Homolka (přírodní rezervace, Velká Chuchle): Porovnání verzí

bez shrnutí editace
| loc-map = {{LocMap | Praha | lat_deg = 50 | lat_min = 0 | lat_sec = 14 | lon_deg = 14 | lon_min = 22 | lon_sec = 26 | caption = | label = Homolka | mark = Green pog.svg | relief = 1 | float = center }}
}}
[[Soubor:Výhled.jpg|náhled|248x248pixelů|Výhled nad Velkou Chuchlí.]]
'''Homolka''' je [[přírodní rezervace]] ev. č. 741 na území hlavního města [[Praha|Prahy]] na okraji [[Velká Chuchle|Velké Chuchle]]. Oblast spravuje [[Magistrát hlavního města Prahy]]. Napříč rezervací prochází žlutá turistická trasa začínající v [[Chuchelský háj|Chuchelském háji]].
 
== Historie ==
Přírodní rezervací byla Homolka vyhlášena 1. července 1982 vyhláškou Národního výboru Hlavního města Prahy. <ref name=":1" />
[[Soubor:Tabule s popisem stanoviště.jpg|náhled|Tabule s popisem stanoviště.]]
 
Nejvíc zásadní historická činnost na území rezervace byla v minulosti těžba vápenců. Nebyla příliš velkého rozsahu a také se snažila být šetrná. Díky těmto lomům se v prostředí zvýšila diverzita. Zároveň s těžbou byla provozována i řízená pastva drobného domácího zvířectva. Geologické hodnoty místa byly objeveny právě při těžbě. Těžba vápence skončila počátkem 20.století, ale pastva byla ukončena až v padesátých letech 20. století.
 
 
=== Geologie ===
Homolka je členité skalnaté území, které dále člení několik [[Vápencový lom|vápencových lomů]].[[Soubor:Výhled.jpg|náhled|248x248pixelů|Výhled nad Velkou Chuchlí.]]Jihovýchodní okraj rezervace tvoří [[Čulíkův lom]]. V takových lomech dříve probíhala těžba [[Vápenec|vápence]] a především [[břidlice]], která našla využití v dlážděných mozaikách na pražských chodnících. [[Vápenec]] se zpracovával na [[vápno]] v tehdejších [[Pacoldově vápence]]. Ta je nyní [[technickou památkou]].
 
Jihovýchodní okraj rezervace tvoří [[Čulíkův lom]]. V takových lomech dříve probíhala těžba [[Vápenec|vápence]] a především [[břidlice]], která našla využití v dlážděných mozaikách na pražských chodnících. [[Vápenec]] se zpracovával na [[vápno]] v tehdejších [[Pacoldově vápence]]. Ta je nyní [[technickou památkou]].
 
Jedna ze tří otevřených lomových stěn ve skalní stráni odkrývá profil od [[Silur|siluru]] po [[Devon (geologie)|spodní devon]] a také se značeným [[Paleontologie|paleontologickým nalezištěm]]. Časté nálezy zkamenělin ze skupiny ''Gigantostraca'' se objevují v [[Žákově lomu]], jehož jedna stěna byla prohlášena za [[stratotyp]].<ref name=":0" /> ''„Z geologického hlediska představuje chráněné území opěrný profil k mezinárodnímu stratotypu přídol (svrchní silur), schválenému Mezinárodním geologickým kongresem v Moskvě v roce 1984.“'' <ref>{{Citace elektronické monografie
| datum přístupu =
}}</ref>V [[lochkovském souvrství]] byl objeven [[Trilobiti|trilobit]] ''Leonaspis lochkovensis.''
[[Soubor:VýhledListnatý les.jpg|náhled|248x248pixelů|VýhledListnatý nad Velkou Chuchlí.les]]
 
Mezinárodně známé a významné je místní naleziště zkamenělin. Důvodem pro vyhlášení oblasti za chráněnou byl geologický význam území, tak společenstva skalních stepí. <ref name=":0" />
 
| datum přístupu =
}}</ref>; na skalních svazích dobře vyvinutá společenstva [[skalní step]]i v několika typech s výskytem chráněných a ohrožených druhů; přirozená [[Dubohabřina|habrová doubrava]]. Pod kopcem "Homolka" s výrazným kuželovým vrcholem je na straně Velké Chuchle ve zbytcích starého lomu naleziště [[Trilobiti|trilobitů]].
[[Soubor:Žlutá značka.jpg|náhled|Turistická značka]]
 
V rámci PR Homolka je chráněn geologický profil mezinárodního významu – [[Global Boundary Stratotype Section and Point|celosvětově stanovené rozhraní]] ([[stratotyp]]) spodnodevonských stupňů [[Lochkov (geologie)|lochkov]] – [[Prag (geologie)|prag]]). Spodní hranici pragu definuje první výskyt [[konodont]]a ''Eognathodus sulcatus'' (pomocný stratotyp této hranice je pak vyznačen pouhé 4&nbsp;km jihozápadněji, v [[Černé rokle|NPP Černé rokle]]).
 
 
Z centra Prahy se na konec naučné stezky neboli na Homolku dostanete do čtyřiceti pěti minut.
[[Soubor:Dětské hřiště s altánem.jpg|náhled|Dětské hřiště s altánem v pozadí.]]
 
Je zde spousty jak sportovních tak dětských hřišť, také místa na posezení nebo piknik hojně rozmístěných altánech. Většina cest je vyasfaltovaných, tedy lze se v rezervaci pohybovat například na kole nebo si sem jít zaběhat.
 
 
[[Soubor:Dříň jarní.jpg|náhled|Dříň jarní]]
 
 
[[Kategorie:Paleontologické lokality na území Prahy]]
[[Kategorie:Životní prostředí ve Velké Chuchli]]
<references />