Římská říše: Porovnání verzí

{{viz též|Starověký Řím}}

{{různé významy}}

| název = Římská říše

| originální název = [[SPQR|Senatus Populusque Romanus]] ([[Latina|la]])<br />Imperium Romanum ([[Latina|la]])<br /><small>Βασιλεία Ῥωμαίων ([[Starořečtina|grc]])<br />Basileía Rhōmaíōn</small>

| vlajka = Vexilloid of the Roman Empire.svg

| článek o vlajce = Vexillum

| znak = Better Imperial Aquila.png

| článek o znaku = Aquila (legie)

| mapa = Roman Empire Trajan 117AD.png

| mapa poznámka = Římská říše za vlády císaře [[Traianus|Traiana]] ([[117]] n. l.)

| rozloha = [[25 př. n. l.]] – 2,750,000 km²<br />[[117|117 n. l.]] – 6,500,000 km²<br />[[390|390 n. l.]] – 4,400,000

| zánik =

}}

'''Římská říše''' ([[Latina|latinsky]] ''Imperium Romanum'', [[Řečtina|řecky]] Βασιλεία τῶν Ῥωμαίων, tj. ''Basileia tōn Rhōmaiōn'') byl [[státní útvar]] [[Starověký Řím|starověkého Říma]] existující v letech [[27 př. n. l.]]–[[395]]; jedná se o jednu z územně nejrozsáhlejších říší v dějinách Evropy. Název byl zaveden po smrti [[Caesar]]a [[císař]]em [[Augustus|Oktavianem Augustem]], který přijal titul [[imperátor]]a. Hlavním městem byl [[Řím]].

 

 

=== Křesťanská říše ===

| název = Římská říše

| originální název = [[SPQR|Senatus Populusque Romanus]] ([[Latina|la]])<br />Imperium Romanum ([[Latina|la]])<br /><small>Βασιλεία Ῥωμαίων ([[Starořečtina|grc]])<br />Basileía Rhōmaíōn</small>

| vlajka = Labarum of Constantine the Great.svg

| článek o vlajce = Labarum

| znak = Simple Labarum.svg

| článek o znaku = Labarum

| mapa = ConstantineEmpire.png

| mapa poznámka = Římská říše roku [[337]] za vlády císaře [[Konstantin I. Veliký|Konstantina]]

| hlavní město = [[Řím]] (do roku [[330]]),<br />[[Konstantinopol]] (Východ, od [[330]]),<br />[[Milán|Mediolanum]] (Západ, [[286]]–[[402]])

| zánik =

}}

[[Soubor:Constantine multiple CdM Beistegui 233.jpg|vlevo|upright=0.6|náhled|Zlatá mince z roku [[313]] znázorňující Konstantina se [[Sol (bůh)|slunečním bohem Solem]]]]

[[Soubor:As-Constantine-XR RIC vII 019.jpg|vlevo|upright=0.7|náhled|Konstantinova mince (asi [[337]]), na zadní straně je znázorněno křesťanské [[labarum]].]]

 

=== Rozdělení říše a nastolení křesťanství ===

 

=== Zánik antického impéria ===

[[Byzantská říše|Východořímská říše]] byla ekonomicky konsolidovanější a hustěji obydlenou polovinou impéria, která bez vážnější újmy přežila chaos období stěhování národů. Naproti tomu [[západořímská říše]] v průběhu [[5. století]] pozvolna upadala. Postup Hunů do Evropy spustil dominový efekt pohybu kmenů, který zásadně změnil podobu celého kontinentu. V desetiletích následujících po porážce u Adrianopole ztratila říše kontrolu nad většinou svých západních provincií. Aby zabránili vpádům Germánů do Itálie, stáhli Římané na počátku století legie z rýnské hranice. Nechráněný Rýn poté v roce [[406]] překročily barbarské kmeny [[Svébové|Svébů]], [[Vandalové|Vandalů]] a [[Alani|Alanů]], které během několika málo let vyvrátily římskou správu v Galii a v Hispánii, zatímco vzdálená Británie byla ponechána svému osudu. V roce [[410]] vydrancovali [[Vizigóti]] vedení náčelníkem [[Alarich I.|Alarichem]] Řím, což mělo tvrdý dopad na římskou psychiku. O několik let později byli sice Vizigóti vytlačeni z Itálie do jižní Galie, přesto však dále představovali závažné nebezpečí do budoucna. Zatím Vandalové pronikli do Afriky a tuto pro říši tolik důležitou provincii opanovali po pádu Kartága v roce [[438]]. V roce [[455]] se jim pak podařilo podruhé vyplenit Řím (jejich jména se proto od [[18. století]] užívá jako nadávky).

 

 

Třebaže v roce [[451]] dokázali Římané ve spojení s Vizigóty a pod vedením [[Aetius|Aetia]] přemoci Huny vedené [[Attila|Attilou]] v [[Bitva na Katalaunských polích|bitvě na Katalaunských polích]], římská říše na západě spěla ke svému rychlému konci. Slabí císaři nebyli schopní zabránit nevyhnutelnému rozvratu, neboť byli často pouhými loutkami v rukou velitelů armády. V roce [[476]] Germán [[Odoaker]] sesadil císaře [[Romulus Augustus|Romula Augusta]], což je považováno za okamžik zániku západořímské říše (posledním uznaným císařem Západu byl [[Julius Nepos]], jenž žil až do roku [[480]]), ačkoli sám Odoaker se považoval za „Germána v římských službách“ a svou vládu se snažil interpretovat jako správu Itálie jménem císaře v Konstantinopoli. Čistě formálně byla tedy Itálie stále součástí říše. Rovněž Odoakerův nástupce, ostrogótský král [[Theodorich Veliký]] se snažil získat uznání východního císaře.

* [https://web.archive.org/web/20060506201419/http://www.prf.cuni.cz/intervalla/mapy.htm Územní vývoj římské říše]

* [https://web.archive.org/web/20140130222500/http://starenarody.cz/index.php?p=67 Staré národy a civilizace – Starověký Řím]

* {{de}} [http://web.upmf-grenoble.fr/Haiti/Cours/Ak The Roman Law Library]