Šternberk (nádraží): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
kategorie - společnosti
mBez shrnutí editace
Řádek 24:
| commonscat = Šternberk (train station)
}}
'''Šternberk''' je [[železniční stanice]] v jihozápadní části města [[Šternberk]] [[Olomoucký kraj|Olomouckém kraji]] v [[Okres Olomouc|okrese Olomouc]] v těsné blízkosti řeky potoka [[Sitka (potok)|Sitka]]. Leží na [[Železniční napájecí soustava|neelektrifikované]] [[jednokolejná trať|jednokolejné]] trati [[Železniční trať Olomouc–Šumperk|290]], od roku 20182019 se pracuje na elektrifikaci úseku. Přímo před budovou je umístěno městské [[autobusové nádraží]].
 
== Historie ==
Stanice byla otevřena 1. července 1870 jakožto [[Hlavová stanice|koncová stanice]], součást odbočné trasy [[Moravsko-slezská severní dráha|Moravsko-slezské severní dráhy]] (sesterská společnost [[Severní dráha císaře Ferdinanda|Severní dráhy císaře Ferdinanda]] (''KFNB'') spojující [[Brno hlavní nádraží|Brno]] a [[Přerov (nádraží)|Přerov]] (provoz zahájen 30. srpna 1869), kde se trať napojovala na existující železnici do [[Ostrava hlavní nádraží|Ostravy]] a [[Kraków Główny Osobowy|Krakova]]. Trať byla vyvedena ze stanice [[Nezamyslice (nádraží)|Nezamyslice]] a vedena přes [[Prostějov hlavní nádraží|ProstějovaProstějov]] do [[Olomouc hlavní nádraží|Olomouce]]. . Autorem univerzalizované podoby rozsáhlé stanice byl pravděpodobně architekt Theodor Hoffmann.
 
15. října 1873 navázala stavbou své trati společnost [[Moravská pohraniční dráha]] (''MGB'') severním směrem do stanice [[Dolní Lipka]], odkud se v dalších letech pokračovalo ve stavbě v dalších směrech. Po zestátnění všech soukromých společností v [[Rakousko-Uhersko|Rakousku-Uhersku]] roce 1908 pak obsluhovala stanici jedna společnost, [[Císařsko-královské státní dráhy]] (''kkStB''), po roce 1918 pak správu přebraly [[Československé státní dráhy]].