Homolka (přírodní rezervace, Velká Chuchle): Porovnání verzí

Nejvíc zásadní historická činnost na území rezervace byla v minulosti těžba vápenců. Nebyla příliš velkého rozsahu a také se snažila být šetrná. Díky těmto lomům se v prostředí zvýšila diverzita. Zároveň s těžbou byla provozována i řízená pastva drobného domácího zvířectva. Geologické hodnoty místa byly objeveny právě při těžbě. Těžba vápence skončila počátkem 20.století, ale pastva byla ukončena až v padesátých letech 20. století.
 
Jediná věc, která nyní ohrožuje rezervaci je stále pokračující zarůstání profilu především dřevinami. <ref>{{Citace name=":3"elektronické />monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Plán péče, str. 7, čl. 2.2
| url = http://www.praha-priroda.cz/priloha/51bdc64fe7985/planpece-pr-homolka-2010-2019-51cc2a397534d.pdf
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu =
}}</ref>
 
== Přírodní poměry ==
Jihovýchodní okraj rezervace tvoří [[Čulíkův lom]]. V takových lomech dříve probíhala těžba [[Vápenec|vápence]] a především [[břidlice]], která našla využití v dlážděných mozaikách na pražských chodnících. [[Vápenec]] se zpracovával na [[vápno]] v tehdejších [[Pacoldově vápence]]. Ta je nyní [[technickou památkou]].
 
Jedna ze tří otevřených lomových stěn ve skalní stráni odkrývá profil od [[Silur|siluru]] po [[Devon (geologie)|spodní devon]] a také se značeným [[Paleontologie|paleontologickým nalezištěm]]. Časté nálezy zkamenělin ze skupiny ''Gigantostraca'' se objevují v [[Žákově lomu]], jehož jedna stěna byla prohlášena za [[stratotyp]].<ref name=":0" /> ''„Z geologického hlediska představuje chráněné území opěrný profil k mezinárodnímu stratotypu přídol (svrchní silur), schválenému Mezinárodním geologickým kongresem v Moskvě v roce 1984.“'' <ref name=":3">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Plán péče, str. 76, čl. 2.21
| url = http://www.praha-priroda.cz/priloha/51bdc64fe7985/planpece-pr-homolka-2010-2019-51cc2a397534d.pdf
| vydavatel =
| datum vydání =
| datum přístupu =
}}</ref> V [[lochkovském souvrství]] byl objeven [[Trilobiti|trilobit]] ''Leonaspis lochkovensis.''
 
Mezinárodně známé a významné je místní naleziště zkamenělin. Důvodem pro vyhlášení oblasti za chráněnou byl geologický význam území, tak společenstva skalních stepí. <ref name=":0" />
Mezi významnou část chráněného území patří step od východu nad ulicí Pod Akáty. Roste zde [[Bělozářka liliovitá|bělozářka liliovitá ''(Anthericum liliago)'']], která se naopak v západní části vyskytuje vzácně a na východě hojně. Pak [[Trýzel škardolistý|Trýzel škardolistý ''(Erysimum crepidifolium)'']], [[Vlnice chlupatá|Vlnice chlupatá ''(Oxytropis pilosa)'']], [[Sesel fenyklový)|Sesel fenyklový ''(Seseli hippomarathrum)'']] a vzácně lze objevit [[Oman srstnatý)|Oman srstnatý ''(Inula hirta)'']]. Na některých místech můžeme nalézt [[Kavyl vláskovitý|Kavyl vláskovitý ''(Stipa capillata)'']] nebo o vzácnější [[Kavyl sličný|Kavyl sličný ''(Stipa pulcherrima)'']] a [[Kavyl Ivanův|Kavyl Ivanův ''(Stipa pennata)'']]. Vzácná je málo rozšířená populace ohroženého [[Černohlávku dřípeného|Černohlávku dřípeného ''(Prunella laciniata)'']]. Ve vysokých polohách lesů je společenstvo suché mezofilní [[Acidofil|acidofilní]] [[Doubrava (les)|doubravy]] skládající se ze směsi [[Dub zimní|Dubu zimního ''(Quercus petraea)'']] a [[Borovice lesní|Borovice lesní ''(Pinus sylvestris)'']]''.'' Především se vyskytuje na půdě, která není bohatá na živiny. <ref name=":0" />
 
V Přídolí na diabasu se vyskytuje druh [[Dub šípák|Dubu šípáku]] nebo [[Ostřice nízká|Ostříce nízká]]. <ref name=":3" /><references{{Citace group="https://www.turistika.cz/mista/prirodni-rezervace-homolka/detail"elektronické responsive="" />monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Plán péče, str. 16, čl. 3.6
| url = http://www.praha-priroda.cz/priloha/51bdc64fe7985/planpece-pr-homolka-2010-2019-51cc2a397534d.pdf
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu =
}}</ref><references group="https://www.turistika.cz/mista/prirodni-rezervace-homolka/detail" responsive="" />
 
== Důvod ochrany ==
| datum přístupu =
}}</ref>
 
== Turismus ==
Vede tudy naučná stezka Barrandovské skály-Chuchelský háj. Právě tři poslední zastávky této stezky jsou zaměřeny na přírodní rezervaci Homolka. Soustředí se na geologické hodnoty této oblasti. <ref name=":3" />
 
Z centra Prahy se na konec naučné stezky neboli na Homolku dostanete do čtyřiceti pěti minut.
 
Je zde spousty jak sportovních tak dětských hřišť, také místa na posezení nebo piknik hojně rozmístěných altánech. Většina cest je vyasfaltovaných, tedy lze se v rezervaci pohybovat například na kole nebo si sem jít zaběhat.