Lichtenštejnové: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Úprava infoboxu - dynastie (přidání vlajek a vnitřních odkazů)
m Robot: standardizace parametrů infoboxu; kosmetické úpravy
Řádek 2:
| jméno = Lichtenštejnové <br /> (Liechtenstein)
| znak = Coat_of_arms_of_Liechtenstein.svg
| znak velikost znaku = 150px
| popisek =
| země = {{vlajka a název|České království}}<br/>{{vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}<br/>{{flagicon|Lichtenštejnsko}} [[Lichtenštejnsko]]
Řádek 18:
}}
{{Různé významy|druhý=jiné rodině podobného jména|stránka=Lichtenštejn-Kastelkornové}}
[[FileSoubor:Maria Enzersdorf 8753.jpg|thumbnáhled|Hrad Liechtenstein v dolním Rakousku]]
[[Soubor:Flag of Liechtenstein.svg|thumbnáhled|Vlajka Lichtenštejnska]]
[[Soubor:Valtice castle.jpg|thumbnáhled|220px|Zámek [[Valtice]], hlavní sídlo rodiny Lichtenštejnů do roku 1945]]
 
'''Lichtenštejnové''' (či německy ''(von) Liechtenstein'') je knížecí rod panující v&nbsp;[[Lichtenštejnsko|Lichtenštejnsku]] a vlastnící další značný majetek zejména v&nbsp;Rakousku, dříve i na Moravě. Pochází původně ze [[štýrsko]]-[[Dolní Rakousy|dolnorakouského]] pomezí a patří mezi nejstarší šlechtické rodiny ve [[Střední Evropa|Střední Evropě]]. Okolo roku [[1136]] byl poprvé zmíněn [[Hugo z Lichtenštejna]] jako nositel tohoto jména. Rodina dnes čítá přes stovku členů, z&nbsp;nichž jen část žije v&nbsp;Lichtenštejnském knížectví. Současným [[kníže]]tem a hlavou rodu je [[Hans Adam II.]], podle časopisu Forbes je nejbohatším evropským panovníkem s odhadovaným majetkem 4,5 miliard dolarů<ref>https://www.forbes.com/sites/luisakroll/2011/04/27/europes-richest-royals/#1958b64036c8</ref>. Lichtenštejnové vlastní v&nbsp;Rakousku asi 15 000 hektarů pozemků.
Řádek 36:
 
== Významné osobnosti ==
[[Soubor:Hamu.JPG|thumbnáhled|[[Lichtenštejnský palác (Malostranské náměstí)]] na pražském [[Malostranské náměstí|Malostranském náměstí]] (dnes budova [[Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění v Praze|HAMU]])]]
[[FileSoubor:Karl I v Liechtenstein.jpg|thumbnáhled|leftvlevo|Karel I z Lichtenštejna, místodržící v Čechách]]
[[FileSoubor:Liechtenstein-Gruft.jpg|thumbnáhled|Rodová hrobka ve Vranově u Brna]]
Mezi významné členy rodu patřili:
* baron Hartmann II. z Lichtenštejna (1844-1585), sběratel knih, umění a kuriozit
* [[Karel I. z Lichtenštejna|Karel z Lichtenštejna]], který roku [[1599]] konvertoval ke [[římskokatolická církev|katolictví]], o&nbsp;devět let později dosáhl knížecího titulu a roku 1614 mu bylo uděleno [[Opavské knížectví|Opavské vévodství]]. Patřil k nejvýznamnějším oporám trůnu a v době [[České stavovské povstání|českého stavovského povstání]] stál pevně na straně císaře [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinanda II.]] Po bitvě na Bílé hoře se z pověření císaře stal zemským místodržícím v Čechách a získal [[Krnovské knížectví]]. Stál také v čele mimořádného soudu, který měl potrestat stavovské povstalce, údajně však byl také ten, kdo snížil původní počet odsouzených. Karel byl také členem finančního konsorcia (společně s [[Albrecht z Valdštejna|Albrechtem z Valdštejna]], [[Pavel Michna z Vacínova|Pavlem Michnou z&nbsp;Vacínova]], [[Jan de Witte|Janem de Witte]] a [[Jakub Baševi z Treuenburka|Jakubem Baševim]]), které znehodnotilo českou minci (razili znehodnocenou tzv. „dlouhou minci“), za níž pak členové konsorcia nakupovali levně konfiskované statky v českých zemích. Důsledkem ražby dlouhé mince pak byl také státní bankrot v roce [[1623]].
* [[Johann I. z Lichtenštejna|Jan Josef I.]] ([[1760]]–[[1836]]), poslední kníže Svatzé mříše římské, proslul jako polní maršal v napoleonských válkách
 
