Polsko: Porovnání verzí

| vlajka velikost vlajky = 110px

| znak velikost znaku = 90px

| mapa velikost mapy = 290px

| titul = Population. Size and structure and vital statistics in Poland by territorial division in 2017. As of December 31

[[FileSoubor:MieszkoDagome.jpg|thumbnáhled|[[Měšek I.]] na obrazu [[Jan Matejko|Jana Matejka]]]]

}}</ref> Přechod to však nebyl zcela pokojný, ještě roku 1038 vypuklo velké [[Slovanské náboženství|pohanské]] povstání, kvůli němuž musel královský dvůr opustit [[Hnězdno]] a uchýlit se do [[Krakov|Krakova]]a, který se pak stal hlavním městem na mnoho staletí. Měškův rod, [[Piastovci]], vládl v Polsku až do roku 1370, často byl přitom ve sporech s českými [[Přemyslovci]]. Jako první se polským králem nechal korunovat [[Boleslav Chrabrý]] roku 1025.<ref>{{Citace elektronického periodika

}}</ref> Titul však nebyl dědičný. V roce 1109 porazil [[Boleslav III. Křivoústý]] [[Jindřich V. Sálský|Jindřicha V.]] v [[Obležení Hlohova|bitvě na Psích polích]] a zastavil německý postup do Polska. Bitva byla prvním velkým polským vítězstvím nad agresivním nepřítelem a je proto pevnou součástí polského národního vědomí. Literárně byla zaznamenána v kronice [[Gallus Anonymus|Galla Anonyma]]. Boleslav byl velkým znovusjednotitelem Polska, avšak jeho vlastní nástupnický řád zemi znovu rozdrobil.

[[Soubor:Grunwald Wojciech Kossak.jpg|thumbnáhled|leftvlevo|[[Bitva u Grunwaldu]]]]

}}</ref> Tím začala katastrofa, neboť porážka tohoto povstání a následné peripetie vedly v letech [[1772]], [[1793]] a [[1795]] k [[dělení Polska]]. Jeho území si rozdělily na základě velmocenských dohod [[Rusko]], [[Prusko]] a [[Rakousko]] a polský stát tak zanikl. Posledním vzmachem odporu bylo [[Kościuszkovo povstání]].

Během [[první světová válka|první světové války]], po obsazení většiny polského území do té doby patřícího Rusku Německem a Rakouskem, bylo na tomto území zřízeno autonomní [[Polské království (1916–1918)|Polské království]] jako loutkový stát pod patronátem [[Ústřední mocnosti|Ústředních mocností]]. Polsko opět získalo skutečnou suverenitu až po jejich porážce v roce [[1918]]. Díky [[Velkopolské povstání|Velkopolskému povstání z roku 1918]] a [[Hornoslezská povstání|Hornoslezským povstáním]] mu [[versailleská smlouva]] přisoudila řadu území ve válce poraženého Pruska. Nezávislost si Polsko udrželo i v následné [[Polsko-sovětská válka|válce se sovětským Ruskem]]. O své hranice bojovalo též s [[polsko-ukrajinská válka|Ukrajinci]], [[Hornoslezská povstání|Němci]], [[polsko-litevská válka|Litevci]] a [[Sedmidenní válka|Čechy]] ([[Sedmidenní válka]]).

[[Soubor:Strajk sierpniowy w Stoczni Gdańskiej im. Lenina 34.jpg|náhled|upright|Protest [[Solidarita (Polsko)|Solidarity]] v [[Gdaňsk|Gdaňsku]]u roku 1980]]

Velký vliv na polské vědomí mělo zvolení Poláka Karola Wojtyły katolickým [[Papež|papežempapež]]em v roce 1978 (seděl na Petrově stolci pod jménem [[Jan Pavel II.]]). V roce 1979 papež rodné Polsko navštívil a mnozí dávají jeho návštěvu do souvislosti se vzedmutím opozičního hnutí v Polsku krátce poté.<ref>{{Citace elektronického periodika

