 216 - 219
| jazyk = čeština
}}</ref> === Bethlenova éra ===
Řádek 103 ⟶ 104:
| kapitola = Pokusy o návrat
| strany = 223 - 229
| jazyk = čeština
| příjmení = KONTLER
| jméno = László
| odkaz na autora =
Řádek 110 ⟶ 112:
| vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny
| místo = Praha
| rok = 2008 (2. vydání)
| isbn = 978-80-7106-616-3
| kapitola = 7. HLEDÁNÍ IDENTITY (1918-1945)
| strany = 321
| jazyk = čeština
}}</ref> Obnova politické stability ovšem souvisela s úspěšnou rekonstrukcí maďarského hospodářství.
Řádek 135 ⟶ 138:
== Druhá světová válka ==
Začátku [[Druhá světová válka|druhé světové války]], tedy útoku [[Nacistické Německo|Třetí říše]] na [[Polsko]], se Maďarské království neúčastnilo, naopak vyhlásilo neutralitu a přijalo na své území více jak 100 000 uprchlíků z [[Polsko|Polska]]. Někteří z nich v zemi zůstali, část pokračovala přes [[Jugoslávie|Jugoslávii]] na západ.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = KONTLER
| jméno = László
| odkaz na autora =
Řádek 141 ⟶ 144:
| vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny
| místo = Praha
| rok = 2008 (2. vydání)
| isbn = 978-80-7106-616-3
| kapitola = 7. HLEDÁNÍ IDENTITY (1918-1945)
| strany = 345
| jazyk = čeština
}}</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = PRAŽÁK
| jméno = Richard
| odkaz na autora =
Řádek 152 ⟶ 156:
| vydavatel = Nakladatelství Libri
| místo = Praha
| rok = 2005
| isbn = 80-7277-269-4
| kapitola = Od Trianonu do konce 2. světové války - Po boku Osy
| strany = 96
| jazyk = čeština
}}</ref> [[Soubor:Hungary map 1941.png|náhled|250px|Území Maďarského království za [[Druhá světová válka|druhé světové války]]:
{{legenda|#ffff8b|Mađarské území po roce 1918 a 1946.}}
Řádek 183 ⟶ 188:
| kapitola = Gyula Pásztor
| strany = 27 - 28
| jazyk = čeština
}}</ref> * ''Trest prvního stupně'' – německé polní četnictvo uzavřelo veškeré příjezdové cesty k podezřelým útvarům. Zabránilo tak zásobování potravinami, léčivy a municí.
Řádek 205 ⟶ 211:
| kapitola = Po císařově smrti
| strany = 155 - 156
| jazyk = čeština
}}</ref> [[Soubor:Horthy the regent.jpg|náhled|vlevo|[[Miklós Horthy]] jako regent Maďarského království ve věku 75 let]]
Řádek 213 ⟶ 220:
Až do této doby chránil [[Židé|Židy]] v Maďarském království před fyzickou likvidací zákon. Od [[29. březen|29. března]] [[1944]] začalo platit nařízení, které nutilo Židy nosit žlutou hvězdu. Člověk toho vyznání už také nemohl dále vykonávat povolání učitele, lékaře či advokáta. [[Židé]] byli shromažďováni v ghettech a následně transportováni do [[Auschwitz|Osvětimi]]. První takový transport vyjel [[15. květen|15. května]] [[1944]]. Do konce června jich bylo z venkova deportováno asi 440 000, z nichž 320 000 se domů nikdy nevrátilo. [[Miklós Horthy|Horthy]] tyto deportace po několika měsících, na nátlak světových osobností reagující na svědectví dvou uprchlých vězňů, počátkem července [[1944]] zastavil. Tímto činem zachránil život 200 000 budapešťských Židů. Až do této doby [[Miklós Horthy|Horthy]] údajně stále věřil tomu, že Židé jsou posíláni do táborů na nucenou práci a po jejím skončení se vrátí zpátky do Maďarska.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = KONTLER
| jméno = László
| odkaz na autora =
Řádek 219 ⟶ 226:
| vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny
| místo = Praha
| rok = 2008 (2. vydání)
| isbn = 978-80-7106-616-3
| kapitola = 7. HLEDÁNÍ IDENTITY (1918-1945)
| strany = 350
| jazyk = čeština
}}</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = PRAŽÁK
| jméno = Richard
| odkaz na autora =
Řádek 230 ⟶ 238:
| vydavatel = Nakladatelství Libri
| místo = Praha
| rok = 2005
| isbn = 80-7277-269-4
| kapitola = Od Trianonu do konce 2. světové války - Po boku Osy
| strany = 98
| jazyk = čeština
}}</ref> Na počátku srpna [[1944]] se [[Rudá armáda]] po mohutné ofenzívě dostala k linii Karpat. Nastalo to, čeho se Horthy a všichni přední politici obávali. Před hranicemi stála sovětská vojska, zatímco angloamerické jednotky byly daleko. Současně s průlomem fronty byla v Bukurešti svržena [[Ion Antonescu|Antonescova]] vláda, Rumunsko požádalo o příměří a jeho armáda se postavila proti Německu.
Řádek 254 ⟶ 263:
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| příjmení = KONTLER
| jméno = László | odkaz na autora = | titul = Dějiny Maďarska | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny
| místo = Praha | rok = 2008 (2. vydání) | isbn = 978-80-7106-616-3 | počet stran = 613 | jazyk = Čeština }} * {{Citace monografie
| příjmení = PRAŽÁK
| jméno = Richard | odkaz na autora = | titul = Stručná historie států MAĎARSKO | vydavatel = Nakladatelství Libri
| místo = Praha | rok = 2005 | isbn = 80-7277-269-4 | počet stran = 145 | jazyk = Čeština }} * {{Citace monografie
| příjmení = IRMANOVÁ
| jméno = Eva | odkaz na autora = Eva Irmanová | titul = Maďarsko v éře sovětizace | vydavatel = albis international
| místo = Ústí nad Labem | rok = 2008 | isbn = 978-80-86971-99-5 | počet stran = 384 | jazyk = Čeština }} * {{Citace monografie
| příjmení = ILLÉS
| jméno = Béla | odkaz na autora = | titul = Země vykoupená | vydavatel = Naše Vojsko
| místo = Praha | rok = 1956 | isbn = | počet stran = 577 | jazyk = Čeština }} === Související články ===
| |||