Páni ze Stráže: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+kat.
m Robot: standardizace parametrů infoboxu; kosmetické úpravy
Řádek 2:
| jméno = Páni ze Stráže
| znak = Páni ze Stráže, prostý erb.png
| znak velikost znaku = 150px
| popisek = Erb pánů ze Stráže tvoří pětilistá růže, stejně jako u ostatních Vítkovců
| země = [[České království]]
| mateřská dynastie = [[Páni z Hradce]]<br />''([[Vítkovci]])''
| tituly =
| zakladatel = Sezema z Kosové Hory
| mýtický zakladatel = [[Vítek I. z Prčice]]
| rok založení = [[1267]]
| konec vlády =
| meč = [[1476]]
| přeslice =
| poslední vládce = Jiřík ze Stráže
| současná hlava =
| větve rodu =
}}
'''Páni ze Stráže''' byli stará [[Čechy|česká]] [[Panský stav|panská]] rodina, která pocházela z rozrodu [[Vítkovci|Vítkovců]], v jehož rámci se odštěpila od [[Páni z Hradce|pánů z Hradce]]. Po větší část své existence tento rod patřil k „chudým příbuzným“ ve srovnání s většinou jiných Vítkovců, až ve zmatcích [[Husitská revoluce|husitské revoluce]] se jim podařilo vyšvihnout mezi přední rody království, ale dlouho jim toto postavení nevydrželo. Po meči vymřeli již v polovině 70. let 15. století, po přeslici roku [[1495]].
Řádek 23:
Tuto odnož pánů z Hradce založil okolo roku [[1267]] Sezema z Hradce, který nechal postavit [[Stráž nad Nežárkou (zámek)|hrad Stráž nad Nežárkou]] v jižních Čechách a roku [[1284]] se psal s [[Přídomek|predikátem]] „ze Stráže“.<ref name="sedlacek"/> Jeho potomci vedli spory s [[Rožmberkové|Rožmberky]], bojovali proti nim v řadách [[Táborité|táborských vojsk]], i mezi sebou vedli sváry o majetek.
 
Nejvýznamnějším členem rodu se stal [[Jindřich ze Stráže]] (†1466), který se přes svou [[Římskokatolická církev|katolickou víru]] spojil s [[Husitství|husity]], s nimiž se účastnil výpravy do [[Rakouské vévodství|Rakous]]. Uznal nakonec [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda]] za českého krále a posléze se postavil na stranu jeho zetě, krále [[Albrecht II. Habsburský|Albrechta]]. Později ovšem podporoval [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] při jeho obsazení [[Praha|Prahy]] ([[1448]]) i při volbě krále, Jiřík jej za odměnu jmenoval [[Nejvyšší hofmistr|nejvyšším hofmistrem]]. Ve ''[[Staré letopisy české|Starých letopisech českých]]'' je k roku [[1478]] uvedena zajímavá zpráva, že totiž Jindřich se vrátil z [[Jeruzalém]]a – kde na byl na pouti k [[Chrám Božího hrobu|Božímu hrobu]] – a cestou prý rozmlouval s [[Osmanská říše|tureckým]] [[Seznam sultánů Osmanské říše|sultánem]] (dobově ''žoldánem'')<ref>Tehdy vládl [[Mehmed II. Dobyvatel]] (1451–1481)</ref> o otázce [[Svaté přijímání|přijímání]] u křesťanů, načež mu sultán údajně řekl: „Já bych raději sloužil tomu bohu, který dává jíst a pít, než tomu, který dává jen jíst a nedává pít.“ Jindřicha, do té doby přesvědčeného ''jednušku'' (= přijímajícího podjednou) to podnítilo, aby přešel na stranu [[Utrakvismus|podobojí]], v čemž vytrval až do své smrti.<ref>{{Citace monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Ze starých letopisů českých | url = | editoři = PORÁK, Jaroslav a KAŠPAR, Jaroslav| vydavatel = Svoboda | místo = Praha | rok = 1980 | vydání = | počet stran = | kapitola = | strany = 231 | isbn = |poznámka = Odstavec č. 600 | jazyk = }} Vzhledem k chybné dataci události (Jindřich byl tehdy již 12 let mrtev), pozdnímu zapsání (tato pasáž je z rukopisů, pocházejících až ze 17. stol.) a celkovým okolnostem se zpráva nepovažuje za věrohodnou.</ref>
 
Jindřich měl z prvního manželství 2 syny, Michala (†1470) a Jiříka (†1476), dále 2 dcery, Kateřinu (1447–81) a Johanku (†1495).<ref>A. Sedláček tuto Johanku v [[Ottův slovník naučný|OSN]] XXIV, str. 209, heslo ''ze Stráže'', považuje za Jindřichovu vnučku (dceru Jiřího)</ref> Michal po Jindřichovi zdědil [[Řečice|Řečici]] a Jiří, jenž v letech 1472–1474 působil jako [[nejvyšší zemský sudí]], obdržel [[Přerov nad Labem]] a Stráž nad Nežárkou. Dcery Kateřina s Johankou po smrti bratrů přinesly své dědictví do rodin manželů, tj. [[Šelmberkové|Šelmberkům]] a [[Páni z Donína|pánům z Donína]] (tito dostali do vlastnictví i rodový hrad ve Stráži).
Řádek 55:
* ŠŤASTNÝ, Petr. Jindřich ze Stráže: Itinerář cesty na vrchol moci a slávy (1450-1460). In: Vlastivědný sborník Dačicka, Jindřichohradecka a Třeboňska 20, (2008,) s. 5–17.
* ŠŤASTNÝ, Petr. Jindřich ze Stráže: Vzestup jihočeského feudála do r. 1450. In: Vlastivědný sborník Dačicka, Jindřichohradecka a Třeboňska 17, (2005,) s. 34–46.
* {{Citace kvalifikační práce | příjmení = Šťastný | jméno = Petr| instituce = Masarykova univerzita, FF | odkaz na instituci = Filozofická fakulta Masarykovy univerzity | titul = Jindřich ze Stráže, jihočeský šlechtic doby husitské a poděbradské | url = https://is.muni.cz/th/52954/ff_m/ | typ práce = Diplomová práce | vedoucí = Tomáš Borovský | odkaz na vedoucího = | místo = Brno | rok = 2006 | počet stran = 95 | strany = | datum přístupu = 2017-12-05 | poznámka = | jazyk = }}
 
== Související články ==