| odkaz na periodikum =

| datum aktualizace =

| datum přístupu =

Polsko se v květnu 2004 stalo členem [[Evropská unie|Evropské unie]], spolu s deseti dalšími státy, zejména střední a východní Evropy. Polsko je šestým nejlidnatějším členským státem Evropské unie a má v [[Evropský parlament|Evropském parlamentu]] 51 zástupců. V roce 2007 vstoupilo do [[Schengenský prostor|schengenského prostoru]], nepřijalo ale zatím [[euro]]. V březnu 1999 se stalo členem [[Severoatlantická aliance|NATO]], ve stejný moment jako Maďarsko a Česko. Klíčovými geopolitickými uskupeními pro Polsko jsou [[Visegrádská skupina]] (vytvářená spolu s Maďarskem, Českem a Slovenskem), [[Výmarský trojúhelník]] (v němž je po boku [[Německo|Německa]] a [[Francie]]) a [[Rada států Baltského moře]], v níž zasedá Polsko spolu s Ruskem, [[Baltské státy|pobaltskými]] a [[Skandinávie|skandinávskými]] státy. Zejména od roku 2015, od [[Evropská migrační krize|evropské migrační krize]], je aktivním Visegrád. Zvláště ideová blízkost Kaczinského vládní strany a maďarského vládnoucího hnutí [[Fidesz – Maďarská občanská unie|Fidesz]] [[Viktor Orbán|Viktora Orbána]] je dlouhodobě zřejmá. Na velmi staré geopolitické polské koncepce navazuje [[Iniciativa Trojmoří]], která spojuje visegrádské státy s [[Balkán|Balkánem]]em a [[Rakousko|Rakouskem]]. Polsko se rovněž snaží – díky společné historii a navzdory jejím temnějším stránkám – budovat vztahy s [[Ukrajina|Ukrajinou]] a [[Bělorusko|Běloruskem]]. S Ukrajinou se to daří, čehož důkazem je například uspořádání společného [[Mistrovství Evropy ve fotbale 2012|mistrovství Evropy ve fotbale roku 2012]], s Běloruskem méně – zvlášť od doby, co běloruský diktátor [[Alexandr Lukašenko]] zahájil v roce 2005 kampaň proti polské etnické menšině. Polsko je též členem [[Organizace spojených národů|OSN]], [[Světová obchodní organizace|Světové obchodní organizace]], [[Rada Evropy|Rady Evropy]], [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj]] (OECD) a dalších mezinárodních organizací. V Česku má Polsko velvyslanectví v [[Praha|Praze]], generální konzulát v [[Ostrava|Ostravě]] a konzulát v [[Brno|Brně]].

[[Soubor:Krakow 19.jpg|thumbnáhled|leftvlevo|upright|[[Královský hrad (Krakov)|Hrad na Wawelu v Krakově]]]]

[[Soubor:20160502 Zamek Książ 6244.jpg|thumbnáhled|upright|Zámek [[Książ]]]]

[[Soubor:Warszawa-Zamek Królewski.jpg|thumbnáhled|leftvlevo|upright|[[Královský hrad (Varšava)|Královský zámek ve Varšavě]]]]

[[Soubor:Panorama of Malbork Castle, part 4.jpg|thumbnáhled|upright|leftvlevo|Hrad [[Malbork (hrad)|Malbork]]]]

[[Soubor:Wroclaw - Hala Stulecia 03a.jpg|thumbnáhled|upright|[[Hala století ve Vratislavi]]]]

}}</ref> Vratislavská [[Katedrála svatého Jana Křtitele (Vratislav)|Katedrála svatého Jana Křtitele]] je proslulá svými [[Vitráž|vitrážemivitráž]]emi, [[Hala století ve Vratislavi|Hala století]] v centru vratislavského výstaviště se dostala i na seznam [[Světové dědictví|Světového dědictví UNESCO]].<ref>{{Citace elektronického periodika

}}</ref> Z popela povstal i [[Královský hrad (Varšava)|varšavský královský zámek]] (a [[sloup krále Zikmunda III.]] stojící před ním) nebo [[Katedrála svatého Jana Křtitele (Varšava)|Katedrála svatého Jana Křtitele]], kde je pohřben i [[Henryk Sienkiewicz]].

Mimo velká města patří k nejvýznamnějším památkám křižácký hrad [[Malbork (hrad)|Malbork]] nebo klášter [[Jasná Hora]] ve městě [[Čenstochová]], jenž je nejvýznamnějším [[Poutní místo|poutním místem]] Polska. V klášterní bazilice Nalezení svatého Kříže a Nanebevzetí Panny Marie se nachází slavná ikona [[Panna Maria Čenstochovská|Panny Marie Čenstochovské]], které řada věřících připisuje zázračné vlastnosti. Svými rozměry ohromuje [[katedrála v Gdańsku]], postavená ve 14. století, stejně jako zámek [[Książ]] nedaleko [[Wałbrzych|Wałbrzychu]]u. Dalšími městy, které přitahují turisty, jsou [[Poznaň|Poznań]], [[Štětín|Szczecin]], [[Lublin]] nebo [[Toruň|Toruń]]. K nejnavštěvovanějším památkám patří rovněž [[Auschwitz|koncentrační tábor Osvětim]], jakož i jiné koncentrační tábory z doby nacistické okupace, zhusta Němci budované právě na území Polska ([[Majdanek]], [[Vyhlazovací tábor Treblinka|Treblinka]] ad.). Také památník na [[Westerplatte]] připomíná děje druhé světové války, konkrétně její zahájení. Diskuse budí nově postavená [[Bazilika Matky Boží Bolestné Královny Polska|Bazilika Matky Boží Bolestné Královny]] Polska v [[Licheń Stary|Licheni Starém]] napodobující styly minulosti, nicméně turisté si místo rychle oblíbili. K průmyslovým památkám patří například [[Depo Pilská Kruhovka]].

