Herpetické viry: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Lidské herpesviry: ++{{redirect|lidský herpesvirus}}; ++{{Vjazyce2|en|human herpes virus, HHV}}
m podkapitoly do == Systém herpesvirů ==; ++=== Opičí herpesvirus ===
Řádek 16:
 
== Popis ==
 
Herpesviry jsou poměrně velké viry (120–220 nm) sférického tvaru. Jsou to obalené viry, obal tvořený [[lipoprotein]]y získávají pučením přes [[jaderná membrána|jadernou membránu]] infikované buňky. Z obalu ční do prostoru [[peplomera|peplomery]], které slouží k průniku do dalších buněk. Samotná bílkovinná [[kapsida]] viru má eikosahedrální symetrii a je tvořená 162 [[kapsomera]]mi, které mají tvar protáhlých hranolů. Uvnitř kapsidy je stočená jediná molekula dvouvláknité, lineární [[DNA]].
 
== Replikační cyklus ==
 
Herpesviry se replikují v [[buněčné jádro|jádře]] infikované buňky – po průniku [[cytoplasmatická membrána|cytoplasmatickou membránou]] se z [[virion]]u uvolní deoxyribonukleová kyselina, proniká do jádra a tam využije [[enzym]]ů hostitelské buňky k replikaci vlastní DNA a k syntéze [[mRNA]], která nese informaci o složení virových proteinů. Virové proteiny, přestože vznikly na [[ribozom]]ech vně jádra, se do jádra vracejí a kompletují se s virovou DNA. Kapsidy pak pučí přes [[jaderná membrána|jadernou membránu]], čímž získávají obal, hotové viriony se pak ve vakuolách nebo přes [[Endoplazmatické retikulum|endoplasmatické retikulum]] dostávají vně buňky, kde mohou nakazit další buňky.
 
Řádek 26 ⟶ 24:
 
== Latentní infekce ==
 
I po odeznění infekce,která nastává po průniku viru do organismu,virus sám přetrvává ve tkáních (nervová ganglia, žlázy, ledviny apod.) v latentním stavu. Při [[stres]]ové situaci nebo při oslabení [[imunitní systém|imunitního systému]] hostitele se viry aktivují a způsobí nové onemocnění. Některé herpesviry jsou schopné způsobit [[nádorová transformace|nádorovou transformaci]] infikované buňky.
 
== LidskéSystém herpesviryherpesvirů ==
Podle délky replikačního cyklu, místech latence a vlastnostech virových částic se celá čeleď Herpesviridae rozděluje na tři podčeledi, [[Alphaherpesvirinae]], [[Betaherpesvirinae]] a [[Gammaherpesvirinae]].
 
=== Lidské herpesviry ===
{{redirect|lidský herpesvirus}}
'''Lidský herpesvirus''' ({{Vjazyce2|en|human herpes virus, HHV}}) je virus běžně rozšířený mezi populací. Nejčastější jím způsobená nemoc je [[opar]], jehož původcem je konkrétněji virus herpes simplex 1 a 2. Jiné typy herpesvirů jsou původci nemocí, jako je [[infekční mononukleóza]] nebo [[Kaposiho sarkom]].
 
==== Seznam lidských herpesvirů ====
* '''HHV-1''' = HSV-1, [[herpes simplex virus]]: původce [[orální opar|oparu]] na rtech (gingivostomatitida, herpes labialis, keratokonjunktivitida, eczema herpeticatum, encefalitida)
* '''HHV-2''' = HSV-2, [[herpes simplex virus]]: původce [[genitální opar|genitálního oparu]] (genitální herpes, serózní meningitida, herpetická infekce novorozenců)
Řádek 43:
* '''HHV-8''' = [[KSHV]]: způsobuje nádorové bujení, [[Kaposiho sarkom]], u osob s oslabenou imunitou a zřejmě také [[Castlemanova choroba|Castlemanovu chorobu]].
 
=== Opičí herpesvirus ===
Člověk se může nakazit také [[B-virus|B-virem]], opičím herpesvirem, který infikuje [[makak]]y. Infekce člověka probíhá velmi prudce a u neléčených osob často končí smrtí.
 
=== Herpesviry ptáků ===
{{podrobně|Herpesvirové infekce ptáků}}
 
== Systém herpesvirů ==
 
Podle délky replikačního cyklu, místech latence a vlastnostech virových částic se celá čeleď Herpesviridae rozděluje na tři podčeledi, [[Alphaherpesvirinae]], [[Betaherpesvirinae]] a [[Gammaherpesvirinae]].
 
== Literatura ==