Dobřenští z Dobřenic: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo |
m Robot: standardizace parametrů infoboxu; kosmetické úpravy |
||
Řádek 2:
| jméno = Dobřenští z Dobřenic
| znak = Staicele_gerb.png
|
| popisek = Erb Dobřenských
| země = {{Vlajka a název|České království}}
Řádek 8:
| tituly = Vladykové, hrabata
| zakladatel = Jan z Dobřenic
| mýtický zakladatel =
| rok založení = [[14. století]]
| konec vlády =
| meč =
| přeslice =
| poslední vládce =
| současná hlava =
| větve rodu =
}}
'''Dobřenští z Dobřenic''' (též '''Dobržensky z Dobrženitz''') jsou starý český [[Vladyka|vladycký]] rod pocházející z [[Dobřenice|Dobřenic]] jihozápadně od [[Hradec Králové|Hradce Králové]].
Řádek 21:
== Historie ==
[[Soubor:Potštejnský zámek.jpg|náhled|[[Zámek Potštejn]]]]
[[Soubor:Chotěboř 154.jpg|
První zmínky o členech rodu pocházejí ze [[14. století|14. století]] a objevuje se v nich Jan, vlastník Dobřenic a [[Kratonohy|Kratonoh]] vešel ve známost jako dobrý hospodář a chovatel koní. V [[15. století|15. století]] se rozčlenili na čtyři linie, které se v průběhu let buď dále dělily nebo zanikly. Většina příslušníků rodu si vybrala vojenskou kariéru, například [[Antonín Dobřenský z Dobřenic|Antonín]] se stal podmaršálkem a roku [[1869]], několik dalších Dobřenských působilo jako krajští hejtmané. Kromě rodinných statků drželi i [[Potštejn]], [[Chotěboř]] i několik panství mimo východní Čechy. Jan Oldřich i jeho syn Bohuslav Bedřich pracovali v [[Braniborsko|braniborských]] službách, Bohuslav Bedřich velel vojsku táhnoucímu na pomoc obležené [[Vídeň|Vídni]] roku [[1683]], právě on byl povýšen do panského stavu, avšak po jeho smrti, když nezanechal potomků, jeho větev vymřela.
Řádek 28:
V roce [[1781]] pořádal hradecký hejtman Václav Petr v Dobřenicích oslavu tisícileté historie svého rodu. Dopustil se tak omylu, když čerpal z [[Václav Hájek z Libočan|Hájkovy]] [[Hájkova kronika|Kroniky české]] z roku [[1541]], ve které kronikář tvrdil, že rod pochází z roku [[781]].
Ve [[20. století|20. století]] se roku 1908 vdala [[Alžběta Dobřenská z Dobřenic|Alžběta Dobřenská]] za
== Panství ==
Řádek 36:
== Někteří členové rodu ==
[[Soubor:Elisabeth_Dobrzensky_Dobrzenicz.jpg|
* [[Antonín Dobřenský z Dobřenic|Antonín svobodný pán Dobřenský z Dobřenic]] (21. března 1807 – 30. srpna 1869), důstojník, 2. října 1858 dosáhl hodnosti [[c. k.|c. k.]] [[generálmajor]]a, 20. července 1865 byl penzionován jako c. k. [[polní podmaršálek]]<ref name="oesta">{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.oesta.gv.at/DocView.axd?CobId=23130 |datum přístupu=2014-09-18 |url archivu=https://web.archive.org/web/20131004215757/http://www.oesta.gv.at/DocView.axd?CobId=23130 |datum archivace=2013-10-04 |nedostupné=ano }}</ref>
* [[Jan Dobřenský|Jan Václav Dobřenský]] (1841–1918), voják, politik a genealog
* Anna Alžběta Dobřenská z Dobřenic (1852–1913), vdaná za [[Bedřich Vilém z Ysenburgu a Büdingenu|Bedřicha Viléma z Ysenburgu a Büdingenu]]
* [[Jan Antonín Dobřenský]] (1854–1900), politik, poslanec Říšské rady
* [[Jan Dobřenský mladší|Jan Dobřenský]] (1870–1947), syn Jana Václava * 1841, politik a poslanec, signatář [[Deklarace české šlechty v letech 1938 a 1939#Národnostní prohlášení české šlechty v září 1939|Národnostního prohlášení české šlechty v září 1939]]
* Otakar Dobřenský (1871–1952), rovněž syn Jana Václava * 1841 a signatář [[Deklarace české šlechty v letech 1938 a 1939#Národnostní prohlášení české šlechty v září 1939|Národnostního prohlášení české šlechty v září 1939]]
* [[Alžběta Dobřenská z Dobřenic|Alžběta hraběnka Dobřenská z Dobřenic]], princezna z Orléans-Bragança (1875–1951), dcera Jana Václava * 1841, provdaná roku 1908 za prince [[Petr de Alcântara Orleánsko-Braganzský|Petra de Alcantara]] d’Orléans-Bragança (1875–1940), hlavu portugalského královského rodu a [[Brazilské císařství|brazilského císařského rodu]] [[Dynastie Orléans-Braganza|Orléans-Braganza]]<ref>[https://pt.scribd.com/document/231754509/Elisabeth-Dobrzensky-Von-Dobrzenicz-Empress-of-Brazil-PDF-2 Elisabeth Dobrzensky Von Dobrzenicz ''Empress of Brazil''']</ref>
* Jindřich Dobřenský (1892–1945), synovec Jana * 1870, jako zástupce rodu se účastnil všech tří [[Deklarace české šlechty v letech 1938 a 1939|Deklarací české šlechty v letech 1938 a 1939]]
* [[Jan Maxmilián Dobřenský]] (1911–1996), syn Jana * 1870, signatář [[Deklarace české šlechty v letech 1938 a 1939#Národnostní prohlášení české šlechty v září 1939|Národnostního prohlášení české šlechty v září 1939]]
* František Dobrzenský (1915–1978), synovec Jindřicha * 1892, sběratel zbraní (jeho sbírka je v jihlavském muzeu). Byl rovněž signatářem [[Deklarace české šlechty v letech 1938 a 1939#Národnostní prohlášení české šlechty v září 1939|Národnostního prohlášení české šlechty v září 1939]], v roce 1948 odešel s rodinou do Švýcarska. Zemřel při automobilových závodech ve švýcarské Asconě<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Historická šlechta – život po meči a po přeslici
| url = https://www.historickaslechta.cz/prehled-rodu/dobrzensky-z-dobrzenicz/
Řádek 60:
| jméno2 = Pavel
}}</ref>
* [[Jan Josef IV. Dobřenský|Jan hrabě Dobřenský z Dobřenic]] (* 1946), 50. velmistr
== Erb ==
| |||