}}</ref> Od druhé světové války zažívalo Polsko setrvalý růst počtu obyvatelstva (zhruba z 24 milionů), který se však zastavil na počátku 21. století. Velkou roli v tom hraje rostoucí imigrace Poláků, zejména po vstupu Polska do EU. Ta míří zejména do Británie, Irska a Německa. Chybějící lidi Polsko nahrazuje masivní migrací zvláště z Ukrajiny. Nejen odchody do ciziny však hrají ve stagnaci populační křivky roli, také pokles [[porodnost|porodnosti]]i je demografickým faktem, jemuž nezabraňuje ani to, že je Polsko jedním z nejvíce [[Římskokatolická církev v Polsku|katolických]] států Evropy a byl zde obnoven zákaz [[potrat]]ů.

[[Soubor:Dzewus w kaszebsczich ruchnach.jpg|thumbnáhled|upright|Kašubská dívka v národním kroji]]

* [[Poláci]] – 94,8 %,

* [[Slezané]] – 2,2 %,

* [[Kašubové]] – 0,6 %,

* [[Němci]] – 0,4 %,

* [[Ukrajinci]] – 0,1 %,

* [[Bělorusové]] – 0,1 %,

Polsko má jednu z nejvíce náboženských populací v Evropě. V roce 2013 se odhadovalo, že 87 % populace se hlásilo ke [[Římskokatolická církev|katolické církvi]]. Po staletí [[Slované]] žijící na území dnešního Polska praktikovali různé formy [[pohanství]] známé jako [[rodnověří]]. V roce 966 [[Měšek I.|Měšek&nbsp;I.]] konvertoval ke křesťanství. Pohanské víry však přetrvávaly v zemi do 11. století, od té doby je Polsko převážně katolickým národem. [[Jan Pavel II.]] byl prvním Polákem a [[Slované|Slovanem]], který se stal římskokatolickým [[papež]]em. Papežství zastával v letech 1978 až 2005. [[Socha Krista Krále]] ve [[Świebodzin|Świebodzinu]]u je nejvyšší [[socha]] [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]] na světě. Socha je vysoká 52 m a váží 440 tun. [[Slavnost|Slavnostně]]ně byla odhalena [[21. listopad|21. listopadu]]u [[2010]].

[[Soubor:Henryk sienkiewicz by kazimierz pochwalski.png|thumbnáhled|leftvlevo|[[Henryk Sienkiewicz]]]]

[[Soubor:Olga tokarczuk fot niespielak.jpg|thumbnáhled|upright|[[Olga Tokarczuková]]]]

[[Soubor:Andrzej Wajda 2012 Off Plus Camera.jpg|thumbnáhled|leftvlevo|upright|[[Andrzej Wajda]]]]

Za Poláka se vždy považoval i slavný [[Balet|baletníbalet]]ní tanečník [[Vaslav Nijinsky]].<ref>{{Citace elektronického periodika

[[Soubor:Bitwa pod Raclawicami.jpg|thumbnáhled|Bitva pod Raclawicami, obraz [[Jan Matejko|Jana Matejka]]]]

Polské malířství nabralo dech v 19. století. Dva klasické směry první poloviny tohoto století, tedy [[romantismus]] a [[Realismus (výtvarné umění)|realismus]], zosobnili [[Tadeusz Ajdukiewicz]] a [[Cyprian Kamil Norwid]], rovněž významný, byť ve své době zneuznaný, básník. Nejvýznamnějším polským malířem všech dob se stal [[Jan Matejko]], kterého v polovině 19. století proslavily obrazy s historickou tématikou.

Ve 2. polovině 20. století prožilo svou vrcholnou éru také polské sochařství, jak dokazují jména jako [[Józef Gosławski]], [[Magdalena Abakanowiczová]], [[Igor Mitoraj]] nebo [[Alina Szapocznikow]]. Objeveno a doceněno bylo v té době rovněž meziválečné [[konstruktivismus|konstruktivistické]] dílo [[Katarzyna Kobrová|Katarzyny Kobrové]].

[[Soubor:Bigos polonia.jpg|thumbnáhled|Polský bigos]]

| jazyk = anglicky
}}

| jazyk = anglicky
}}

| jazyk = anglicky
}}

| jazyk = anglicky
}}

| jazyk = anglicky
}}

}}

| jazyk = anglicky
}}