== Majetek ==
Řádek 50:
| datum_vydání = 30. dubna 2012
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/archiv/1175276-buh-knize-morava-lichtenstejnsko-knizectvi-moravske
}}</ref>
 
Ve druhé polovině 17. století spadala pod Lichtenštejny celá jedna pětina poddaných Moravského markrabství. V&nbsp;Čechách, na Moravě a ve Slezsku hospodařilo na lichtenštejnských panstvích celkem 1500 poddanských rodin. Ve smyslu počtu poddaných se hned za Lichtenštejny řadili Eggenbergové, tehdy nejbohatší magnáti v&nbsp;Čechách.<ref name="Vokáčová"/>
Řádek 93:
 
* [[Moravská Třebová (zámek)|Moravská Třebová]]: [[Městečko Trnávka|Trnávka]], [[Suchý Dvůr (Městečko Trnávka)|Suchý Dvůr]] ([[Městečko Trnávka]]), [[Rozstání (okres Svitavy)|Roztání]], [[Bezděčí u Trnávky|Umírázka]] (Unerázka, [[Bezděčí u Trnávky]]) a [[Útěchov (okres Svitavy)|Útěchov]];
* [[Bučovice (zámek)|Bučovice]]: [[Mouřínov]], [[Nemochovice]] a [[Nemotice]];
* [[Zábřeh na Moravě (zámek)|Zábřeh]]: celé panství;
* [[Úsov (zámek)|Úsov]]: celé panství;
* [[Kostelec nad Černými lesy (zámek)|Černý Kostelec]]: [[Barchovice|Komorec]] (dvůr u Barchovic),<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Cesty a památky
Řádek 102:
| datum vydání = start:2008-
| datum přístupu = 2019-10-06
}}</ref> Bohumil (dvůr a hájovna u [[Jevany|Jevan]]) a [[Tismice]];
* [[Lanškroun (zámek)|Lanškroun]]: [[Horní Libchavy|Horní]] a [[Dolní Libchavy]], [[Dlouhá Třebová]], [[Parník (Česká Třebová)|Parník]] a [[Dolní Dobrouč|Dobrouč]]—Scheibe;
* [[Plumlov (zámek)|Plumlov]]: [[Krumsín]] a [[Ptení]];
* [[Křtiny (zámek)|Křtiny]]: [[Pozořice (zámek)|Pozořice]], [[Kovalovice]] a [[Šumice (okres Brno-venkov)|Šumice]];
* [[Uherský Ostroh (zámek)|Uherský Ostroh]]: [[Hluk (okres Uherské Hradiště)|Hluk]], Kobořice a [[Kunovice]];
* [[Břeclav (zámek)|Břeclav]] a [[Lanžhot]]: celý velkostatek;
* [[Šternberk]]: celý velkostatek;
* [[Kounice (zámek)|Kounice]]: [[Kounice|Tejnice]] (Týnice), [[Mochov]], Velké a Malé [[Nehvízdky|Nehvizdy]], [[Černíky]], [[Tlustovousy]], [[Horoušany]] a [[Vyšehořovice|Vyšerovice]];
* [[Radim (zámek)|Radim]]: [[Tatce]] a [[Třebovle]]-[[Broučková|Broučkov]];
* [[Rataje nad Sázavou (zámek)|Rataje]]: [[Nový Dvůr (Rataje nad Sázavou)|Nový Dvůr]] (dvůr [[Rataje nad Sázavou]]) a [[Kozojedy (Rataje nad Sázavou)|Kozojedy]] (dvůr [[Rataje nad Sázavou]]);
* [[Uhříněves (zámek)|Uhříněves]]: [[Škvorec]] a [[Modletice|Zděbrady]] (dvůr Zděbrady u Říčan);
* [[Rumburk (zámek)|Rumburk]]: celé panství; [[Krnov]]: celé panství.<ref>''Venkov: orgán České strany agrární''. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 10.06.1921, s. 2. ISSN 1805-0905.</ref>
 
