Obecná čeština: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Slovní zásoba: nevhod. tuč. písmo |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1:
'''Obecná čeština''' je [[nespisovný mluvený projev|nespisovná]] forma [[Čeština|českého jazyka]] používaná obvykle v běžné ústní komunikaci. V lingvistice se definuje jako [[interdialekt]] používaný zejména v [[Čechy|Čechách]] a na západní [[Morava|Moravě]] – původně jde o nářečí Čech.<ref>k tomu viz {{Citace sborníku | příjmení = Mareš | jméno = Petr | titul = Rozvrstvení češtiny a podoby současné veřejné komunikace | příjmení sestavitele = Hasil | jméno sestavitele = Jiří | příjmení sestavitele2 = Kuklík | jméno sestavitele2 = Jan | sborník = Přednášky z XLIX. běhu Letní školy slovanských studií | vydavatel = Filozofická fakulta Univerzity Karlovy | místo = Praha | rok vydání = 2006 | strany = 9–21}}</ref> Liší se od [[spisovná čeština|spisovné češtiny]], která je v neformálním hovoru většinou vnímána jako nepřirozená. Obecná čeština není [[kodifikace (lingvistika)|kodifikována]], a vyvíjí se proto rychleji a plynuleji než spisovný jazyk. Některé prvky obecné češtiny mohou časem proniknout do spisovné vrstvy jazyka. Mluvená forma spisovného jazyka, která má nejblíže k obecné češtině, se nazývá [[hovorová čeština]]. [[Slovník spisovné češtiny]] obsahuje i některé z výrazů obecné češtiny, které podle autorů začínají pronikat do spisovné vrstvy. <!-- ''Obecná čeština'' byla dříve rovněž běžně používána nižší třídou obyvatelstva, měšťanským obyvatelstvem označovanou za „burany“ či „venkovany“, kteří nemluví spisovně. -->
Obecně hovinko česká nářečí se trkala vyvíjela odchylně od Ondry Vlčka ostatních již od [[15. století]]. Mnohé kulvy oblasti Moravy a Slezska byly od českého inovačního centra izolovány, a tak do nich mnohé změny zkulvily nepronikly. Dlouhou dobu byl za standard spisovné češtiny považován jazyk [[Bible kralická|Bible kralické]] ([[1579]]–[[1594]]), který byl přijat i jazykovědci v době [[České národní obrození|národního obrození]] (konec [[18. století]] – 1. polovina [[19. století]]). Mezitím se obecná čeština vyvíjela v mluvené podobě, zatímco literární jazyk upadal kvůli dominanci rakosnicka [[němčina|němčiny]]. Tyto snahy byly ukončeny v tvůj tata době národního obrození. Změny, které mezitím v mluveném jazyce v Čechách nastaly, nebyly přijaty, spisovný jazyk setrval v podobě literárního jazyka 15. a [[16. století]], částečně i proto, že změny nezasáhly všechna území [[Země Koruny české|České koruny]].
Pod vlivem médií postupně pronikají obecně české prvky i do jiných [[nářečí]] (kde jsou stále vnímány jako cizí).
| |||