Slivoň švestka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: standardizace parametru infoboxu
Quentosh (diskuse | příspěvky)
m →‎Ekologie a rozšíření v ČR: oprava chyb (gramatických a interpunkčních)
Řádek 33:
 
== Ekologie a rozšíření v ČR ==
Slivoň domácí je pěstovánpěstována v sadech a zahradách v celé ČR. VNejvíce plodí v teplejších oblastech v nadmořské výšce mezi 300 – 500 m, s ročními srážkami okolo 500 – 700 mm/ ročně a na nepříliš živinami bohatých a středně těžkých půdách plodí nejvíce. Špatně snáší jarní mrazy, naproti tomu zimní mrazy jí nevadí. Na křovinatých svazích, v okolí sadů a v příkopech často zplaňují. Plané rostliny nedosahují vysokého věku. Nalézáme je v pohraničí jako zbytky kultury. Nejlepší švestky na našem území jsou pěstovány na jižní Moravě ve [[Vizovické vrchy|Vizovických vrších]] a v Čechách v [[Železné hory|Železných horách]]. Pěstování slivoní stěžují virové choroby, hlavně [[šarka]], která je velmi rozšířená. Způsobuje deformaci a následné opadávání listů a plodů.<ref name="slavik" />
 
== Význam ==
Švestky jsou velmi oblíbené ovoce nejen u nás, ale také v zemích bývalé Jugoslávie, jsou důležitým prvkem hospodářství a vývozu.<ref name="slavik" /> Používá se v potravinářském a konzervárenském průmyslu. Vyrábí se z nich kompoty, povidla, sušené švestky, aj. Vyzrále až přezrále plody se nechají zkvasit a používají se k výrobě destilátů ([[slivovice]]). Jsou velmi oblíbené v kuchyni, plní se jimi ovocné knedlíky, povidly se plní buchty i koláče. Dřevo švestky se v nábytkářství používá jen zřídka, spíše se využívá pro výrobu drobných předmětů.
 
== Složení plodů ==