Řádek 122:
| periodikum = www.digitalniknihovna.cz
| datum přístupu = 2019-10-13
}}</ref>
}}
 
Po roce 1945 byl zkonfiskován veškerý lichtenštejnský majetek v&nbsp;Čechách i na Moravě pro příslušnost k německé národnosti, ačkoli se rod podle historika Petra Maška neangažoval pronacisticky, spíše naopak.<ref>MAŠEK, Petr. Modrá krev: minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v&nbsp;českých zemích. 3. upravené vyd. Praha: Mladá fronta, 2003, 330 p. ISBN 80-204-1049-X.</ref> Na druhé straně panující lichtenštejnský kníže [[František Josef II.]] nabídl spolupráci [[Sudetoněmecká strana|Sudetoněmecké straně]] a profitoval ze spolupráce s [[Nacistické Německo|německými okupačními]] úřady.<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 129 ⟶ 130:
| datum_vydání = 21. května 2014
| url = https://www.novinky.cz/domaci/clanek/lichtenstejni-znovu-zadaji-majetek-v-cesku-229256
}}</ref><ref name="ct"/>
 
Ohledně záboru byl spor mezi knížetem Janem II. a [[Státní pozemkový úřad|Státním pozemkovým úřadem]] rozhodnut Nejvyšším soudem tak, že majetek liechtensteinský není vyjmut ze záboru. Soud odmítl námitky knížete, že jeho rodový majetek představuje appertinenci suverénního knížectví Lichtenštejnského a dodal, že i kdyby tomu tak bylo, přesto by se na tyto majetky [[záborový zákon]] vztahoval.<ref>Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 3. 2. 1928, sp. zn. R II 28/28, publ. ve [[František Vážný|Vážného]] sbírce pod č. 7751/1928.</ref>
Řádek 139 ⟶ 140:
== Větve rodu Lichtenštejnů ==
=== Štýrská větev rodu ''(Murau)'' ===
[[Soubor:Murau schloss stadtpfarrkirche.jpg|thumbnáhled|Zámek Murau a farní kostel]]
''Hospodářské zázemí štýrských Lichtenštejnů tvořily statky Liechtenstein, Murau a Frauenburg.''
* [[Oldřich z&nbsp;Lichtenštejna]] (1200-1275) – [[básník]] a minesengr ze [[Štýrsko|štýrské]] větve rodu [[Murau]], která ještě ve [[13. století]] zanikla ''(jeho předky a potomky viz Ulrich z&nbsp;Lichtenštejna)''
Řádek 216 ⟶ 217:
 
=== Vládnoucí větev rodu ===
[[FileSoubor:Schlossvaduz.jpg|thumbnáhled|Zámek Vaduz, Lichtenštejnsko]]
'''[[Jiří V. z Lichtenštejna|Jiří V.]]''' (†[[1483]]), manželka Anežka z [[Eckartsau|Krcova]].
 
Řádek 262 ⟶ 263:
:'''[[František Jáchym Josef z Lichtenštejna|František Jáchym Josef]]''' ([[1802]]–[[1887]], syn Jana Josefa I. (1760–1836), manželka hraběnka Julie Potocká, syn [[Alfred von und zu Liechtenstein|Alfred Alois z&nbsp;Lichtenštejna]] (1842–1907).
 
[[Soubor:Jan II Lichtenstejn-kamen.jpg|thumbnáhled|rightvpravo|Kámen k 40 letům vlády Johanna II. na Černokostelecku]]
'''kníže [[Johann II. z Lichtenštejna|Jan II.]]''' (5. října [[1840]]–11. února [[1929]]), syn Aloise Josefa II. (1796–1858), bez potomků.
 
Řádek 313 ⟶ 314:
 
{{Portály|Lidé}}
 
[[Kategorie:Lichtenštejnové| ]]
[[Kategorie:Panovnické rody]]